Václav Hořejší: Pevně doufám, že nepřijde černá mutace, která by nám všechno zkazila
Světová zdravotnická organizace představila nový systém pro pojmenování variant koronaviru. Jednotlivé varianty už se neoznačují podle místa vzniku, ale nově se budou využívat písmena řecké abecedy. Hrozí, že se lidstvo dostane až k písmenu omega?
Čtěte také
„Řekl bych, že je celkem jedno, jaké názvosloví budeme používat. Použití písmen řecké abecedy je ale dobré v tom, že ve skutečnosti těch brazilských a jihoafrických variant bylo víc. Jednotlivé varianty tedy teď budeme moct lépe definovat,“ říká v pořadu Jak to vidí... imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Odlišnosti variant
Proč je vlastně důležité zkoumat jednotlivé varianty? „Mutace se týkají přímo konkrétních změn na pozicích genetické informace, kterou virus nese. Celková nová forma viru, která může mít mutací hodně, je pak varianta. A jednotlivé varianty se od sebe liší právě tím, jak jsou nakažlivé.“
Čtěte také
Druhý balík otázek souvisí s charakterem onemocnění, tedy zda jednotlivé varianty viru mohou způsobit horší průběh onemocnění. „Tady to není úplně jasné. Zdá se, že nové indické nebo brazilské varianty vyvolávají těžší průběh i u mladších skupin, ale zatím neexistuje žádná průkazná studie, která by toto potvrdila.“
Velmi důležité také je, jak moc jsou jednotlivé varianty odolné proti protilátkám, vyvolaným buďto proděláním onemocnění nebo očkováním. „To je vážný problém, protože se ukazuje, že třeba jihoafrická varianta, v nynější terminologii gama, je hodně odolná proti protilátkám vyvolaným očkováním vakcínou AstraZeneca,“ potvrzuje host Dvojky.
Cesta ven
Z výše uvedeného vyplývá, že to nejhorší, co by mohlo lidstvo nyní potkat, je podle Václava Hořejšího výskyt varianty, která by byla kompletně odolná proti dosavadnímu očkování. „Byli bychom rázem na samém počátku a museli bychom to všechno podstoupit znova.“
Čtěte také
Přestože je ale mutačních změn a mikrovariant spousta, drtivá většina z nich se vůbec nijak funkčně neprojeví. „Dobrá zpráva je, že virus si nemůže dovolit úplně jakékoli mutace, protože některé jeho základní struktury musejí být zachovány. A na to právě cílí vakcíny. Je tedy docela možné, že hrozné varianty se ani nevyskytnou.“
Nejdůležitější nyní je, aby celkový počet onemocnění v populaci byl co nejmenší. „Jenom v takové situaci totiž můžeme účinně zasáhnout. Lokalizovat nová ohniska, udělat lokální tvrdý lockdown, trasovat. Nejdůležitějším klíčem k úspěchu je stále ale vysoká proočkovanost a kolektivní imunita. Pevně doufám, že se do té doby neobjeví žádná černá mutace, která by nám to všechno zkazila,“ uzavírá Václav Hořejší.
Další témata rozhovoru: jaká hladina protilátek spolehlivě ochrání před nákazou?; nakolik chrání buněčná imunita nezávisle na protilátkách?; je vhodné vrátit se zpět k původnímu očkovacímu schématu?
Související
-
Jan Pačes: Ke kolektivní imunitě už nestačí proočkovat 70 % populace. Čeká nás druhá generace vakcín
„Původní predikce vycházela z wuchanského viru. Máme už ale nové varianty,“ vysvětluje molekulární biolog. „Druhá generace vakcín by navíc už měla být univerzálnější.“
-
Imunolog Hořejší: Bývali jsme téměř velmocí ve vývoji vakcín. Měli bychom v tom pokračovat
Ze strategických důvodů by mělo Česko vyvíjet svou vakcínu. Ne kvůli současné pandemii, ale protože mohou přijít další. Říká to imunolog Václav Hořejší.
-
Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 3. června 2021
Hostem byl imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.