Václav Cílek: Největšími postavami 20. století nebyl Hitler a Stalin, ale Haber a Bosch
„Organizace pro výživu a zemědělství FAO očekává růst chemizace krajiny o 2 %. Taky se očekává růst cen okolo 2 %, nedojde-li tedy k něčemu špatnému.“ Jak se na krajině podepisuje chemizace půdy?
„Pod pojmem chemizace rozumíme něco automaticky negativního. A to není pravda. Kdyby nebylo umělých hnojiv, není poloviny potravin na světě. Dvě postavy, které nejvíc ovlivnily 20. století, nebyl Hitler a Stalin, ale Haber a Bosch, němečtí chemici, kteří vymysleli syntézu z vodíku a dusíku amoniaku, a tím pádem dusičnanu amonného. Byl to tehdy částečně vojenský průzkum, protože hlavním zdrojem dusičnanu byl čilský ledek, jehož zdroje byly velmi omezené,“ vysvětlil ve vysílání Dvojky Václav Cílek.
Hnojivo je energie
„Proč hnojiva fungují? Aby se udělal amoniak z vodíku a dusíku, potřebujete obrovské množství energie. Hnojivo tedy buď slouží k tomu, aby dodalo živiny, stopové prvky, anebo dodá energii. Herbicidy a pesticidy z hlediska energetického vlastně pomůžou rostlině, aby nemusela bojovat se škůdci. To znamená: hnojivo je energie. Jde to tak daleko, že 1 kg NPK hnojiva odpovídá až 1,5 l nafty.“
„Je tady přímá úměra mezi energetickým vstupem, množstvím hnojiva a množstvím potravy. A můžete s tím dělat různé kusy. Objevují se pokusy o nanohnojiva, kdy dodáváte v malých částečkách, které se líp vstřebávají. Ta účinnost je zase údajně o 20–30 % větší, ale není úplně jasný, jestli to není jen reklama.“
Stará půdní síla
„A pak taky existuje něco, čemu pedologové říkají krásně ,stará půdní síla‘. To si představte jako schopnost půdy mít v sobě živiny a uvolňovat je dlouhodobě. A vy když máte velkou sklizeň třeba obilí, tak v tom obilí odvážíte velké množství živin, okolo půl tuny na hektar. A aby se udržela rovnováha v půdě, musíte mít hnůj, tu organiku, na kterou se hnojiva váží, a musíte dodávat živiny,“ uzavírá Cílek.
Další témata rozhovoru: může se opakovat krutý mráz, který Česko ochromil před 40 lety; jak škodí ohňostroje; chemizace půdy; subvencování jídla ve školách; proměna Českého Krumlova; výkyvy trhů a příchod nové krize?
Související
-
Nový český objev udělá z peří hnojivo
Kuřecí maso patří k nejoblíbenějším pokrmům českých strávníků. Kuřata se u nás chovají ve velkém. Co ale dělat s tím, co z kuřete nesníme, třeba s peřím? S originál...
-
Vysoké koncentrace chemických hnojiv způsobují, že se ryby...
Proč nemáme k půdě vztah jako k matce Zemi, která nás živí? Co všechno může ovlivnit špatné chování k půdě?
-
Přepis: Jak to vidí Václav Cílek - 8. ledna 2019
Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
