Milují vaše děti krupicovou kaši se skořicí? Pozor na množství koření, upozorňuje časopis dTest

6. leden 2019
Přidáme lžicku skořice

Časopis dTest nedávno otestoval 12 vzorků mleté skořice. Zaměřil se na toxický kumarin, který je běžnou součástí skořice. Kde našli kumarinu nejvíc?

Charakteristické skořicové aroma tvoří tři složky – skořicový aldehyd, eugenol a kumarin. „Skořicový aldehyd a éterické oleje působí proti mikroorganismům, takže se dá říct, že skořice má antibakteriální účinky,“ vysvětluje v dopoledním vysílání Dvojky Jan Maryška z časopisu dTest. „Kumarin je ale toxický pro játra.“

Upečené pletence necháme vychladnout a na závěr posypeme moučkovým cukrem

Pozor na kumarin

Evropská unie uvažuje o regulaci kumarinu například v potravinách určených dětem. Proto se hodnotitelé při testu jednotlivých vzorků zaměřili především na jeho obsah. „V testu jsme našli vzorky, které obsahovaly 6100 miligramů kumarinu na kilogram, ale i takové, které ho obsahovaly desetkrát méně.“

Množství obsaženého kumarinu ovlivňuje druh rostliny, z níž pochází. Skořicovník čínský totiž obsahuje mnohem víc této látky než skořicovník cejlonský. Bohužel na obalech koření se neuvádí, z kterého druhu rostliny pochází. Spotřebitel tak nemá možnost volby.

Tip dTestu: sledujte měrnou cenu

Redaktory překvapila optická podobnost jednotlivých balení bez ohledu na to, kolik skořice obsahují. „Na první pohled vypadají stejně sáčky, kde je 15 gramů skořice i kde je jí 30 gramů. Když se potom podíváte na měrnou cenu, která je přepočítaná na 100 gramů skořice, můžete se u dvou identicky vyhlížejících balení dostat až na desetinásobné rozdíly,“ upozorňuje Jan Maryška.

Krupicovou kaši s mírou

Rýžová kaše se skořicí od paní Raiji zahřeje a dodá energii na půl dne.

Odborníci z německého Úřadu pro posuzování rizik doporučují dospělým konzumovat maximálně 2 gramy a dětem asi 0,4 gramu skořice denně. „A to už je poměrně běžná porce, se kterou bychom třeba při ochucování krupicové kaše mohli denně počítat. Stačí tedy lehce posypat a nedávat dětem krupicovou kaši každý den,“ dodává Maryška.

Kromě obsahu silic se test zaměřil i na obsah nečistot, ať už biologických, jako jsou bakterie salmonely či plíseň, nebo mechanických jako například popele či písku. Kromě zanedbatelného množství plísní v některých vzorcích laboratorní testy žádné nežádoucí složení mleté skořice neodhalily. O pořadí jednotlivých vzorků nakonec rozhodoval především obsah silic, tedy samotných vonných látek, které dělají skořici skořicí. Výrobky se v některých případech od sebe lišily až třikrát vyšším obsahem těchto silic.

Výsledky testu

Na prvním místě se umístila skořice značky Grešík spolu se skořicí značky Nadir. Velmi dobré hodnocení si z dvanácti testovaných vzorků ale odneslo hned deset. A i dva zbylé vzorky byly ohodnoceny jako dobré. Poslední místo obsadila skořice TRS Asia.

Původ skořice

„První písemné zmínky o skořici jsou staré 4500 let. Znali ji už v antickém Řecku, jen neznali její původ. Ve skutečnosti ji z Číny dováželi féničtí obchodníci, i když ani oni vlastně netušili, odkud se bere,“ přibližuje redaktor dTestu tajemnou minulost jednoho z nejstarších koření, jaké lidstvo zná. „K čemu se skořice hodí a jaké má léčivé účinky ovšem starověcí Evropané věděli.“