Delší život byl ten po její smrti. Osudové ženy: sv. Ludmila

14. září 2024

Osudové ženy

Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky svaté Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti vážou?

Host: historička dr. Eva Doležalová

Účinkují: Ivana Sojková, Marek Lambora, Lukáš Král, Luboš Veselý, Jan Szymik a Adam Vacula

Připravila: Ivana Chmel Denčevová

Napsal: Hynek Pekárek

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Hudba: Antonín Schindler

Režie: Michal Bureš

Premiéra: 28. 9. 2018

Svatá Ludmila žila počátkem 10. století a byla českou kněžnou. Podle historické tradice pocházela z rodu pšovského a jejím manželem byl Bořivoj, jeden z prvních známých přemyslovských knížat. Její postava se ocitla nejen v centru křesťanství, byla prohlášena za svatou, ale také provází naši kulturu.

Krvavé křtiny

Jedno z děl, které se právě jejím příběhem inspirovalo, je drama Krvavé křtiny anebo Drahomíra a její synové. Autorem byl v 19. století Josef Kajetán Tyl. Zobrazení ochránkyně míru, nositelky křesťanské tradice a babičky milovaného vnuka Václava v protikladu se snachou Drahomírou je častokráte připomínáno, a to nejenom v tomto dramatu.

Ostatky a zázraky

Další život svaté Ludmily byl ten po její smrti. Středověký člověk nade vše hýčkal takzvané ostatky. Patřily k tomu nejcennějšímu, co mělo být na dvorech králů a knížat. A málokterý světec se dožil tolika stěhování, jako právě ostatky svaté Ludmily. To je na další, zcela samostatný příběh, který prochází dalšími staletími. Stejně jako údajné zázraky, které se k osobnosti Ludmily vážou.

autor: Ivana Chmel Denčevová