Delší život byl ten po její smrti. Osudové ženy: sv. Ludmila
Příběh úkladné vraždy zorganizované snachou Drahomírou se stal všeobecně známým především díky dramatu Josefa Kajetána Tyla Krvavé křtiny. Prohlášení za svatou a patronku našich zemí činí Ludmilu ženou vskutku osudovou. Málokterý světec se dožil tolika stěhování jako právě ostatky svaté Ludmily. Jak to bylo se zázraky, které se k této osobnosti vážou?
Svatá Ludmila žila počátkem 10. století a byla českou kněžnou. Podle historické tradice pocházela z rodu pšovského a jejím manželem byl Bořivoj, jeden z prvních známých přemyslovských knížat. Její postava se ocitla nejen v centru křesťanství, byla prohlášena za svatou, ale také provází naši kulturu.
Krvavé křtiny
Jedno z děl, které se právě jejím příběhem inspirovalo, je drama Krvavé křtiny anebo Drahomíra a její synové. Autorem byl v 19. století Josef Kajetán Tyl. Zobrazení ochránkyně míru, nositelky křesťanské tradice a babičky milovaného vnuka Václava v protikladu se snachou Drahomírou je častokráte připomínáno, a to nejenom v tomto dramatu.
Ostatky a zázraky
Další život svaté Ludmily byl ten po její smrti. Středověký člověk nade vše hýčkal takzvané ostatky. Patřily k tomu nejcennějšímu, co mělo být na dvorech králů a knížat. A málokterý světec se dožil tolika stěhování, jako právě ostatky svaté Ludmily. To je na další, zcela samostatný příběh, který prochází dalšími staletími. Stejně jako údajné zázraky, které se k osobnosti Ludmily vážou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
