Mariánský sloup by historička umění Milena Bartlová neobnovovala

7. leden 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dobový obrázek Staroměstského náměstí v Praze s Mariánským sloupem

Kunsthistorička se na Dvojce zamýšlela nad pomníky, památníky, třeba  tím pro Václava Havla, nad Mariánským sloupem, ale i kvalitou umění v českých ulicích.

Milena Bartlová se především zajímá o středověkou kulturu. „V té době stálo umění v centru veškerého společenského dění a bylo významným komunikačním prostředkem.“

„Důležité tehdy byly dvě věci: sdělení, čímž se nemyslí jen informování o životech svatých, ale i celá řada dalších společenských problémů, a otázka, do jaké míry je obraz pravý a pravdivý. To se týkalo nejdůležitějších děl, tj. obrazů Ježíše Krista a Panny Marie.“

Umění ve veřejném prostoru

Milena Bartlová

„Umění ve veřejném prostoru, jehož žánrem pomníky a památníky jsou, ovlivňuje nespočetně víc lidí než díla, která jsou v muzeích nebo v soukromém majetku. Má tedy obrovský dopad.“

„Na druhé straně nepodléhá zákonům uměleckého trhu, protože ho nelze kupovat, prodávat, sbírat.“ Tím více prý ale podléhá zákonům politiky. „Takové dílo je vždy objednáváno s nějakým jednoznačným veřejným, a tedy i politickým záměrem.“

„Tyto dvě kvality často dělají z uměleckého díla ve veřejném prostoru něco jakoby pošpiněného. Pokud ale nepovažujeme umění jen za luxusní záležitost, ale jako něco, co patří do veřejného života, tak jsou právě pomníky klíčové.“

Bartlová připomíná další nepříznivý trend. „Ty nejošklivější a nejméně kvalitní sochy, které se v Praze v posledních 20 letech objevují, se do veřejného prostoru dostaly tak, že je městu někdo věnoval. To nepřemýšlelo a dar přijalo. I když onu věc nefinancuje, mělo by přesto mít rozhodovací pravomoci, které by měly být v rukou respektované komise.“

Spor o Mariánský sloup

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1900

Má na Staroměstském náměstí stát Mariánský sloup? To je téma, které v posledních letech budí vášně po celé zemi. „Je to velká kontroverze okolo něčeho, co není. Jestliže tu už jednou nestojí, tak se dnes domnívám, že pokud máme zachovat demokratický liberální prostor, neměli bychom ho obnovovat. Zdaleka totiž není jednomyslnost o tom, že se tak má stát.“

Pro protestanty totiž nad pozitivním významem připomínky Panny Marie převažuje negativní smysl sloupu. A sice, že původně připomínal porážku protestantsky založeného stavovského českého státu.

„Jeho zboření bylo politickým činem, který se odehrál v roce 1918 v tehdejších souvislostech. A reagovalo na to, že byl v roce 1650 zase v tehdejších politických souvislostech vztyčen.“

Pomník Václavu Havlovi

Výraznější rozpory nebudí skutečnost, že bychom měli vztyčit pomník Václavu Havlovi. „V tom, že si pomník zaslouží, je jednota. Spor bude ale o to, jaký.“ Ve hře je socha Barbory Daušové, která prezidenta znázorňuje s úsměvem na rtech a sakem ležérně přehozeným přes rameno.

Václav Havel

Milena Bartlová si díla všimla už před dvěma roky v pražské kavárně Slavia. „Už tehdy jsem psala, že to opravdu není kvalitní umělecké dílo. Je pro mě zcela nepřijatelná představa otce sochařky, že by se zrovna toto mělo postavit v bronzu na prestižním místě, a že to by měl být ten pražský pomník Václava Havla.“

Jediným možným řešením pro Bartlovou je vyhlášení co nejširší soutěže s respektovanou mezinárodní porotou. Z toho by měl vzejít soubor možných návrhů, které by potom mohly být jakousi databankou, odkud by si i jiná města mohla brát podměty a inspirace.

Co si myslí Milena Bartlová o práci Romana Týce? A jak vzpomíná na významné členy své rodiny?

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio