Václav Malý: Obnovení Mariánského sloupu neznamená dominanci katolíků. Ta doba je díky bohu pryč
Napodobenina Mariánského sloupu ze 17. století se od pátku opět tyčí na Staroměstském náměstí v centru Prahy. Má své zastánce i odpůrce. Co byste v něm měli hledat?
Původní Mariánský sloup strhl dav lidí v roce 1918. Viděli v něm symbol habsburské nadvlády. Zastánci obnovy ho považují za vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců připomíná netolerantní rekatolizaci země.
„Obnovení sloupu neznamená dominanci katolické církve nad těmi ostatními křesťanskými církvemi. Ta doba, díky bohu za to, je už pryč. Dneska všichni křesťané všech křesťanských církví mají společnou zodpovědnost vnášet radostnou zvěst evangelia do naší společnosti.“
„Na Staroměstském náměstí je pomník Jana Husa. Teď tam byl obnoven pomník Mariánského sloupu. To naznačuje, jakými směry se ubíhaly naše dějiny,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... biskup Václav Malý. „Symbolizuje rozštěpenost našich národních a duchovních dějin.“
To nemravné heslo!
„To nemravné heslo Koho pán, toho taky náboženství, které bylo realizováno po Vestfálském míru v roce 1648, naštěstí už neplatí. Byla to bolavá doba. Ten sloup byl opravdu postaven z radosti nad vítězstvím nad Švédy, kteří rozhodně nebyli jemní bojovníci, ale dopouštěli se velkého násilí.“
„Ano, bylo to za vlády Habsburků. Rekatolizace měla také své veliké stíny. Je třeba to historicky osvětlit, bádat. Ale dneska žijeme už v jiné době. Já bych z toho nedělal takovou zásadní ideologickou záležitost. Viděl bych to pokojně. Myslím, že bychom měli jít dál.“
Symbol věrnosti
Co bychom v něm tedy měli hledat? „Mariánský sloup je především sloup Ježíšovy matky Marie. A Maria je pro mě ženou víry. Ženou, která to v životě neměla snadné. Byla poslána k úkolu, jehož dosah vůbec nemohla pochopit a dohlédnout. A přesto tuto cestu přijala.“
„To je sdělné pro spolubratry i spolusestry sesterských křesťanských církví. Nebudu tady mluvit o různém učení týkající se osoby matky Ježíšovy. Především to byla žena víry, která zůstávala věrná. S Ježíšem zůstávala pod křížem, i když to nebylo snadné.“
„Je to povzbuzení i pro nás. Abychom ani v těžkých okolnostech nezradili své svědomí, svoji životní cestu. A abychom vytrvali v pravdě a ve věrnosti těm, s nimiž životem kráčíme,“ uzavírá Václav Malý.
Další témata rozhovoru: 70 let od soudu s Miladou Horákovou; Marie Rút Křížková; za Václavem Bendou; obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí; dražba papežova závodního kola; rasismus; občanský zákoník v Číně a výročí masakru na náměstí Nebeského klidu; situace v Hongkongu a v Kosovu.
Související
-
-
Pavel Kosatík: Netahejme Masaryka do sporů o Mariánský sloup. Měl by to být symbol smíření
Publicista spor o návrat sloupu nechápe: Většina Čechů je stejně bez víry. A Masaryk, na kterého se obhájci zbourání sloupu odvolávají, pouliční buřiče spíš pacifikoval.
-
Mariánský sloup by historička umění Milena Bartlová neobnovovala
Kunsthistorička se na Dvojce zamýšlela nad pomníky, památníky, třeba tím pro Václava Havla, nad Mariánským sloupem, ale i kvalitou umění v českých ulicích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
