Ukázala Čechům, že animovaný film není jen groteska. Osudové ženy: Irena Dodalová

5. říjen 2019

Byla první, kdo české kulturní veřejnosti představil kreslený film, do té doby známý a spojovaný s americkou groteskou. Činnost jejího filmového studia ale zhatila 2. světová válka, její život poznamenal koncentrační tábor. Přesto se dokázala znovu prosadit v exilu. Doma se však na její jméno téměř zapomnělo. V dokudramatu účinkují Jakub Folvarčný, Zuzana Onufráková nebo Gustav Hašek. Hovoří filmová historička Eva Strusková.

 
Host: filmová historička Eva Strusková 
Účinkují: Jakub Folvarčný, Zuzana Onufráková, Gustav Hašek, Martin Matejka, Kajetán Písařovic, Marek Adamczyk
Připravili: Eva Dvořáková, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 5. 10. 2019

Narodila se v listopadu roku 1900 v Ledči nad Sázavou jako Irena Rosnerová. „Dětství prožívala společně se svým mladším bratrem Rudolfem v Heřmanově Městci a v Táboře, kde byl její otec učitelem mojžíšského, tedy židovského náboženství. Nepochybně to byl nejšťastnější úsek jejího života,“ přibližuje filmová historička Eva Strusková.

Po první světové válce odešla celá rodina do Brna, kde se Irenin otec stal ředitelem židovského sirotčince. Irena tam kromě dívčí a obchodní školy studovala operní zpěv. Dráhy operní pěvkyně se ale musela brzy vzdát.

„Odjela hledat angažmá do Německa, ale protože se její rodiče rozvedli, cítila, že se musí postarat o matku a bratra,“ vysvětluje filmová historička. Vrátila se tedy do Prahy a začala se živit jako úřednice.

Osudové setkání

Ve svých 27 letech se provdala za bankovního úředníka Leo Leschnera. „Nadání pro středostavovský manželský život ale neměla,“ dodává Eva Strusková. Rozvedli se po dvou letech a Irena odjela do Francie.

„Už tehdy se zajímala o filmové podnikání. Seznámila se s ruským emigrantem a producentem animovaných reklam Paulem Peroffem.“ Právě on pro ni objevil svět trikového filmu.

V Praze byl v té době považován za předního experta pro trikový a kreslený film výtvarník Karel Dodal. Měl za sebou angažmá v úspěšné filmové produkci Elekta Journal i své první kreslené filmy (Zamilovaný vodník a Bimbovo smutné dobrodružství). Na nich spolupracoval se svou tehdejší manželkou Hermínou Týrlovou.

IRE film

Když se Irena v roce 1932 s Karlem Dodalem seznámila, představu úspěšného muže příliš nesplňoval. Bylo mu 32 let, byl nezaměstnaný, procházel krizí manželství a měl nemocný zrak. Na svou životní příležitost teprve čekal. Nabídnout mu ji dokázala právě Irena.

Odešel od své ženy Hermíny a začal nový život s Irenou. Nejprve společně podnikli studijní cestu po evropských filmových ateliérech a poté, plni inspirace a odhodlání, založili Ateliér IRE film. „Specializovaná produkce pro výrobu animovaných filmů byla v roce 1934 vůbec první tohoto druhu ve střední Evropě,“ doplňuje Eva Strusková.

Hurvínek a Radiojournal

V roce 1935 se Irena a Karel Dodalovi stali manželi a IRE filmu se začínalo dařit. V době svého největšího rozkvětu zaměstnávali 10 až 12 pracovníků.

Josef Skupa s Hurvínkem u mikrofonu

„Úspěchem bylo získání zakázky od Radiojournalu, na níž se podílel tehdy populární Josef Skupa. Díky tomu vznikl snímek Všudybylovo dobrodružství, kde se jednou z postav, které vyprávěly o šíření rozhlasových vln, stal Hurvínek. Snímek byl zároveň prvním československým filmem uvedeným na benátském filmovém festivalu, říká Eva Strusková.

Další úspěch Dodalovi zaznamenali s barevným abstraktním filmem Fantasie erotique na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937. Vrchol IRE filmu byl však zároveň jeho závěrem.

Promeškaná emigrace

Mnichovské události roku 1938 dostávaly rychlý spád. V té době oba manželé pobývali ve Francii, kde založili menší ateliér. „Koncem roku Karel Dodal odcestoval do USA, kam ho měla Irena následovat poté, co v Praze zajistí obchodní agendu. Vhodný čas na odjezd ale promeškala,“ líčí filmová historička.

Období heydrichiády pro Irenu jako Židovku znamenalo uvěznění a následný transport do Terezína. Psal se červen 1942 a jí bylo 41 let. Přežít realitu koncentračního tábora Ireně pomáhala kulturní činnost. Režírovala jevištní představení, přednášela o kresleném filmu a také se zapojila do natáčení dokumentu o terezínském ghettu.

„Nešlo o produkci filmu určeného pro kina, ale o Himmlerovu iniciativu. Někteří mohli brát účast na filmování jako kolaboraci, jakkoli odmítnout by ale znamenalo smrt,“ popisuje Eva Strusková.

Terezín Irena opustila spolu se svou matkou za zvláštních okolností ještě před koncem války v transportu vězňů do Švýcarska. Stalo se tak v únoru 1945 a na Irenu teprve čekala dobrodružná cesta do USA za manželem, kterého neviděla sedm let.

Irena Film Studio v USA

Začátky v USA pro ni byly velmi těžké, přesto se znovu dokázala zapojit do života. S Karlem Dodalem společně založili novou firmu Irena Film Studio a soustředili se na výrobu zakázkových filmů.

Nastupující éra mccarthismu ale pro téměř 50leté tvůrce ze střední Evropy neslibovala příznivou budoucnost. Proto se Dodalovi rozhodli využít nové příležitosti v Argentině. „Karel Dodal se ale na rozdíl od své ženy nedokázal s tamním prostředím sžít. Opustil Irenu a vrátil se zpět do USA,“ konstatuje Strusková.

Irena navázala v Buenos Aires celou řadu spoluprací. Natáčela filmy o baletu a tanci, založila první argentinské experimentální komorní divadlo, režírovala a pedagogicky působila.

„V závěru života věnovala mnoho energie tomu, aby se její archiv vrátil zpět do Prahy.“ Sama už se ovšem do Prahy podívat nestačila. Zemřela tři roky po svém manželovi v červenci roku 1989 v Buenos Aires. Bylo jí 88 let.

autoři: Ivana Chmel Denčevová , Radek Brož
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.