Mocní s ní měli problém. Nebála se pohádat. Osudové ženy: Věra Chytilová

Věra Chytilová
Věra Chytilová

Stála si za svým, bez ohledu na problémy, které to přinášelo. Přesto ji režim jednou dokázal srazit na kolena.

Věra Chytilová se narodila roku 1929 v Ostravě. „Otec byl bývalý legionář. Provozoval nádražní restaurace a Chytilovi se často stěhovali,“ přibližuje Tomáš Pilát, publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka.


Osudové ženy: Věra Chytilová
Účinkují: Jana Janěková, Ondřej Kavan, Martin Pechlát, Vasil Fridrich a Jana Zenáhlíková
Autoři pořadu: Hynek Pekárek a Radek Brož
Účastník besedy: Tomáš Pilát
Režie: Michal Bureš
Hudební spolupráce: Antonín Schindler
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Premiéra 22. 6. 2018

Budoucí režisérka měla blízký vztah se starším bratrem Juliánem. Po jeho vzoru odešla studovat architekturu do Brna. Ale ne na dlouho. Se svým tehdejším přítelem Zdeňkem Mlčochem se přestěhovala do Prahy. Vztah skončil, když byl Mlčoch za protistátní činnost uvězněn.

Chytilová se v Praze živila mimo jiné jako manekýna. I k filmu se dostala nejdřív jako herečka. V malé roli dvorní dámy se objevila v Císařově pekaři. Jako 22letá se vdala za fotografa Karla Ludwiga. Manželství s o deset let starším bohémem skončilo po třech letech.

Kvůli pomluvám si sáhla na život

Je jí 29 let, když se konečně rozhodne studovat režii na FAMU. Už po roce jí hrozilo vyloučení. Bylo nutné snížit počet studentů a Chytilovou obvinili, že se chová „buržoazně“ a jezdí taxíkem z Prahy do Olomouce. Chytilová se v té době pokusila o sebevraždu.

Školu nakonec dodělala, ale do konfliktu s komunistickým režimem se dostávala neustále. Kvůli svým filmům. A tak zatímco třeba Sedmikrásky měly v zahraničí mimořádný úspěch, doma skončily v trezoru. Jako řada jiných snímků československé nové vlny. Nabídku točit v cizině přesto odmítla.


Neměla jsem problémy s mocí, to ona měla problémy se mnou. Já jen chtěla vědět, proč něco musí být, a něco nesmí. Myslela jsem to dobře, chtěla jsem jim pomoct řešit problémy. Nemůžete se zdržet kritiky, když vidíte, že je něco špatně. Radila jsem jim, co dělají blbě, ale neviděli si ani na špičku nosu.Věra Chytilová

Dobrý vztah s exmanželem

Jedním z jejích partnerů byl také herec Miloš Kopecký. Rozešla se s ním, když zjistila, že Kopecký nedokáže zohledňovat nikoho jiného kromě sebe sama. Podruhé se vdala za kameramana Jaroslava Kučeru, který byl jejím častým spolupracovníkem, a především otcem dětí Terezy a Štěpána.

Oba potomci se věnují filmu. Přestože se Chytilová s Kučerou později rozvedla, zůstala s ním v kontaktu. V posledních letech se o těžce nemocného exmanžela starala.

Málo peněz na vysněný film

Po revoluci pokračovala ve filmové práci. Jestliže měla předtím problém s cenzurou a přístupem totalitního režimu, nová doba přinesla Chytilové jiné těžkosti. Najednou byli tvůrci nuceni shánět si na filmy finanční prostředky vlastní cestou.

Na divácký úspěch prvního porevolučního filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág už se jí navázat nepodařilo. Její další celovečerní filmy byly spíš chladně přijímány také kritikou. Svůj vysněný projekt, film o Boženě Němcové, jehož scénář chystala už v 60. letech, se jí natočit nepodařilo.


Občas si vzpomenu na dokument Jasminy Blažević Cesta, konkrétně na obraz, ve kterém Chytilová škrabkou odstraňuje led před domem. Tak to skutečně dělala a dělá: neúnavně škrábe led, aby ostatní mohli bezpečněji chodit. Helena Slavíková, dramaturgyně

Kromě filmu se po revoluci věnovala také pedagogické činnosti na FAMU. V 75 letech se stala vedoucí katedry činoherní režie. Často se také vyjadřovala k celospolečenskému dění. Zajímala se o politiku a o postavení žen ve společnosti. Působila jako pražská zastupitelka a dvakrát se neúspěšně pokusila dostat do Senátu. Zemřela v roce 2014.