Přepis: Jak to vidí Václav Hořejší – 3. června 2021

3. červen 2021

Hostem byl imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal imunolog Václav Hořejší z ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Ráda vás vidím, dobrý den.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se například na to, zda znají vědci hladinu protilátek, která může jednotlivce spolehlivě ochránit před nákazou. Na kolik nás chrání buněčná imunita nezávisle na protilátkách. A zda je vhodné vrátit se zpět k původnímu očkovacím schématu, nerušený poslech. Česko je v rozvolňovacím modu. K tomu většímu tempu přispělo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého bylo jarní uzavření restaurací, barů a kasin nezákonné. V podobném duchu včera zhodnotil i plošné uzavření mateřských škol a výrazné omezení provozu škol základních. Podle soudu byl takový postup nezákonný a chyběla pro něj opora v zákoně. Ukazuje se, pane Hořejší, že asi ten pandemický zákon není úplně optimální.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Ano, to bylo zřejmé už od samého začátku, že s ní asi budou nějaké problémy, když se ukázalo takovým až trochu absurdním způsobem, když vlastně bylo vytýkáno v té, v té, v tom prvním opatření, které se vyjadřovalo k tomu, jak je to s těmi restauracemi, tak se tomu pandemickému zákonu vytýkalo to, že ty restaurace nejsou ani výrobní ani obchodní zařízení, ale že jsou to služby a na základě toho je to nezákonné. Mně to připadá, že to je takové právnické hnidopišství, které jako si myslím, že je až taková jako trochu schválnost. Na druhou stranu je pravda, že si ti zákonodárci měli dát pozor na to, aby tohle to nějak ošetřili, aby tam dali aspoň ty služby ještě. Ale mně to vůbec celé připadá takové jako, že to je nějaký určitý defekt toho našeho systému, kdy my v situaci, kdy opravdu jde o životy mnoha lidí a o zvládnutí opravdu obtížné situace, tak my se tady babráme s nějakými právnickými detaily. Mně tohle to vadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale zákon zase nemůžeme to úplně pominout přece.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Pominout to úplně nemůžeme, ale jak říkám. Já myslím, že to trochu přeháníme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ministr zdravotnictví Vojtěch včera řekl, že bude zapotřebí teda změnit ten pandemický zákon tak, aby umožňoval i preventivní opatření proti šíření epidemie. Co podle vás rozhodne o tom, že se situace nějak nepříznivě nezvrátí vzhledem k tomu rozvolňování.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
To je velká otázka, protože když se teď vlastně skoro všechno rozvolnilo, zaplaťpánbůh, že zůstala některá opatření ještě v platnosti. To znamená to, že ti lidé, kteří chodí do těch restaurací, tak mají mít potvrzení o očkování, anebo o prodělání nemoci a tak dále. Ono to samozřejmě tam chodí i lidi, kteří tohle to nemají, ale myslím si, že většinou to také, nebo že roušky se mají nosit v uzavřených prostorách, takže to je dobře, že všechno tohle ta opatření ještě platí. Ale o tom, jak to nakonec všechno dopadne, rozhodne to, co převáží. To znamená, jestli převáží ten v zásadě negativní efekt toho rozvolnění, které samozřejmě, že by s sebou mělo přinést zhoršení situace, zvýšení počtu případů. Na druhé straně probíhá dál očkování, a to působí opačným směrem. A teď je otázka, který z těchhle těch vlivů převládne. My to uvidíme tak za 10-14 dní, jak to vypadá. Já jsem takový jako mírný optimista, že se možná nic hrozného nestane, že převládne ten pozitivní efekt toho očkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch potvrzení o negativním antigenním testu nebo i jiném testu, konkrétně v těch restauracích. Tak slyšela jsem, že je to v podstatě o důvěře mezi tím zařízením a tím návštěvníkem, protože oni to nemohou kontrolovat.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Ne, docela to tak není, protože tam by měli chodit kontroly z hygieny, měli by tam chodit policie, která by měla kontrolovat. Skutečně chodí, ať už všimli jsme si, že v televizi, v televizi byly záběry z těch restaurací, jak to vypadá a že zatím teda je to všechno řešeno domluvou. A trošku jako dobrý dojem ve mně vyvolalo to, že se říkalo, že těch kontrol asi 10 % bylo těch, které jako nevyhověly. Jenom 10 %, já bych čekal, že to bude mnohem víc, ale tak dobré a to, že se to řeší jenom domluvou, tak možná, že to provizorně může být dobře a dokud se nic neděje, ale já si myslím, že v jiných zemích se tyhle ty věci řeší trošku razantněji. To znamená zrovna tak jako neřešíme domluvou to, když jedete ve vsi osmdesátkou a staví vás policie, tak by se ani tyhle věci neměly podceňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak možná i tady vidíme, že se vracím zpětně k tomu pandemickému zákonu a k tomu rozhodnutí toho Nejvyššího správního soudu, že prostě musí tady být jasno v těch pravidlech, když byl, pane Hořejší, nedostatek vakcín, tak se tlačilo na prodloužení toho intervalu mezi dávkami. Přistoupilo k tomu ministerstvo zdravotnictví na konci března. Je to stále nezbytné, například včera se infektolog Petr Smejkal vyjádřil v tom smyslu, že by bylo dobré, vrátit se k tomu původnímu očkovacímu schématu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Tohle to samozřejmě úzce souvisí s tím co jste řekla. To znamená, jak mnoho máme k dispozici těch očkovacích látek. Když je dost nebo dokonce nadbytek, tak by se to mělo skutečně vrátit zpátky k tomu původnímu schématu. I když zase na druhou stranu se objevily zprávy o tom, že aspoň u některých těch vakcín naopak to prodloužení toho intervalu zvyšuje tu ochrannou schopnost. Ale to byla taková jedna zpráva, která možná trochu zanikla. Nevím, jak je to obecné, konkrétně to bylo u té AstryZenecy, že se ukázalo, že po třech měsících je ta odpověď lepší nebo ten výsledek lepší než po těch původních třech týdnech. Ale znovu opakuji, ano s doktorem Smejkalem bych souhlasil a bylo by dobré, kdyby co nejvíce lidí mělo kompletně dokončené očkování těmi dvoudávkovými vakcínami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím jak vy, teď mě napadá, pane Hořejší, že v posledních dnech ani neslýcháme o tom, že by nebylo dostatek vakcín.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Já teď nemám o tom příliš přehled a ten to, že je relativní dostatek nebo nedostatek vakcín souvisí s tím, jaká je ochota lidí se nechat očkovat. To znamená i při relativním nedostatku, ale při tom malém zájmu očkování se může zdát, že jich je dost. A to je důležitá otázka. To znamená, aby ti lidé byli motivováni k tomu, aby se očkovat nechali a je to zásadní věc. To je opravdu jediná věc, která nás z toho definitivně může dostat, a která může zabránit i potenciálním dalším komplikacím, kdyby se tady objevily nějaké opravdu nebezpečné varianty toho viru, které by na to úplně zásadním způsobem zkomplikovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K tomu se ještě dostaneme. Jsou tam aktuální protiepidemická pravidla vlastně nastavena spravedlivě. Teď trošku narážím třeba na kulturní akce. Tam jsou vlastně ta pravidla ještě stále poměrně přísná ve srovnání s jinými oblastmi.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
To je asi velice správné, protože největší nebezpečí šíření toho viru je v nějakých větších shromáždění lidí. A to jsou právě ty případy těch kulturních akcí, kde je povoleno, aby tam byla, já nevím, 500 lidí, jestli se nepletu momentálně s nějakými těmi opatřeními v nějaký vzdálenosti mezi těmi lidmi a tak dále. A pokud je to v uzavřených prostorách, tak i s dodržením těch platných opatření, kdyby se zkrátka na to nedbalo, tak by to opravdu bylo hlavně bezpečí. Měli bychom si pamatovat, že když to před rokem někde začalo, tak ta hlavní ohniska někde v té Itálii třeba skutečně byla velká shromáždění sportovní, zvláště sportovní tenkrát v tom Bergamu, to, to byl hlavní ohnisko, ze kterého to vypuklo. Takže já si myslím, že je to smutné, že třeba je potřeba ještě nějaká ta opatření přísná dodržovat, zrovna na těch kulturních akcích, ale je to v dobrém zájmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší. Je čas zopakovat si řeckou abecedu, pane Hořejší? Narážím na to, že Světová zdravotnická organizace představila nový systém pro pojmenování různých variant koronaviru a začala používat právě už ne ty takzvané národní označení, tedy britská mutace, jihoafrická, ale alfa, beta, gama, delta. Doufám, že se nedostaneme až k písmenu omega.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
To jsem právě chtěl říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tomu říkáte tedy, bude to teď přehlednější nebo?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Já myslím, že je to celkem je to jedno. Možná, že je to dobře, protože když se tady mluvilo o nějaké Jihoafrické variantě nebo brazilské variantě, tak ve skutečnosti těch jihoafrických a brazilských variant bylo víc, takže tohle to bude lépe definované a bude jasně řečeno, o které mluvíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se od sebe vlastně ty varianty liší? Jinými slovy mají pacienti, když má někdo, tak teď řeknu to postaru, britskou mutaci, někdo jihoafrickou. Má jiné příznaky, má jiný průběh? Je nějak odlišně léčen, proč je vůbec důležité zkoumat mutace?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Tyhle ty jak se správně říká varianty, abychom to terminologicky upřesnili, tak ty mutace ty se týkají přímo těch konkrétních změn na pozicích těch, těch 30 000 písmen genetické informace, kterou ten virus nese. Tak, když se na určitém místě to nějak změní, tak tomu se říká mutace. A ta celková prostě nová forma toho viru, která může mít těch mutací hodně. Tak tomu se říká varianta. Takže tyhle ty různé varianty se liší primárně tím, jak jsou nakažlivé, a to bylo ten, ten hlavní takový faktor, o kterém se mluvilo, který rozhodoval například o tom, že přišla třeba nějaká ta poslední vlna Velké Británii té jejich varianty, které se teďko myslím říká alfa. A to je jedna věc. Druhá věc je otázka, jestli se to nějak projeví v charakteru toho onemocní, jestli je těžší nebo to. Tam to není příliš jasné. Tam se zdá, že třeba u těch nových indických variant, anebo u těch nějakých brazilský variant, že se zdálo, že, že to asi vyvolává těžší průběh, že to víc poškozuje třeba, že častěji se vyskytují ty těžké průběhy i u těch mladších skupin. Ale zatím jsem neviděl žádnou pořádnou studii, která by tohle to nějaká prokazovala. Takže zatím to vypadá a velmi důležité je, jestli některé tyhle ty varianty jsou více nebo méně odolné proti protilátkám, vyvolaným buď to proděláním onemocnění tou dřívější nějakou variantou anebo očkováním. A to je vážný problém, protože například se ukazuje, že ta jihoafrická varianta v té nynější terminologii gama, že je opravdu hodně odolná proti očkování nebo proti protilátkám vyvolaným očkováním tou vakcínou AstraZeneca a možná ještě některými dalšími a že je citlivější na působení teda těch vakcín některých jiných typů. Takže tohle to právě, tahle ta vlastnost, do jaké míry jsou ty nové varianty odolné vůči tomu očkování a těm protilátkám dosavadní, to je zásadní věc. Kdyby se vyskytla taková varianta, která by byla opravdu kompletně odolná proti tomu očkování dosavadnímu, tak bychom byli úplně na samém začátku a musel bychom to celé podstoupit znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co, ale když si uvědomíme a vy jste expert, pane profesore, že vlastně virus mutuje a těch variant mohou být desetitisíce?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Těch, těch jsou skutečně opravdu obrovské množství těch jednotlivých mutačních změn. A kdybychom to vzali do důsledku, tak opravdu to jsou takové mikrovarianty nějaké, z nichž drtivá většina se vůbec nějak funkčně neprojeví. To znamená, ten virus má stejné vlastnosti, je stejně nakažlivý. Ale tu a tam se objeví taková nějaká, která je nakažlivější nebo může vyvolat těžší onemocnění, anebo dokonce může být odolnější vůči tomu očkování. Taková možná jako relativně dobrá zpráva je, že ten virus si nemůže dovolit úplně jakékoliv mutace, protože některé z nich, a to jsou právě v tom místě toho bez proteinu, toho povrchového proteinu, pomocí kterého, který se někdy přirovnává k tomu klíči, který zapadne do toho zámku na povrchu těch infikovaných buněk. Tak ty, ty základní struktury tam musí být zachovány, aby mu to fungovalo tomu viru. A právě protilátky, které jsou zaměřeny proti téhle té části toho povrchového proteinu, jsou ty nejvíc ochranné a ty, které jsou, o které nejvíc stojíme, aby se vyvolaly tím očkováním. Takže je docela možné, že se ty, ty hrozné varianty nějaké nevyskytnou. Na druhé straně je pravda, že právě v situaci, kdy je tady vlastně takový selekční tlak na to, aby se v té, v té populaci, která už je proočkovaná, tak aby se ty nové varianty uplatnily, tak tam právě získávají výhodu ty varianty, které jsou aspoň částečně nebo čím víc tím líp odolné proti těm protilátkám. Selektujeme si je tím vlastně. No a v téhle té situaci je úplně zásadně důležité, aby ten, bychom to zvládli, jako případnou situaci, tak je zásadně důležité, aby celkový počet těch onemocnění v populaci byl co nejnižší, protože jenom v takové situaci, když řekneme, aha, tamhle se vyskytlo ohnisko téhle té opravdu nebezpečné varianty. Tak jenom tam můžeme účinně zasáhnout, udělat třeba nějaký velmi lokální lockdown nebo trasování účinné udělat. Kdybychom to pustili a kdybychom poslechli některé špatné rádce, kteří do dneška říkají, že teď už je to dobré, máme tady proočkovanou rizikovou populaci a v té méně rizikové mladé populaci tam to, tam to necháme promořit. Tak, tak bychom to opravdu pak nemohli zvládnout, protože při tom obrovském množství případů v populaci se pak žádné trasování účinně dělat nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dělá se vůbec ještě trasování?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Já věřím, že se dělá trasování. Nevím, jak účinně a samozřejmě čím méně je těch případů, tím je to účinnější proto, že se opravdu můžeme soustředit jenom na ta ohniska tak, jak se nám to před rokem slibovalo přes prázdniny, že se tohle to bude dělat a jak se zdá, tak se to nedělalo a pak z toho byla ta podzimní vlna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Není na místě nebo na čase hovořit také třeba o nějaké české nebo lokální variantě?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Ano, taková se dokonce vyskytla, jednu chvíli se opravdu mluvilo o české variantě nějaké. Pak se o ním mluvit přestalo zřejmě proto, že se ničím tak jako významným zase neodlišovala. Ze začátku se zdálo, že je taky infekčnější. Ono je to trošku sporné. Důležité je zkrátka jenom, jestli to nějak významně ovlivňuje tu situaci a zdá se, že jí to neovlivnilo. U nás ovlivnilo v té poslední čtvrté vlně, takové té poslední šance na té jarní, časné jarní vlně. To bylo šíření té varianty alfa, to znamená té britské.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Některé nové výzkumy naznačují, že imunita po prodělání nemoci covid-19 u některých lidí vydrží opravdu dlouho možná i celý život. Vyplývá to z analýzy imunitních buněk u lidí, kteří nemoc prodělali. Píše o tom například časopis Nature. Znáte vy, pane profesore, imunologové hladinu protilátek, která může jednotlivce spolehlivě, nakazit ne, ochránit před nákazou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Tohle to bohužel známo není. Jenom se tak jako dá říct tak povšechně, že když máte vysokou hladinu protilátek specifických proti tomu klíčovému proteinu nebo ještě lépe proti té, té jak se říká, receptor vázající doméně toho proteinu. Takže jste ochráněna líp, když jich máte málo nebo dokonce žádné, tak jste ochráněná málo nebo vůbec. A to je tak asi všechno. Zatím není žádná mezinárodní standardizace, pracuje se na tom a bylo by žádoucí něco takového mít a v současnosti je taková trošku paradoxní situaci, že na trhu existuje řada takových kytů na, na stanovení protilátek specifických proti tomuhle tomu našemu novému koronaviru od různých výrobců. A ti výrobci každý z nich má svůj vlastní nějaký standard a někdy, když se setkám s tím, že mi lidi píšou. Já mám hladinu protilátek 15, je to dost a jiné píšu já mám hladinu protilátek 15 000, je to dost? A je to jenom tím, že každý ten test měří v jiné škále jenom, neví se, ví se jenom zhruba, když jich máte hodně, tak je to dobré, když jich máte málo, tak je to asi méně dobré a to je tak všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a měly by se ty protilátky testovat nějak pravidelně nebo teda u lidí, kterých se to týká, protože řada lidí, pane profesore, s očkováním váha právě proto, že covid prodělali a vzhledem k té proklamované lhůtě nebo té ochraně, která se teď prodloužila, vlastně je dvojnásobná, nevidí důvod přinejmenším teda pospíchat, objednat se na očkování.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Je pravda, že pokud mají jako vysokou hladinu protilátek, tak asi není žádné velké nebezpečí, že by něco promeškali, kdyby šli až třeba po těch třech měsících na to očkování. A ta situace je taková, že lidé, kteří prodělali to očkování, prodělali to onemocnění. Tak jsou zhruba v takové situaci imunologicky, jako kdyby prodělali první dávku dvoudávkového očkování. To znamená, že když potom půjdou po těch třech měsících na očkování, tak je to jako kdyby si dokončili to očkování druhou dávku. Když potom půjdou na tu druhou dávku tak ještě líp, protože se docela vážně uvažuje o tom, že by podle toho, jak se to bude vyvíjet a uvidíme jak, jaká je ta ochrana získaná očkování po delší době. Tak se vážně uvažuje o tom, že bude potřeba třeba ty rizikové skupiny jim dát ještě třetí dávku toho očkování. Takže není žádný důvod si myslet, že někteří lidi si myslí, že když mají relativně vysokou hladinu protilátek po tom pro dělání nemoci, takže jim hrozí nějaké nebezpečí tím očkování, nehrozí. Hrozím jim, je naopak je to tak, že když se potom nechají ještě očkovat, tak si tu imunitu ještě zvýší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak hodnotíte, pane profesore Hořejší, kampaň očkovací? Teď se už zacílila na tu, řekněme, nejmladší skupinu nebo mladé lidi, ty se mohou registrovat 16 plus od zítřejšího dne, pokud se nepletu.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Já to zas tak moc nesleduju, jak probíhá v různých médiích, jaké jsou ty reklamní spoty na to. Ale je to samozřejmě dobré a je, je potřeba, aby se to propagovalo. A já si myslím, že ty i ti lidé, kteří jsou ti mladí, kteří nepatří do těch rizikových skupin, tak existuje řada důvodů, proč by se měli očkovat. A já je teď můžu říct, nebo jestli se k tomu dostaneme /nesrozumitelné/. Takže těch důvodů je několik. Za prvé rozhodně to není tak, že v těchhle těch skupinách méně rizikových, že je to něco úplně zanedbatelného prodělat onemocnění. Je to tak, že zatímco u těch rizikových skupin, věkově rizikových, třeba u lidí osmdesátiletých, tam je opravdu, když, když člověk onemocní, tak má až desetiprocentní šanci, že umře na to. Kdežto u těch mladých je to tak, že, že ta šance je mnohem nižší, že to je asi tak jedno promile jenom. To znamená 1 z 1000 by na to umřel. Ale když si vezmete, že byste nastupovala do letadla, která, které bude mít šancí 1:1000, že spadne, tak já bych do něj nastupoval. Asi málokdo by na ně nastupoval. A tady najednou někteří lidé říkají, to je prostě zanedbatelné riziko. A nejde jenom o to úmrtí. Jde i o to, jaká nepříjemné, jaké nepříjemnosti jsou spojené u takových nejmíň 10 % lidí i těch mladých. To znamená prodělání té nemoci je nesrovnatelně obtížnější, nepříjemnější, než reakce po očkování. Takže to je první takový důvod. Druhý důvod je, že i v těch rizikových skupinách nebo zvláště tam u těch starších lidí, kteří mají oslabený imunitní systém, tak je hodně takových, u kterých to očkování zabralo jenom málo nebo dokonce vůbec ne. A teprve když se dosáhne té takzvané kolektivní imunity, to znamená devadesátiprocentního proočkování populace. Tak i tihle ti lidé budou spolehlivě chráněni proti tomu, aby neonemocněli. Takže má to i tenhle ten altruistický důvod. A poslední důvod je takový pragmatický. To znamená, když budete mít potvrzení o očkování, tak vám to bude otvírat dveře na různá kulturní, kulturní akce, cestování do zahraničí, na dovolenou a tak dále. A nebudete muset chodit na nějaké testy a tak dál. Takže, takže si myslím, že tyhle ty důvody by měly i ty mladé lidi přesvědčit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Své názory i poznatky s námi sdílí imunolog prof. Václav Hořejší z ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Hovoří se o mutacích o dalším možných vakcínách, které se na trh dostanou v dohledné době. Ale známe, pane profesore, už vlastně jednoznačnou odpověď na původ viru, odkud se vzal? Podle britských zpravodajských služeb je prý možné, že celosvětovou pandemii odstartoval únik viru z laboratoře. Nejmenované zdroje potvrdily britskému deníku The Times, že pracuji s touto verzí. Peking trvá na tom, že není původcem pandemie.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Já myslím, že je velmi pravděpodobné, že ten virus opravdu přeskočil z nějakého toho zvířecího původního hostitele na člověka někde v Číně. A ta hypotéza o tom, že to má nějaký laboratorní původ, ta je samozřejmě legitimní, ale rozhodně zatím nic nedokazuje. Jsou takové prostě náznaky, ano v tom Wu-chanu je asi největší světový výzkumný ústav, který se zabývá právě těmi koronaviru, koronaviry Iry. A je, daleko poměrně je přírodní oblast, kde se vyskytují takové ty jeskyně s mnoha netopýry, kde byly vlastně izolovány už stovky různých koronavirů a studovány těmi čínskými badateli. Ale něco jiného je říkat, je podezření, ono by to mohlo být, že to tam uniklo a jiná věc je to dokázat. Já si myslím, že to zatím nic nedokazuje a zase naopak ti Číňani mají třeba takové hypotézy, že když já na podzim roku 2019 byly ve Wu-chanu mezinárodní armádní hry, takže tam polovina americké výpravy onemocněla takovým divným onemocnění, které ten připomínalo právě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Covid19?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Covid19 nebo nějakou chřipku nebo něco takového. A dokonce naši sportovci, kteří tam byli, tak, tak to taky potvrdili, že něco takového tam bylo. No, ale teď teda oni dovozovali, tak to nám sem přivezli ty Američani a tak. To jsou všechno takové spiklenecké teorie, které jsou hodně zatíženy nějakými politickými, geopolitickými hledisky, a tak. Já jsem zcela pro to, aby se to důkladně všechno vyšetřilo, ale přejdeme rovnou někoho obviňovat, že už to víme nějak předem a že ty Číňani vždycky lžou a prostě je to jasné a je to tak jasné úplně jako s ruskými agenty ve Vrběticích, tak proto bych nebyl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Oni říkají, že je možné, netvrdí, že se tak stalo.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte teda, že se blížíme v době, kdy kdybychom mohli udělat, jak zní vlastně jisté heslo ministerstvo zdravotnictví nebo bonmot, udělat tečku za koronavirem?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
No, tečku za ní určitě ještě udělat nemůžeme. Jsme hodně daleko od té kolektivní imunity. Já se těším, jenomže během léta opravdu bude ten počet případů velmi nízký a že ta omezení budou minimální, že budeme sice ve vnitřních prostorách nosit roušky. Budeme se muset vykazovat potvrzením o očkování. Ale hlavně doufám, že se prostě neobjeví nějaká ta strašná černá mutace, která by nám to všechno zkazila, s kterou bychom museli začít úplně od začátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy je také jeden z těch klíčů ta vysoká proočkovanost? Vy jste řekl, že by to mělo být až 90 %?

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Ano toto je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo by stačilo o něco méně nějaké 1-2 %, nesmlouvám.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Ne, ne 1-2 % nehraje roli samozřejmě. To je taková jenom zaokrouhlená hranice. Ale opravdu je to tak, že co nejvyšší proočkovanost je klíčem k úspěchu a je i takovou zárukou toho, že nás nepřekvapí nějaká ta možná varianta, která by nám to všechno úplně zkazila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Já vám děkuji za váš čas, za vaše postřehy i informace a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Václav HOŘEJŠÍ, imunolog, AV ČR
Já děkuji za pozvání, a taky vám přeju všechno nejlepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude světici biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojka, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, projektový manažer ČRo

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.