Viroložka Ruth Tachezy: Uvolnit restrikce si nemůžeme dovolit. Z pandemie ještě nejsme venku

„Jsme v situaci, která se dala předvídat. S návratem lidí do práce a dětí do škol bylo velmi pravděpodobné, že dojde k nárůstu nových případů a s určitým zpožděním i počtu hospitalizovaných,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... viroložka Ruth Tachezy.

„I když ale pandemie postupuje tak, jak odborníci očekávali, zaostáváme v zavádění nutných opatření. Mezioborová skupina pro epidemické situace vydala doporučení, jak by se mělo postupovat teď na podzim. Jedno z nich bylo i nastavení testování ve školách v místech, kde se sledované parametry výrazně zhorší.“

Finanční zátěž systému

Ministerstvo zdravotnictví ale naopak minulý týden oznámilo, že žádné preventivní testování ve školách neplánuje. „Ano, to mě velmi překvapilo. Znovu opakuji, že aspoň tam, kde se parametry výrazně zhoršují, by bylo testování ve školách namístě. V žádném v případě by neměla být ukazatelem obsazenost nemocnic.“

Tento ukazatel totiž podle viroložky znamená, že už jsme trochu zaspali. „Je tady totiž určité zpoždění. Reálně je v té době případů daleko více. Nárůst je pak exponenciální a pandemie se stává těžko regulovatelnou.“

Navíc je třeba si znovu uvědomit, že léčba lidí v nemocnicích je pro celý systém velkou finanční zátěží. „Rovněž se ukazuje, že až 37 % hospitalizovaných lidí má pozdní následky covidu, kvůli čemuž musejí být mnoho měsíců v pracovní neschopnosti. Daleko jednodušší a levnější jsou tedy preventivní opatření. A nejefektivnější je samozřejmě vakcinace.“

Dodržovat alespoň minimum

Podle Ruth Tachezy by tedy stačilo málo, aby se pandemie znovu nevymkla z rukou. „Virus zatím nikam nezmizel. Z pandemie ještě nejsme venku. Pokud by se tedy dodržovalo nošení roušek, testovalo by se ve školách a pokračovalo by očkování, bude to dostatečně efektivní na to, abychom nemuseli přistoupit k plošným opatřením,“ doporučuje.

Čtěte také

Václav Hořejší: Pevně doufám, že nepřijde černá mutace, která by nám všechno zkazila

„Trocha nepohodlí stojí za to, abychom se přehoupli do doby, kdy se virus bude vyskytovat jen v určitých měsících a ohrožení se bude týkat jen rizikových jedinců, jako je tomu u chřipky.“

V přímém kontrastu se tak může zdát postup skandinávských a některých evropských zemí, které přistupují k úplnému rozvolnění. „Tyto země si to ale mohou dovolit. Mají téměř 100% proočkovanost. U nás je proočkovanost nízká. Navíc důležitým faktorem je i ochota lidí opatření dodržovat. V zahraničí se lidé chovají opatrně i po uvolnění opatření. U nás je tomu bohužel naopak,“ uzavírá Ruth Tachezy.

Další témata rozhovoru: současná epidemická situace; obavy ze života s omezením; nové vědecké poznatky o koronaviru; posilující 3. dávka vakcíny; evoluce viru.