Tomáš Kraus: Židovská komunita v dnešním Německu? Ukázka naprosto dokonalé integrace
Německo-izraelské vztahy vymazala 2. světová válka. O jejich obnovu se v roce 1960 zasloužil německý kancléř Konrad Adenauer a izraelský premiér David Ben Gurion. Jak složitá byla obnova důvěry pouhých 15 let po holokaustu? A jak si vede židovská komunita v Německu dnes?
„Bylo to něco naprosto nemyslitelného, 15 let po skončení druhé světové války, jejíž součástí bylo to, co my zkratkovitě nazýváme holokaustem, kdy došlo ke genocidě židů,“ konstatuje v pořadu Jak to vidí... tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
„Nutno dodat, že generace našich rodičů a prarodičů nebyla tak korektní, jak to dnes zaznívá v našem veřejném prostoru. Jednoznačně mluvili o Němcích a jejich zločinech. My jsme dnes svůj slovník korigovali a v souvislosti se zločiny mluvíme o nacistech. Víme, že Německo jako celek nemohlo nést kolektivní vinu, ale neslo kolektivní zodpovědnost. A to byl motiv, proč vůbec k jednání v roce 1960 došlo,“ vysvětluje host Dvojky.
Obtížné nové zítřky
Výsledky jednání se pochopitelně neobešly bez vlny nevole. „V Izraeli docházelo k demonstracím, protože lidé to považovali za nepřístojné. Říkali, že Němci už budou navěky jejich nepřátelé. Ale to se změnilo zcela pragmatickým způsobem.“
Čtěte také
Přesto má starší generace podle Tomáše Krause stále tendenci ke zkratkovitému pohledu na holokaust a na utrpení svých předků. „Říkají třeba, že nikdy by nevkročili na německou půdu. A já se vždy proti tomu stavím, protože je to velice krátkozraké. A upozorňuju je na to, co všechno se za dekády stalo.“
Co tedy přispělo k budování nových vztahů? „Byla to výměna generací. Od 60. let běžel v západním Německu dialog o druhé světové válce na všech možných úrovních. A z toho vychází i dnešní situace. Německo pro Izrael udělalo strašně moc, ať už je to spolupráce v oblasti obrany, zahraniční obchod atd.“
Dnešní generace
Přestože v roce 1945 bylo pro většinu židů nepředstavitelné, že by se usadili v Německu, tvoří dnes židovskou obec v Německu více než 200 000 lidí. A dokonce jde o jedinou rostoucí obec v Evropě.
„Myslím si, že odškodnění k tomu přispělo jen marginálně. To, že je v současném Německu nejrychleji rostoucí židovská komunita, je dáno hlavně rozpadem Sovětského svazu a pádem železné opony, kdy do Německa přišla řada židovských emigrantů.“
Podle Tomáše Krause jde o naprosto ukázkovou integraci. „Je to vidět jak v Německu, tak v Izraeli. Jde totiž o lidi, kteří přišli z úplně jiného kulturního prostředí. Dneska jsou to ale doslova protagonisti té země. Jak v Německu, tak v Izraeli se uchytili úžasným způsobem, v mnoha oborech se z nich stali špičkoví odborníci,“ uzavírá Tomáš Kraus.
Další témata rozhovoru: personální rošády v české politice; nečitelnost české zahraniční politiky; návrh Ferdinanda von Schiracha na rozšíření základních lidských práv Evropana v 21. století; co vzala a dala pandemie.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 14. dubna 2021
Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
-
Tomáš Kraus: Připomínat historii holokaustu je sisyfovská práce. Začínat musíme stále znovu
Před 76 lety osvobodila Rudá armáda nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Hrůzy nacistického režimu připomene Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
-
David Mareček: Německý kancléř padl před Polskem na kolena. Jeho prosba za odpuštění změnila dějiny
Velkých gest, která by dokázala změnit dějiny, moc není. Od pokleknutí německého kancléře Willyho Brandta, kterým se Polsku omluvil za válečné zločiny, uplynulo už 50 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.