Michael Romancov: Evropská unie stojí za Moldavskem. Bruselu konečně došel geopolitický rozměr integrace

V pořadí šlo o druhé setkání takového formátu. První proběhlo loni v Praze v kontextu českého předsednictví v Radě EU. Nový formát, který akceptují všechny země v Evropě, vznikl z iniciativy francouzského prezidenta Macrona. „Hlavy států si od něj slibují možnost oficiálně se informovat o svých pozicích a komunikovat libovolná témata. Samozřejmostí je, že ruská agrese vůči Ukrajině evropskému politickému prostředí nyní dominuje,“ vysvětluje politický geograf Michael Romancov.

Výhodou nové evropské platformy je přitom to, že není podstatné, kdo je, nebo není členem Evropské unie či Severoatlantické aliance. „Lídři nemusejí dojít k žádnému oficiálnímu závěru, ale může se stát, že se tam podaří založit něco, co se v průběhu času zúročí. Například loni v Praze byl učiněn zásadní průlom v jednání mezi Ázerbájdžánem a Arménií, což je jeden z nejdéle trvajících zamrzlých konfliktů na území někdejšího Sovětského svazu,“ informuje dále Romancov.

Vratká pozice Ruska

Letošní summit reflektující válku na Ukrajině byl ale možná mnohem důležitější pro samo Moldavsko, protože to čelí ruským hrozbám od rozpadu Sovětského svazu. Vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu se vůči tomu může bránit jen velmi těžko.

Čtěte také

iROZHLAS

Moldavský ministr zahraničí: Rusko se nás snaží ničit už 30 let, vydírá nás, ale selhává. Cíl je Evropská unie

„Je to malá země, nepříliš lidnatá, hospodářsky ne příliš rozvinutá. Na jeho území existuje od 90. let mezinárodním společenstvím neuznaná Podněsterská republika, která je podporovaná Ruskem a kde je trvale umístěný kontingent ruských vojáků, kteří jsou tam oficiálně proto, aby chránili rusky mluvící obyvatele před ,genocidou‘,“ přibližuje politický geograf.

Podle něj dávali Rusové již mnohokrát najevo, že jsou připraveni aktivovat proruské síly a ruské vojáky jak proti Moldavsku jako takovému, tak proti Ukrajině. „Koneckonců takzvaná ruská speciální vojenská operace měla s největší pravděpodobností za cíl vytvořit pozemní koridor, který by umožňoval Rusku bezproblémovou komunikaci až do Podněstří, což se ovšem nestalo. Ruská pozice v Moldavsku je tak nejslabší od začátku 90. let.“

Pokus o destabilizaci

Přesto se Rusko snaží situaci v zemi jakkoli destabilizovat. Moldavská prezidentka Maia Sanduová letos v únoru obvinila Moskvu, že chce v Moldavsku provést násilný převrat s využitím opozičních sil v Moldavsku. „V Moldavsku totiž existuje nejenom segment prorusky smýšlejících obyvatel, ale už několikrát se stalo, že ve volbách zvítězili prorusky smýšlející politici. Rusko vedle už zmíněného vojenského kontingentu a proruského sentimentu, který je nejsilnější právě v Podněstří, dovedně zneužívá i situace v Gagausku, v autonomním regionu na jihu Moldavska, v jehož čele stojí prorusky smýšlející politička,“ dokládá Romancov.

Zatímco ale má Moldavsko před sebou silného nepřítele, za jeho zády stojí Evropská unie, která mu před rokem dokonce přiznala status kandidátské země. „Důvody, proč Evropská unie stojí za Moldavskem jsou dva. Jednak je to kvůli Rumunsku, protože jeho sousedství jako členského státu je z mnoha důvodů komplikované. Je to ale i kvůli ní samé, protože konečně Bruselu došlo, že není možné na Evropu a evropskou integraci pohlížet pouze ekonomickou a sociální optikou, ale že je zapotřebí si osvojit i pohled, který dlouhodobě upřednostňovala právě Moskva, a to pohled geopolitický. Čím víc evropských států totiž bude integrováno do konstrukce Evropské unie, kde platí určitá pravidla, tím lépe pro nás pro všechny, kteří v Evropě žijeme.“