S Máchou čekala dítě ještě před svatbou. Místo veselky byl ale pohřeb. Osudové ženy: Lori Šomková

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Eleonora Šomková, Máchova múza Lori

Erotické intimnosti z jejich vztahu si Karel Hynek Mácha pomocí šifer zapisoval do deníků. Vztah tajil i před kamarády. Věděl, že Lori jeho očekávání ideální ženy nenaplní.

Host: profesor Vladimír Křivánek
Účinkují: Anežka Kubátová, Václav Jílek, Lucie Žáčková a Kajetán Písařovic
Připravila: Eva Dvořáková
Napsal: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 20. 10. 2017

„Žila jsem obyčejný život. Až na dva roky, které můj osud spojily s osudem básníka Karla Hynka Máchy,“ přiznávala Eleonora Šomková, které Mácha neřekl jinak než Lori.

„Byla jeho velkým inspiračním zdrojem. Všechny události, které s ní prožil, najdete v jeho díle. Jako by Lori bez Máchy nebyla osudovou ženou, Mácha bez ní by nebyl takovým básníkem,“ je přesvědčený historik Vladimír Křivánek.

Nevybočovala z průměru

Eleonora Šomková, Máchova múza Lori

Eleonora Šomková se narodila v únoru 1817. „Byla velmi půvabná, ale nijak nevybočovala z dobového průměru,“ popisuje historik. Pocházela z obyčejného měšťanského prostředí. Její otec byl vyučený knihař, ale profesi nevykonával. Živil se výrobou krabiček pro kapslovnu. S tím mu po večerech pomáhala celá rodina.

S o šest let starším Karlem Hynkem se seznámila jako dospívající sedmnáctiletá dívka. Potkali se v ochotnickém divadle. Lori tehdy kamarádila s Magdalenou Forheimovou, snoubenkou Josefa Kajetána Tyla. Ten vtah Mácha-Lori popsal

Ta holka je pravá mučednice. Směje-li se, má prý plakati. Je-li smutná, hned aby se dala do smíchu a všecko, jak jemu se zlíbí. Tu s ní zas mluví o věcech, které jsem jak živa neslyšel, a neví-li ubohá v tu chvíli kudy kam, začne se jako mračno kabonit. Můj Bože, chce-li pán učenou, to se musí jinde ohlídnout; holka řemeslnická toho nepotřebuje.
Josef Kajetán Tyl

„Ze vzpomínek současníků víme, že se Lori Máchovi líbila. Promítal si do ní všechny své představy o ideální ženě. Přesto, že byly nesplnitelné. Mácha byl vášnivý čtenář, a tak jako řada romantiků nedělal velké rozdíly mezi snem a realitou.“

Z jejich vztahu nebyl nikdo nadšený

Přestože byl k Lori přitahován eroticky a intimnosti si důkladně zaznamenával do svých šifrovaných deníků, taky dobře věděl, že Lori jeho očekávání nenaplní. I proto vztah před řadou svých kamarádů tajil.

Karel Hynek Mácha - portrét Jana Vilímka

„Byl tak trochu dandy. Mířil vysoko, měl o sobě vysoké mínění, ale i plno rozporů. Na jednu stranu vlídný a přátelský, na druhou ale velmi panovačný. Stejně majetnicky se choval k Lori i k celé rodině Šomků,“ říká Křivánek.

Ze vztahu nebyli nadšení vlastně ani jedni z rodičů. Když Mácha snoubenku představoval své matce, měla mu údajně stranou říct: „Co sis to vybral za ťopku?“

S dominantním a těžko snesitelným Máchou asi ani Lori nebyla příliš šťastná. To nic neměnilo na skutečnosti, že s ním ještě před svatbou čekala dítě. Mácha váhal, pak se rozhodl pro veselku. Doufal, že se konečně „usadí“.

Místo svatby pohřeb

V roce 1836 vydal svůj Máj, dokončil práva, dokonce našel i práci. Někdy koncem září se vydal do Litoměřic, kde chystal zázemí pro Lori a jejich potomka. Syn se narodil 8. října 1836 a dostal jméno Ludvík. Datum svatby byl o měsíc později.

Když pak Mácha pomáhal hasit požár ve městě, zřejmě se nalokal infikované vody. Za pár dní měl horečky a zažívací obtíže, se kterými odmítl zůstat v posteli. Šlo o formu cholery, na kterou 6. listopadu 1836 zemřel. Lori pak místo na veselku oblékala snoubence do rakve. Za pár měsíců ukládala do hrobu i jejich malého synka.

Náhrobek Eleonory Šomkové
Spustit audio
autor: Eva Dvořáková

Odebírat podcast

Související