Spotřebitelská poradna: Ovoce a zelenina v otázkách a odpovědích
Na otázky k tématu skladování, přípravy a konzumace ovoce a zeleniny ve čtvrteční spotřebitelské poradně odpovídal docent Aleš Reichel z Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Jak je možné, že ovoce vydrží v supermarketu dlouho čerstvé?
Některé ovocné druhy se opravdu dají velice dobře skladovat po dlouhou dobu. Například jablka můžeme, řečeno zjednodušeně, hibernovat. Jablka totiž dýchají – spotřebovávají kyslík a vydechují CO2 podobně jako my. Pokud jablka skladujete v řízené atmosféře, v hermeticky uzavřeném skladu, kde snížíte podíl kyslíku asi na jedno procento a naopak zvýšíte obsah oxidu uhličitého. Zároveň ve skladu udržujete téměř stoprocentní vlhkost a teplotu kolem jednoho stupně Celsia. V těchto podmínkách jablko vydrží velmi dlouho, aniž by ztrácelo na kvalitě.
Měli bychom ovoce a zeleninu doma skladovat v lednici?
Ledničky jsou dneska už vybaveny speciálními šuplíky, které jsou určeny pro skladování ovoce a zeleniny a mají pro to vhodné podmínky. Udržují dostatečnou vlhkost a zároveň v nich není až tak nízká teplota. Na druhou stranu jsou některé typy ovoce i zeleniny, kterým pobyt v chladu nesvědčí. Skladování při nízké teplotě špatně snáší například banány nebo rajčata, u kterých může dojít až k takzvanému chladovému poškození.
Proč bychom si měli ovoce i zeleninu umývat?
Nejde jenom o postřiky, ale především o hygienu.
Nakolik ovlivní tepelná úprava pokrmů obsah vitamínů v ovoci nebo zelenině?
Většina zákroků a zejména, když se používá tepelná úprava, znamená ztrátu některých složek. Někdy ovšem naopak vede tepelná úprava k lepší dostupnosti některých složek, jako třeba u rajčat nebo mrkve.
Je z hlediska nižší ztráty vitamínů lepší vaření při vyšší teplotě v tlakovém hrnci, kdy je příprava kratší, anebo je naopak šetrnější pomalé vaření s delší dobou přípravy?
Vyšší teploty po kratší dobu vedou k zachování většího množství nutričně cenných látek. Nicméně pokud jídla upravujeme dlouho na hodně nízké teploty, tak už tomu tak být nemusí. Ke ztrátám samozřejmě dochází a u každé nutričně cenné látky ke ztrátě dochází trochu podle jiného mechanismu.
Je fruktóza škodlivá? Může nám uškodit například pravidelná konzumace ovocných smoothies?
Nedávná diskuze o nevhodnosti slazení fruktózou a jejího škodlivého vlivu na kardiovaskulární systém se týkala příjmu opravdu velkého množství fruktózy, například při slazení vysoko fruktózovým sirupem. Běžná i větší spotřeba ovoce v jeho přirozené podobě by v tomto ohledu neměla nikomu uškodit.
Jak je to se složením u 100% čerstvých džusů a ovocných šejků?
U stoprocentních džusů se nemusíte obávat, že by neobsahovaly ovoce. Smoothies obsahují přídavek vlákniny a někdy i dalších složek, takže o těch se jako o stoprocentních nedá zcela mluvit.
Doma připravované smoothie bychom neměli skladovat delší dobu. Když rozmixujete ovoce, dochází k enzymovým reakcím a ztrátě mnoha cenných látek. Měli by se proto připravovat a konzumovat vždy čerstvé.
Související
-
Nebojte se konzervování, radí odborník. Pokud dodržíte správný postup, má jen samé výhody
Konzervování je nejstarší způsob, jak uchovávat potraviny. Moderní doba mu ovšem nejrůznějšími chemickými zásahy zkazila pověst. Jaká je realita?
-
Potravinová nesnášenlivost není alergie. Umíme je od sebe rozeznat?
Mléko a lepek, to jsou dvě potraviny nejčastěji skloňované s alergií a intolerancí. Jde přitom o dvě různé reakce těla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.