David Mareček: Německý kancléř padl před Polskem na kolena. Jeho symbolická prosba za odpuštění změnila dějiny
Velkých gest, která by dokázala ovlivnit dějiny, moc není. Od pokleknutí německého kancléře Willyho Brandta ve Varšavě, kterým se Polsku omluvil za válečné zločiny své země, uplynulo už 50 let.
Západoněmecký kancléř Willy Brandt navštívil Polsko v prosinci roku 1970 za účelem podepsání smlouvy o přátelství. Dne 7. prosince 1970 poklekl před pomníkem obětem povstání ve varšavském ghettu.
Není gesto jako gesto
„Myslím ale, že Brandt na tom jasně ukázal, že není gesto jako gesto. Velmi totiž záleží na tom, zda je naplněno nějakým obsahem a zda je výsledkem nějakého delšího konání.“
Willy Brandt sám musel z Německa před nacisty utéct. Po válce v roli kancléře pracoval na uvolnění vztahů s východními národy. „V jeho gestu tedy bylo obojí. Skutečně znamenalo nejenom snahu o zlepšení napjatých vztahů, ale především šlo o symbolickou omluvu Německa za nacistické zločiny,“ říká host Dvojky.
Pouhý rok po varšavském pokleknutí získal Willy Brandt Nobelovu cenu za mír. „Byl to skutečně respektovaný politik. Na post kancléře rezignoval v roce 1974. Ukázalo se totiž, že jeho blízký spolupracovník byl agentem Stasi. Přestože to Brandt nevěděl, z funkce odstoupil. Až do roku 1987 ale působil jako předseda SPD,“ dodává David Mareček.
Správné načasování
Podobných gest politiků, je málo. Podle Davida Marečka by se za takové gesto v českých dějinách dala označit návštěva Françoise Mitterranda v zimě 1988, tedy necelý rok před sametovou revolucí.
„Mitterrand tenkrát šokoval tím, že při svém projevu citoval Masaryka. Překvapením bylo i to, že se 9. prosince sešel na francouzské ambasádě s českými disidenty. Nešlo jen o symbolickou vzpruhu. Díky Mitterrandově návštěvě byla povolena opoziční manifestace na podporu Deklarace lidských práv.“
Další témata rozhovoru: Role hudby v historických okamžicích; jak rozpoznat talent; smrt Johna Lennona; výročí slavných skladatelů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.