Pavel Kosatík: Netahejme Masaryka do sporů o Mariánský sloup. Měl by to být symbol smíření
Publicista spor o návrat sloupu nechápe: Většina Čechů je stejně bez víry. A Masaryk, na kterého se obhájci zbourání sloupu odvolávají, pouliční buřiče spíš pacifikoval.
Původní staroměstský Mariánský sloup ze 17. století strhl dav v roce 1918 jako symbol habsburské nadvlády. Pro jiné to byla připomínka obránců města při obléhání Švédy během třicetileté války. Proč vyvolává pořád tolik emocí?
Jde o spor dvou věřících menšín?
„Nebudu předstírat, že to bezezbytku chápu,“ glosuje na úvod pořadu Jak to vidí... spisovatel a publicista Pavel Kosatík. „Nejčastěji se to interpretuje jako spor katolíků s protestanty. Bylo by ale absurdní, kdyby tady probíhal spor dvou věřících menšin a sekulární většina na to jenom koukala.“
„Podle mě je to spíš spor lidí, kterým vadí to, že se něco rozbilo, s lidmi, kterým to možná tolik nevadí,“ říká publicista. „Navrhuju, aby to byl symbol smíření nás všech. Že už prostě nebouráme věci, ale že jsme schopní se domluvit. Alespoň na té několik set let vzdálené minulosti.“
Jedna Masarykova bezvýznamná věta
Někteří odpůrci sloupu se odvolávají na jednu Masarykovu větu. „On Masaryk, když se vrátil do země, tak jakoby dal trošičku za pravdu těm bořitelům. Protože on byl v ostrém názorovém střetu jak s Habsburky, tak s katolickou církví. Ale tahle jeho věta by se neměla absolutizovat.“
„Když chtěl Masaryk říct něco podstatného, tak o tom napsal článek nebo knihu nebo o tom něco řekl do médií nebo Karlu Čapkovi. Tohle opravdu byla jen bezvýznamná sentence,“ míní Kosatík.
„Masarykovi naopak patří velká zásluha za to, že když v těch následujících letech probíhaly v okolních zemích socialistické revoluce, on tyhle pouliční buřiče a ultralevičáky velmi pacifikoval. A oni mu to měli za zlé a dodnes si vyprávějí zkratkovité historky, že Masaryk dával střílet do dělníků.“
Na sociálních sítích vítězí vykřičníky
Spor o Mariánský sloup ukazuje, jak různě se vnímá naše historie. „V prostředí sociálních sítí, kde všechny názory váží stejně a nejvíc váží ten, který má na konci věty nejvíc vykřičníků, se do toho vnáší hodnotový zmatek, ve kterém je těžké se orientovat. Třeba i pro mě, který se tou historií zabývá.“
Další témata rozhovoru: spor o návrat Mariánského sloupu; spor o vedení Památníku Lidice; letošní Oscary; Tarantinovy filmy; antisemitská literatura pro děti v Česku; spor o ombudsmana.
Související
-
Mariánský sloup by historička umění Milena Bartlová neobnovovala
Kunsthistorička se na Dvojce zamýšlela nad pomníky, památníky, třeba tím pro Václava Havla, nad Mariánským sloupem, ale i kvalitou umění v českých ulicích.
-
1218. schůzka: Republika rok 1
Začátkem října 1918 už na tom byla monarchie tak zle, že požádala o mírová jednání – ovšem na základě starých lednových čtrnácti bodů presidenta Wilsona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
