Manžel ji věznil, syna jí sebrali a ze země musela prchnout. Osudové ženy: Eliška Přemyslovna
Matka Karla IV. zasvětila svůj život královské tradici. I když původně královnou být ani neměla. V dokudramatu uslyšíte Ivanu Sojkovou, Terezu Dočkalovou nebo Pavla Soukupa. Hovoří historička Eva Doležalová.
Eliška Přemyslovna se narodila roku 1292 v Praze v přemyslovské rodině. Původně královnou být ani neměla, nakonec se stala nositelkou přemyslovských tradic a matkou budoucího císaře Karla IV. V útlém věku jí zemřela matka a její otec Václav II. se po několika letech oženil s Eliškou (správně Alžbětou) Rejčkou.
Východiskem je sňatek
Jejich vzájemný vztah byl napjatý nejen v době Eliščina dospívání, ale vlastně po celý život. Po smrti otce se vlády ujal Eliščin bratr Václav III., ale rok poté byl zavražděn, čímž skončil přemyslovský rod „po meči“. Zůstaly jen dcery.
Jedna z nich, Anna, byla provdána za Jindřicha Korutanského, který byl zvolen českým králem. Ale složité období, kdy proti sobě stály šlechtické rody i měšťanské skupiny, klidným poměrům a rozvoji království nepřálo. Východiskem byl sňatek Elišky Přemyslovny s o několik let mladším Janem Lucemburským.
Přišla o syna Karla IV.
Zřejmě to byl vztah vášnivý, ale zároveň i dramatický. Takřka každá krize končila narozením dalšího dítěte. Nakonec jich bylo šest. Eliška byla svým manželem, který ji podezíral ze spiknutí proti němu, dokonce několikrát vězněna.
A těžko si představit osud matky, která přišla o syna: Karla IV. (tehdy se ještě jmenoval Václav) od jeho tří let už nikdy neviděla. Ve svém životě dokonce musela několikrát z českých zemí uprchnout, přesto život zasvětila právě královské tradici. I z dnešního pohledu je možné konstatovat, že byla vlastenkou.
Poslední roky zasvětila víře
Poslední roky zasvětila duchovní a sociální práci, obrátila se k Bohu a snažila se vybudovat charitativní zařízení pro potřebné. Ale ani v tomto ohledu jí osud nebyl příliš nakloněn. Zemřela ve svých 38 letech v roce 1330, na svátek sv. Václava. Pohřbena je ve Zbraslavském klášteře po boku svého otce a bratra.
Související
-
112. schůzka: Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburk
Ó, jak šťastná byla ta hodina, ve které přišly o mnoho lepší časy, jež konec přinesly sporům. Šťastný byl králův vjezd, vždyť tehdy přinesl s sebou zvyklosti míru a řád.
-
Královna, která zbořila středověký mýtus poslušné manželky. Osudové ženy: Eliška Rejčka
Eliška byla královnou českou a polskou. Nejdříve si vzala vdovce Václava II., po jeho smrti Rudolfa Habsburského. Už v 19 letech ale byla dvojnásobnou vdovou.
-
Expedice po stopách neznámého Jana Lucemburského
Král-rytíř, král-diplomat, ale i král-cizinec a slepý král. Tak se říkalo muži, který založil jednu z nejzajímavějších dynastií na českém trůně Janu Lucemburskému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
