Sociální geograf: Nedůstojné zacházení, nízké finanční ocenění, vykořisťování. Nespokojenost Ukrajinek s prací v Česku roste
Od začátku ruské agrese na Ukrajině získalo v Česku dočasnou ochranu více než půl milionu lidí. Třetina z nich se již vrátila na Ukrajinu, zhruba 300 tisíc jich stále zůstává v České republice. Jakým vývojem prošly jejich subjektivní postoje? Jaké vztahy panují v ukrajinské komunitě? Na jaké bariéry u nás narážejí? A jaké faktory ovlivňují jejich rozhodování o návratu do vlasti? Zita Senková se zeptala profesora Dušana Drbohlava z Přírodovědecké fakulty UK.
Rozsáhlý výzkum integrace a adaptace ukrajinských uprchlic a uprchlíků provedla Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s podporou UN Refugee Agency a organizace Slovo 21.
Čtěte také
„Opakovali jsme výzkum, který jsme dělali v roce 2022 a v roce 2023 s cílem prohloubit poznatky a především je obohatit o longitudinální pohled. Sběr dat jsme nyní obohatili o pohled na subjektivní faktory a na vztahy. Použili jsme teorii plánovaného chování a vedle dotazníkového šetření jsme aplikovali i kvalitativní výzkum, kdy jsme s několika ohniskovými skupinami vedli dvouhodinové hloubkové rozhovory,“ vysvětluje spoluautor výzkumu sociální geograf Dušan Drbohlav.
Výsledky šetření by měly výrazně ozřejmit situaci lidí, kteří uprchli před válkou na Ukrajině do Česka, která zatím příliš dobře zmapována není. „Není tady systém, který by podpořil monitorování a výzkum problematiky mezinárodní migrace a mobility, jakou vidíme minimálně od roku 2015, uprchlického hnutí, ale i migrace pracovní a rodinné. Stát není ochoten výzkum zajistit a finančně podpořit a i soukromé agentury s tím mají problém.“
Nespokojenost s prací
V Česku přitom stále pobývá okolo 350 000 lidí uprchlých z Ukrajiny. V relativním přepočtu na počet obyvatelstva patří Česká republika mezi nejexponovanější země. „Byť je to velká výzva, daří se integraci zvládat poměrně dobře. Určitou tenzi a rivalitu pozorujeme mezi jednotlivými skupinami ukrajinské komunity v Česku. Pracovní migrantky a migranti, kteří nemají dočasnou ochranu jako váleční uprchlíci, to mají v mnoha ohledech těžší. Narážejí na administrativní a byrokratické problémy a nemají volný přístup na trh práce.“
Nespokojenost s prací velmi výrazně narostla
Válečné uprchlice, byť jde o velmi specifickou skupinu – vzdělané ženy s dětmi, se podle Drbohlava začlenily na trh práce velmi úspěšně. Méně pozitivní už je, že se zařadily do tzv. sekundárního trhu práce, to znamená, že nehledě na svoji profesi a často vysoké vzdělání a zkušenosti pracují na těch nejnižších pracovních pozicích. „Problém je, že si to uvědomují a že jsou s tím nespokojeny, což ukázal i náš výzkum. Nespokojenost s prací, kterou nyní mají, velmi výrazně narostla.“
Jazyk a nedostatek času
Vedle pracovních podmínek jim podle Drbohlava nejvíce vadí nedůstojné zacházení, nízké finanční ocenění, podcenění a v některých případech i vykořisťování. Tato situace pak mnohé donutí k nelegálních pracovním aktivitám, kdy je začnou vykořisťovat jednotlivé agentury zprostředkovávající práci.
Čtěte také
„Ukrajinky jsou často v situaci, kdy nemají jazykové schopnosti, nemohou jednoduše nostrifikovat své diplomy, ale potřebují okamžitě řešit svoji životní situaci. Potřebují peníze. A proto skončí v agentuře, která je pak vykořisťuje.“
Jazykové schopnosti a znalosti lidí z Ukrajiny se nicméně podle výzkumů zlepšují. Problémem ovšem zůstává, že jednou z největších bariér dalšího intenzivního studia je, že na to nemají příliš času. „Je to logické, protože musejí primárně vydělávat peníze, musejí se postarat o sebe, o děti, o rodinu, a čas jim nezbývá. Tady se bohužel ukazuje, že i stát v tomto trošku polevil. Nenabízí příliš možností vzdělávat se a kvalitních dostupných kurzů je málo,“ uzavírá Dušan Drbohlav.
Související
-
Drbohlav: Zůstat, nebo jít domů? Stabilizačním faktorem je pro Ukrajince perspektiva jejich dětí
Zemí s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny na jednoho obyvatele je dlouhodobě Česká republika. Co říkají o jejich integraci výzkumy? Budou se chtít jednou vrátit domů?
-
Dušan Drbohlav: Integrace uprchlíků vázne. Překážkou je nejistota i typická ukrajinská nerozhodnost
Řada ukrajinských válečných uprchlíků by se ráda vrátila domů. Ztěžuje jim to ale zima. Kvůli poškození energetické sítě by Ukrajina návrat milionů lidí zřejmě nezvládla.
-
Uprchlíci z Ukrajiny by mohli využít možnost dlouhodobého pobytu. Sněmovna podpořila novelu
Vládní novela se týká i dalšího prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky. V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.