Dušan Drbohlav: Zůstat, nebo se vrátit domů? Silným stabilizačním faktorem je pro ukrajinské uprchlíky perspektiva jejich dětí
Vojenská agrese Ruska proti Ukrajině dala do pohybu nevídanou vlnu válečných uprchlíků. Jejich počet mimo hranice Ukrajiny stoupl na téměř 8 milionů. Zemí s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny na jednoho obyvatele je přitom dlouhodobě Česká republika. Co říkají o situaci válečných uprchlíků statistické výzkumy? Kolik Ukrajinců už našlo odpovídající zaměstnání? Nakolik se seznámili s češtinou? A budou se chtít vrátit domů, až to situace dovolí?
Reprezentativních výzkumů, které by mapovaly situaci ukrajinských uprchlíků, zatím není mnoho. Problematice se podrobněji věnuje například ministerstvo práce a sociálních věcí, které sleduje základní charakteristiky a parametry ve vztahu k válečným uprchlíkům.
Druhou organizací s vlastním panelem, který produkuje data srovnatelná v čase, je agentura PAQ Research. „Sledovat situaci ve vývoji, jak se mění integrace, co se zlepšuje, co se zhoršuje, je velmi cenné,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... i sociální geograf Dušan Drbohlav z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geografického migračního centra. „Pořád je to ale spíše deskriptivní. Nesleduje to to, co přinesl náš výzkum – a to jsou vztahy a podmíněnost.“
Subjektivní pocity
Dotazníkové šetření, které Dušan Drbohlav připravil s kolegou z Přírodovědecké fakulty Josefem Novotným, oslovilo 1038 respondentů a bylo zaměřeno na tři klíčová témata – pracovní uplatnění, znalost českého jazyka a problematiku návratu zpět na Ukrajinu.
Čtěte také
„Zajímaly nás ale i jiné věci. V potaz jsme například vzali teorii plánovaného chování, která bere do hry další proměnné, a umožňuje potom sofistikovanější interpretaci a náhled do celého procesu,“ vysvětluje Drbohlav. „Pomocí tří faktorů jsme se pokusili predikovat záměry člověka i jeho následné skutečné chování. Zajímal nás subjektivní postoj, vnímání sociálních norem i osobní kontrola, tedy to, jak moc obtížné je plán naplnit.“
Kromě toho, že se díky tomuto způsobu šetření dá predikovat chování člověka, dá se podle Drbohlava i intervenovat. „Subjektivní svět jedince je možné zkusit ovlivnit, posunout do pozitivních rovin. Takže to má i aplikační význam.“
Vrátíme se domů, ale...
Integrační proces ukrajinských uprchlíků je bez ohledu na výzkumy stále na začátku. Navíc zde hraje podstatnou roli i to, že situace stále nenabízí odpověď na to, jak to celé skončí. „I když celé tři čtvrtiny respondentů uvažují o návratu domů, až k tomu budou podmínky, mnohým to možná nebude stačit. Dojde totiž k tomu, že se tady dobře integrují jejich děti, přistěhují se další rodinní členové, naučí se mluvit česky a získají zaměstnání...“
Čtěte také
Stejný počet respondentů tedy tvrdí současně i to, že chtějí investovat do výuky českého jazyka a do pobytu zde. „Tím se samozřejmě zmenšuje šance návratu. To znamená, že je tady jakýsi paradox, a my nevíme, jak to celé skončí,“ upozorňuje Drbohlav.
Je zřejmé, že až se situace na Ukrajině uklidní, nebude návrat jednoduchý. „Ti lidé se nemají kam vrátit. Mají zničené domovy, není tam infrastruktura. Naopak v Česku mají klidné prostředí, kvalitní zdravotní a vzdělávací systém pro jejich děti, což je důležitý stabilizační faktor. A samozřejmě se jim tu nabízí perspektiva ekonomická. Tady je ale stále veliký problém, že neumíme využít jejich vzdělanostní potenciál a řada z nich, byť jsou vysoce vzdělaní, pracuje v nekvalifikovaných zaměstnáních,“ uzavírá Dušan Drbohlav.
Související
-
„Co uděláme pro uprchlíky, prospěje i nám.“ Hodinový speciál Jak to vidí... o integraci Ukrajinců
Jak zvládnout nápor ukrajinských běženců? Jak efektivně nastavit jejich integraci? Jak si s jejich začleněním poradí školství a zdravotnictví?
-
Dagmar Dzúrová: Okolní země využívají potenciál migrantů lépe. Česko trápí odliv mozků
Do České republiky přišlo kvůli válce na Ukrajině na 300 000 ukrajinských uprchlíků. Jak stát zvládá jejich integraci? Využívá potenciál pracovních migrantů naplno?
-
Učte uprchlíky česky, vzkazuje sociolog vládě
Pokles v hodnocení uprchlíků nastal v oblasti integrování na trhu práce ze 70 na 55 %. V oblasti (znalosti) jazyka nastal pokles z 52 % na 36 %.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.