Nový český objev udělá z peří hnojivo
Kuřecí maso patří k nejoblíbenějším pokrmům českých strávníků. Kuřata se u nás chovají ve velkém. Co ale dělat s tím, co z kuřete nesníme, třeba s peřím? S originálním nápadem přišli čeští chemici.
Příspěvky Meteoru 21. 1. 2017
01:11 Meteorologické balóny čekají na nový signál
11:53 Kouzelné zrcadlo Rudolfa II. existuje
28:12 Proč ptáci požírají plasty?
37:10 Když se neviditelný plyn chová jako pevná zeď
44:30 Konečně víme, co s peřím.
Dříve se peří z drůbeže používalo k výrobě peřin a péřových bund. Ty ale nahradily modernější materiály a z peří se tak stal nevyužitelný odpad. Nedá se ani zaorat do pole, protože by se rozkládalo mnoho let. Výzkumníky z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR proto napadlo přeměnit peří z tuhé látky na kapalnou, otázkou ale bylo, jak toho docílit.
Tekuté peří
„Peří obsahuje peptidy a aminokyseliny, což jsou přirozené součásti těla zvířat i lidí. Přemýšleli jsme, jak by se dalo peří ekologicky přeměnit a nakonec jsme na to po několika pokusech přišli,“ uvedla v Meteoru Ing. Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV.
K úspěšnému pokusu je zapotřebí obstarat si tzv. autokláv. Jedná se o laboratorní přístroj sestavený pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty. Zjednodušeně se to dá přirovnat k velikému výkonnému papiňáku, kuchyňskému hrnci, ve kterém se vaří pod tlakem.
Peří v obřím papiňáku
„V autoklávu necháme peří ve vodě po dobu asi 6 hodin, pod tlakem zhruba 5 atmosfér a při teplotě 120 stupňů,“ prozradila Olga Šolcová. To ale není všechno. K tomu, aby se peří skutečně rozložilo, byla zapotřebí ještě jedna důležitá ingredience. Kupodivu se nejedná o žádnou složitou chemikálii.
„Použili jsme jen obyčejný oxid uhličitý. Díky němu se spustila reakce a samovolně začaly vznikat látky, které pomohly, aby se peří rozpadlo. Výsledkem je krásný nahnědlý roztok aminokyselin a jen sem tam zbytky nějakého peří,“ dodala výzkumnice.
Vepřům i kytkám
Výsledný roztok, který je cenným zdrojem dusíku, je podle chemiků možné přidat do živin pro hospodářská zvířata, například skot nebo prasata. Dal by se využít i pro rybí plůdek. „Zkouší se také, jestli by to bylo vhodné jako hnojivo pro podporu rostlin. Mohlo by to rostliny chránit proti nadměrnému vypařování vody a dodat jim potřebné živiny,“ doplnila Olga Šolcová.
Tým z Ústavu chemických procesů AV si nechal celý postup patentovat a patent jim byl před pár dny skutečně udělen. Je tedy naděje, že se kuřecí peří stane dál využitelným produktem a nepřijde nazmar jako nepotřebný odpad.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
