Manžel ji věznil, syna jí sebrali a ze země musela prchnout. Osudové ženy: Eliška Přemyslovna

29. červen 2018

Osudové ženy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy

Play / pause

0:00

volume

< previous

> next

Eliška Přemyslovna. Připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek, hudebně spolupracoval Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Délka audia 27:18

Foto Public domain, Wikimedia Commons, Antoine de Succa

Stáhnout

Odebírat

Matka Karla IV. svůj život zasvětila královské tradici. I když původně královnou být ani neměla.

Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292 v Praze, v přemyslovské rodině. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV. V útlém věku ji zemřela matka a její otec Václav II. se po několika letech oženil s Eliškou (správně Alžbětou) Rejčkou.

Osudové ženy: Eliška Přemyslovna
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Literární spolupráce: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš.
Host: historička dr. Eva Doležalová
Premiéra 29. 6. 2018

Východiskem je sňatek

Jejich vzájemný vztah byl napjatý nejen v době Eliščina dospívání, ale vlastně po celý život. Po smrti otce se vlády ujímá Eliščin bratr Václav III., ale rok poté je zavražděn a tím končí přemyslovský rod „po meči“. Zůstaly jen dcery.

Jedna z nich, Anna, byla provdána za Jindřicha Korutanského, který byl zvolen českým králem. Ale složité období, kdy proti sobě stály šlechtické rody, měšťanské skupiny klidným poměrům a rozvoji království nepřály. Východiskem byl sňatek Elišky Přemyslovny s o několik let mladším Janem Lucemburským.

Věnceslav Černý: Eliška Přemyslovna prchá v přestrojení z Prahy|foto: Věnceslav Černý, Public domain, Wikimedia Commons

Přišla o syna Karla IV.

Zřejmě to byl vztah vášnivý, ale zároveň i dramatický. Takřka každá krize končila narozením dalšího dítěte. Nakonec jich bylo šest. Eliška byla svým manželem, který ji podezíral ze spiknutí proti němu, dokonce několikrát vězněna.

A těžko si představit osud matky, která přišla o syna: Karla IV. (tehdy se ještě jmenoval Václav) od jeho tří let už nikdy neviděla. Ve svém životě dokonce musela několikrát z českých zemí uprchnout, přesto život zasvětila právě královské tradici a byla tím, co můžeme i z dnešního odstupu nazvat vlastenkou.

Poslední roky zasvětila Bohu

Poslední roky zasvětila duchovní a sociální práci, obrátila se k Bohu a snažila se vybudovat charitativní zařízení pro potřebné. Ale ani v tomto ohledu jí osud nebyl příliš nakloněn. Umírá ve svých 38 letech v roce 1330, na svátek sv. Václava, pohřbena je ve Zbraslavském klášteře po boku svého otce a bratra.