Sociolog Daniel Prokop: Že Čechům z celé EU nejmíň hrozí chudoba? Nesmysl. Evropský ukazatel zkresluje. Naše střední třída je jako lucemburský chudý

Podle sociologa za zkreslené výsledky může samotná konstrukce ukazatele a jeho výpočtu. „Hlavním ukazatelem měření je příjmová chudoba,“ vysvětluje, „a ta je prostě nesrovnatelná mezi jednotlivými státy.“

Jak dochází ke zkresleným výsledkům?

„Hodnoty se měří tak, že vezmete příjmy domácností dané země, přepočtete je na spotřební jednotku, tím znormujete velikost domácnosti. Příjmy těch domácností vezmete, vypočítáte medián a spočítáte z něj 60 %. Tím určíte hranici chudoby. Pod 60 % mediánu se v Česku dostane relativně málo lidí.“

Problém ale nastává při srovnávání jednotlivých zemí. „Mediánový příjem zemí se obrovsky liší. I po zohlednění rozdílných cen například v Německu a Lucembursku jsou jejich mediánové příjmy dvakrát větší než u nás. Tím pádem i mají hranici chudoby mnohem výš. Ve výsledku je pak lucemburský chudý zhruba na stejné úrovni jako naše středně-příjmová domácnost.“

Podle sociologa tak dochází ke srovnávání nesrovnatelného. „Česko pak vypadá lépe. Zároveň to snižuje intenzitu chudoby v zemích, jako je Maďarsko nebo Rumunsko, které mají příjmy ještě nižší.“

Má ukazatel smysl?

„Nesmyslnost ukazatele nejlépe ukazuje, že pro Československo vycházel nejlépe v 80. letech minulého století,“ dodává sociolog. „To byly příjmy tak nízko, že málokdo spadl pod 60 % mediánu, ale přitom byla většina lidí chudší, než jsou dnes.“

Prokop zároveň upozorňuje, že ukazatel nedává smysl ani pro srovnání vývoje v čase. „Když společnost bohatne, zvyšuje se medián a tím i hranice chudoby. Naopak čím chudší společnost, tím nižší příjmová chudoba.“

Čtěte také

Ekonom Richard Hindls: Český zahraniční dluh vystoupal na 5,27 bilionu Kč. Čísla je ale třeba vidět v kontextu. Nejsme na tom špatně

„Ukazatel je opravdu mezinárodně nesrovnatelný a vytváří falešný žebříček chudoby. Bohužel ovlivňuje politiku v EU i v České republice.“ Problém podle něj také přichází s dalším rozhodování EU, která podle ukazatele částečně cílí svou kohezní politiku.

„Vzniká zde potom paradox, že EU umožní investovat do chudého regionu v Belgii místo Rumunska, byť je daný belgický region násobně bohatší. Relativní chudoba ale přehání chudobu v rozvinutých státech a podceňuje chudobu chudých států.“

Bytová nouze

„Ve volebním roce se vždy strany napříč spektrem začnou chlubit, jak je u nás nízká chudoba a jak ji právě ony redukovaly,“ říká sociolog Prokop. „Stále ale platí, že i když máme nízkou extrémní chudobu, žije u nás mnoho lidí v bytové nouzi a také rodiny destabilizované kvůli střídání bydlení, to má pak dopady na vzdělávání. Špatné ukazatele pomáhají tento fakt zakrývat, to je nebezpečné,“ dodává.

Sociální témata se podle něj tradičně objeví i v předvolební kampani. „Bytová krize je jeden z největších problémů právě proto, že na sebe váže další věci. Například nižší porodnost a nižší mobilitu trhu práce.“

„Na to strany budou muset reagovat. Ale je důležité, aby reagovaly smysluplně. To, že budou slibovat další slevy na hypotéky, nic nevyřeší,“ ukončuje sociolog myšlenku.