Sebevědomá a marnivá manželka hraběte a Dvořákova múza. Osudové ženy: Josefina Kounicová
Úspěšná divadelní herečka hrála profesionálně už od 15 let. Antonína Dvořáka odmítla ještě v době, kdy nebyl slavný. Jako syn řezníka pro ni nebyl to pravé. Nechtěla ale ani hraběte Kounice. Chtěla kariéru. V dokudramatu uslyšíte Mariku Procházkovou, Lucii Pernetovou nebo Ondřeje Lechnýře. Hovoří historička umění Michaela Košťálová.
„Sebevědomá a marnivá. Šla si za svým cílem,“ charakterizuje Josefinu Kounicovou literární historička Michaela Košťálová. Josefina pocházela z měšťanské, vlastenecké rodiny Klotildy a Jana Jiřího Čermákových. Od 13 let zkoušela hrát divadlo, od 15 hrála doopravdy. V Prozatímním divadle. Díky doporučení své učitelky herectví a známé herečky Elišky Peškové.
Dvořák miloval obě Čermákové
V divadle hrál na violu tehdy ještě neznámý 24letý Antonín Dvořák. Josefině a její o pět let mladší sestře Anně dával hodiny klavíru. Během toho se do Josefiny zamiloval. Marně. Odmítla ho. Z nešťastné lásky pak Dvořák napsal melancholický písňový cyklus Cypřiše.
„Antonín Dvořák nebyl v této době pro Josefinu vhodnou partií. Byl synem řezníka, neměl peníze, což jí ani trochu neimponovalo,“ vysvětluje historička. Zalíbil se ale Anně, která se za něj v roce 1873 provdala. Josefina se provdala o čtyři roky později za hraběte Václava Kounice.
Dopisy Dvořákovi
Rodiny obou sester se pak vídaly na zámečku ve Vysoké u Příbrami, který Josefina dostala od svého muže darem. A s Dvořákem si pak docela intenzivně psala. Nebyly to ale až tak dopisy milostné, spíše nejrůznější dobře míněné rady.
Eh, pero mne unáší, a přece se nechci do toho všeho plést. Má-li člověk vždycky jenom oznamovat nemoc a nic nežli nemoc, pro kterou neví o celém světě ani zbla, pak je lépe toho nechat.
Josefina Kounicová Antonínu Dvořákovi (1895)
Anna a Antonín Dvořákovi měli šest dětí, Kounicovi zůstali bezdětní. Josefina se o své neteře a synovce velmi zajímala. Na srdci měla i jejich výchovu. Když manželé Dvořákovi odcestovali na dva a půl roku do Ameriky, dohlížela na jejich výchovu ještě intenzivněji. „Hrála roli múzy a zároveň milující tetičky.“
Hraběcí manželství?
Jaké bylo manželství Josefiny a Václava Kounicových? Seznámili se na plese v divadle. Josefina o manželství nestála. Chtěla budovat divadelní kariéru, protože získala vysněné angažmá ve Výmaru. Když ale hraní v německém i českém divadle nechala, na nabídku hraběte kývla.
„Divadlo u ní hrálo prim. Taky ale samozřejmě cítila, že kdyby se stala manželkou takto významného pána, nově nabyté společenské postavení by jí hodně imponovalo. Byla prostě typ ženy, která to k životu potřebovala,“ podotýká literární historička.
Neruda, Stroupežnický, Zeyer...
Kounic byl vzdělaný, velmi vlastenecky zaměřený člověk. Společně pořádali kulturní a společenské akce, nejčastěji na zámečku Vysoká. Josefina se tam potkala třeba s Janem Nerudou, Ladislavem Stroupežnickým, Juliem Zeyerem a dalšími.
Když byl Kounic zvolen do Zemského sněmu a později do Říšské rady, rádi spolu cestovali. Nejčastěji do Vídně. Po 30. roce věku však začala mít Josefina problémy se srdcem. Trpěla fyzickou slabostí a každé sebemenší nachlazení bylo extrémně nebezpečné.
Žena dvou mužů
Zemřela 27. května 1895 ve 46 letech. Její milující manžel si tehdy do svého deníku zapsal: „Odešla má dušička.“ I Antonín Dvořák nesl smrt své múzy velmi těžce. Pietně vložil do violoncellového Koncertu h moll citaci z hraběnčiny oblíbené písně Kéž duch můj sám.
Související
-
991. schůzka: Marnotratník Dvořák
Po takové štrapáci naší historií jsme stanuli na pár dílů v blízkosti hudebního génia nikoli jen českého, nikoli jen evropského, nýbrž světového, Antonína Dvořáka.
-
Antonín Dvořák. První český skladatel, který opravdu dobyl svět
Kdyby děti vždy dělaly to, co si přejí jejich rodiče, svět by nejspíš nikdy neměl své nejlepší vědce a umělce. Nejinak tomu bylo v případě českého hudebního skladatele.
-
1010. schůzka: Devátá. Ale jinak zcela jistě první
Devátá v pořadí byla Symfonie e moll Antonína Dvořáka. Jinak zcela první je v pořadí českých symfonií a čelné místo obsazuje i v žebříčcích evropských a světových.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.