Sociální geograf Drbohlav: Je úspěch, že se Unie nad návrhem migrační reformy sjednotila. Námitky mohou přijít z Evropského parlamentu

Zástupci zemí Evropské unie se dohodli na reformě unijních migračních pravidel. „Je velký úspěch, že se Unie dokázala sjednotit,“ hodnotí návrh migrační reformy sociální geograf Dušan Drbohlav. „Vyjednávání začalo v září roku 2020 a trvalo poměrně dlouhou dobu,“ připomíná v pořadu Jak to vidí…

Zároveň připustil, že je zatím předčasné hodnotit detaily smlouvy.

Čtěte také

iROZHLAS

Migrační reforma neřeší příčinu, ale pouze důsledek. Jednotný přístup Unie však oceňuji, říká Zdechovský

„Byly načrtnuty nějaké hrubé rysy, protože ještě přijde Evropský parlament, který bude mít spoustu doplňků, námětů, námitek. Finální verze stále může vypadat i jinak,“ vysvětluje Drbohlav v rozhovoru se Zitou Senkovou. 

Povinná solidarita se zeměmi přetíženými žadateli o azyl a dobrovolné přerozdělování pomoci. Tak charakterizuje cíl reformy profesor na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušan Drbohlav.

Co to znamená v praxi? „Pokud nechcete migranty, můžete to kompenzovat jiným způsobem,“ popisuje první ze dvou základních principů, které by měla migrační reforma přinést. „Druhá věc je, že se má zrychlit a zprůhlednit celý proces schvalování žádostí o azyl v Evropské unii,“ dodává. 

Kompenzace dvacet tisíc

Jakou podobu bude mít kompenzace a jak konkrétně mohou unijní státy pomoci zemím, jako je Itálie nebo Řecko, které jsou přetížené žadateli o azyl? „Jsou tam dvě klíčová čísla: dvacet tisíc a třicet tisíc. Dvacet tisíc je kompenzační částka, kterou zaplatíte za to, že si nevezmete migranta. A má se jednat o třicet tisíc lidí ročně,“ vysvětluje sociální geograf. 

Migrační reforma by měla především ulevit státům na jihu Evropy. „Řecko a Itálie jsou ohromně zatížené země a jsou podle dublinské dohody povinné se o migranty postarat. V Itálii 140 tisíc lidí čeká na rozhodnutí. Řecko má dvacet tisíc,“ doplňuje.

Česko si podle ministra vnitra Víta Rakušana spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům. „To zní zajímavě, ale já jsem se nikde nedočetl, co ta výjimka znamená, pro koho byla vyjednána. Zda je to jenom pro Česko,“ komentuje Drbohlav na Dvojce.

Česko a nelegální migrace

Cizinecká policie odhalila v letošním prvním čtvrtletí 2 658 lidí při nezákonné migraci. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to představovalo nárůst o 40,6 %. Podle policie to souviselo zejména s případy nelegálního pobytu Ukrajinců a Moldavanů, kteří se mylně domnívali, že mají u nás nárok na dočasnou ochranu.

Definice nelegální migrace je podle Drbohlava složitá. „To číslo neříká nic. Je to komplikované. U nás jsou chyceni, protože například nemají povolení vstoupit do schengenského prostoru,“ vysvětluje dostupná data.

Ale problém nastává s lidmi, kteří působí v dané zemi a fungují na trhu práce. „To je podstata neoprávněné ekonomické aktivity a neoprávněně fungujících migrantů,“ dodává.