V současnosti bych určitě nedoporučoval se systémem PES řídit, říká jeden z jeho tvůrců Jan Kulveit

15. únor 2021

Jan Kulveit se na univerzitě v Oxfordu zabývá modelováním vývoje pandemie. Kde podle něj Česko selhalo a jaká další opatření je možné ještě zavést?

Česko balancuje na hraně čtvrtého a pátého stupně protiepidemiologického systému PES. Hostem Zity Senkové ve studiu Dvojky byl proto mimořádně Jan Kulveit z oxfordské univerzity, který je jedním z tvůrců systému.

Čtěte také

„Náš podíl na systému PES je hlavně index rizika. To, co většina lidí chápe jako PES, to znamená tabulka opatření, co se kdy zavře, tak to napsalo a zodpovídá za to od začátku ministerstvo zdravotnictví,“ vysvětluje Jan Kulveit v pořadu Jak to vidí...

PES nepočítá s mutací viru

„PES vznikal na konci října a na začátku listopadu. Nepočítal se současnou situací v únoru, kdy se šíří několik nových mutací, které mají nové vlastnosti. V současnosti bych podle toho systému ani nedoporučoval postupovat, protože mutace změnily situaci dost zásadně.“

PES Ministerstva zdravotnictví - systém výpočtu indexu rizika

„Ani index rizika ani ta opatření nejsou stavěná například na britskou mutaci,“ popisuje. „Na mnoha místech Česka už převažuje nebo bude převažovat právě ta britská mutace. Takže i když index rizika ukazuje něco na hranici čtvrtého a pátého stupně, ve skutečnosti je ta situace špatná. A naopak by bylo potřeba zavést opatření ještě přísnější, než je PES pátého stupně.“

„Potlačit nebo zbrzdit britskou mutaci je těžší. Čili i když počet nakažených nevypadá tak děsivě, bylo by potřeba přísnějších opatření. V současnosti bych určitě nedoporučoval se systémem PES řídit,“ říká expert na modelování a globální rizika z univerzity v Oxfordu.

Politici sami se systému nedrželi

Mělo tedy smysl systém PES zavádět? „Otázka je, jak by to vypadalo bez něj. To, jak to vypadalo předtím, naznačuje, že bez něj by to nebylo lepší, ale spíš ještě horší. Systém PES aspoň dodal politické diskuzi trochu víc struktury a trochu víc pohledu na realistické odhady.“

„Opatření se v prosinci nezavedly v dobu, kdy upravený systém PES říkal, že se mají zavést. Podle mě to spíš ukazuje, že bez něj by se ta opatření zavedla ještě méně a ještě později. PES to alespoň táhnul na jednu stranu.“

Jaká opatření můžou přijít?

Výzkumník z oxfordské univerzity Jan Kulveit

Podle Kulveita by v současné situaci mohla pomoct větší podpora home office ve firmách. I třeba za finanční podpory státu. A pravidelné testování ve firmách. „Třeba to dát jako povinnost od nějaké velikosti firmy,“ navrhuje.

Problém vidí i ve špatném dodržování pravidel. „Chybí tu vysvětlující kampaň, proč ta opatření dodržovat,“ myslí si. Před pár dny ale ministr zdravotnictví Jan Blatný konstatoval, že dosavadní opatření přestala fungovat.

Jak by to vypadalo bez opatření?

„Já chápu, jak to myslel. Ale ono to není tak, že přestala fungovat. Nikdo si dost dobře neumí představit, jak by to tu vypadalo, kdyby ta opatření přestala fungovat. Opatření fungujou. Ale nefungujou dostatečně.“

„Je to asi, jako bysme jeli v autě, které má mírně porouchané brzdy. Když šlapeme na brzdu, tak to moc nebrzdí. Ale kdybysme nohu dali pryč, tak by to začalo svištět mnohem víc. Kdyby opatření nefungovala, zdravotnictví by zkolabovalo a u nemocnic by byly mrazáky.“

„Britská mutace má na vrcholu zimy reprodukční číslo opravdu vysoké. Kdyby tu žádná opatření nebyla, tak se ta epidemii zvládne zdvojnásobit za týden. Nás stojí hrozně omezení a úsilí už jenom to udržení mírně se zhoršujícího stavu.“

Další témata rozhovoru: jaké jsou další možnosti boje proti epidemii; srovnání situace u nás a v Británii; proč se některým asijským zemí daří bojovat proti nákaze.

autoři: Zita Senková , Jan Kulveit , rota
Spustit audio

Související