S Máchou čekala dítě ještě před svatbou. Místo veselky byl ale pohřeb. Osudové ženy: Lori Šomková
Erotické intimnosti z jejich vztahu si Karel Hynek Mácha pomocí šifer zapisoval do deníků. Vztah tajil i před kamarády. Věděl, že Lori jeho očekávání ideální ženy nenaplní.
„Žila jsem obyčejný život. Až na dva roky, které můj osud spojily s osudem básníka Karla Hynka Máchy,“ přiznávala Eleonora Šomková, které Mácha neřekl jinak než Lori.
„Byla jeho velkým inspiračním zdrojem. Všechny události, které s ní prožil, najdete v jeho díle. Jako by Lori bez Máchy nebyla osudovou ženou, Mácha bez ní by nebyl takovým básníkem,“ je přesvědčený historik Vladimír Křivánek.
Nevybočovala z průměru
Eleonora Šomková se narodila v únoru 1817. „Byla velmi půvabná, ale nijak nevybočovala z dobového průměru,“ popisuje historik. Pocházela z obyčejného měšťanského prostředí. Její otec byl vyučený knihař, ale profesi nevykonával. Živil se výrobou krabiček pro kapslovnu. S tím mu po večerech pomáhala celá rodina.
S o šest let starším Karlem Hynkem se seznámila jako dospívající sedmnáctiletá dívka. Potkali se v ochotnickém divadle. Lori tehdy kamarádila s Magdalenou Forheimovou, snoubenkou Josefa Kajetána Tyla. Ten vtah Mácha-Lori popsal
Ta holka je pravá mučednice. Směje-li se, má prý plakati. Je-li smutná, hned aby se dala do smíchu a všecko, jak jemu se zlíbí. Tu s ní zas mluví o věcech, které jsem jak živa neslyšel, a neví-li ubohá v tu chvíli kudy kam, začne se jako mračno kabonit. Můj Bože, chce-li pán učenou, to se musí jinde ohlídnout; holka řemeslnická toho nepotřebuje.
Josef Kajetán Tyl
„Ze vzpomínek současníků víme, že se Lori Máchovi líbila. Promítal si do ní všechny své představy o ideální ženě. Přesto, že byly nesplnitelné. Mácha byl vášnivý čtenář, a tak jako řada romantiků nedělal velké rozdíly mezi snem a realitou.“
Z jejich vztahu nebyl nikdo nadšený
Přestože byl k Lori přitahován eroticky a intimnosti si důkladně zaznamenával do svých šifrovaných deníků, taky dobře věděl, že Lori jeho očekávání nenaplní. I proto vztah před řadou svých kamarádů tajil.
„Byl tak trochu dandy. Mířil vysoko, měl o sobě vysoké mínění, ale i plno rozporů. Na jednu stranu vlídný a přátelský, na druhou ale velmi panovačný. Stejně majetnicky se choval k Lori i k celé rodině Šomků,“ říká Křivánek.
Ze vztahu nebyli nadšení vlastně ani jedni z rodičů. Když Mácha snoubenku představoval své matce, měla mu údajně stranou říct: „Co sis to vybral za ťopku?“
S dominantním a těžko snesitelným Máchou asi ani Lori nebyla příliš šťastná. To nic neměnilo na skutečnosti, že s ním ještě před svatbou čekala dítě. Mácha váhal, pak se rozhodl pro veselku. Doufal, že se konečně „usadí“.
Místo svatby pohřeb
V roce 1836 vydal svůj Máj, dokončil práva, dokonce našel i práci. Někdy koncem září se vydal do Litoměřic, kde chystal zázemí pro Lori a jejich potomka. Syn se narodil 8. října 1836 a dostal jméno Ludvík. Datum svatby byl o měsíc později.
Když pak Mácha pomáhal hasit požár ve městě, zřejmě se nalokal infikované vody. Za pár dní měl horečky a zažívací obtíže, se kterými odmítl zůstat v posteli. Šlo o formu cholery, na kterou 6. listopadu 1836 zemřel. Lori pak místo na veselku oblékala snoubence do rakve. Za pár měsíců ukládala do hrobu i jejich malého synka.
Související
-
Myslíte si, že víte, jak vypadali naši spisovatelé? Otázka české „sběratelky kostí“
Forenzní antropoložka plk. Hana Eliášová třeba tvrdí, že pomník K. H. Máchy na pražském Petříně nemá nic společného s jeho skutečnou podobou. Zkoumala i Boženu Němcovou.
-
Mácha byl pivař. Na cestě do Krkonoš navštívil dvakrát víc pivovarů než hradů, říká pivolog
Po stopách slavného básníka se vydal Zdeněk Susa. Lékař, kazatel, cestovatel, ale hlavně znalec piva. Víte, proč se dříve pilo pivo ze džbánků a dnes ze sklenic?
-
734. schůzka: To byl zvláštní člověk
„To byl zvláštní člověk“ – tak shrnul soud o Karlu Hynkovi herec Jan Kaška, se kterým stanul Mácha na jevišti českého divadla jako jeho kolega.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
