Svou roli sehrála i v době totality. Osudové ženy: Anežka Česká
Odmítla výhodný sňatek. Pomáhala těm nejchudším. Vytvořila první síť pro sociálně slabé. V době totality se k ní upínaly naděje nejen věřících. Její svatořečení se stalo symbolem pádu komunistického režimu v roce 1989. V dokudramatu uslyšíte Ivanu Uhlířovou, Pavla Soukupa, Kajetána Písařovic a další. Hovoří historička Eva Doležalová.
„Anežka Česká byla přemyslovská princezna a zbožná žena. Celoživotně usilovala o spásu, sounáležitost svého života s Kristem nebo o spásu národa a svého lidu,“ vysvětluje historička Eva Doležalová.
Anežka Přemyslovna byla ženou bezpochyby cílevědomou a ambiciózní. I ona ale byla předmětem sňatkové politiky. V 8 ji zaslíbili synovi císaře Fridricha II., budoucímu Jindřichu VII. Když ze svatby sešlo, jako 15letou ji zasnoubili s anglickým králem Jindřichem III. I ten ale sňatek zrušil. Posledním nápadníkem byl Jindřichův otec Fridrich II.
Šla svou cestou
V té době už ale nežil Anežčin otec a Václav I. nechal své oblíbené sestře svobodu rozhodnutí. Zvolila si svou cestu: duchovní dráhu. Stala se řeholnicí, chtěla pomáhat těm nejchudším a nejubožejším. Dala přednost službě poníženému Kristu a životu v dokonalé chudobě.
Často je označována za zakladatelku první sítě pro sociálně slabé. K tomu sloužil třeba Anežský klášter, který stojí od roku 1223 v Praze Na Františku. Založila špitální bratrstvo, z něhož se díky ní stal řád křižovníků s červenou hvězdou, a první klášter klarisek v Praze. Po 46 let zde žila jako strážný anděl národa.
Symbolické svatořečení
Trvalo ale několik století, než došlo k jejímu svatořečení. Svatou Anežkou se stala v listopadu 1989 a vstoupila do našeho polistopadového společensko-politického dění. Děkovná bohoslužba se pak stala i symbolem pádu komunistického režimu.
Papež Jan Pavel II. před Anežčiným svatořečením napsal: „Sytila hladové, ošetřovala nemocné, pečovala o přestárlé, povzbuzovala bezradné a tak byla schopna šířit pokoj a smíření, dodávat útěchu a vlévat novou naději.“ Zemřela s pověstí svatosti a se svatořečením mohl národ pocítit její přímluvu při osvobození od totalitního režimu.
Související
-
Delší život byl ten po její smrti. Osudové ženy: sv. Ludmila
Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou.
-
Manžel ji věznil, syna jí sebrali a ze země musela prchnout. Osudové ženy: Eliška Přemyslovna
Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV.
-
Královna, která zbořila středověký mýtus poslušné manželky. Osudové ženy: Eliška Rejčka
Eliška byla královnou českou a polskou. Nejdříve si vzala vdovce Václava II., po jeho smrti Rudolfa Habsburského. Už v 19 letech ale byla dvojnásobnou vdovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
