Podle Franze Kafky „byla jako živoucí oheň“. Osudové ženy: Milena Jesenská

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Milena Jesenská
0:00
/
0:00

Svobodomyslná i tvrdohlavá. Novinářka, spisovatelka a překladatelka v životě prožila víc důležitých lásek. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila.

Autoři pořadu: Hynek Pekárek a Magda Wdowyczynová
Účastnice besedy: literární historička Marie Jirásková
Účinkují: Bohdana Pavlíková, Anežka Rösslerová
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 12. 1. 2018

„Její srdce bylo neohrožené. Byla to osobnost nezávislá s velkou vnitřní svobodou. Taky měla smysl pro lidskou důstojnost, kterou projevovala i v koncentráku,“ uvažuje literární historička Marie Jirásková.

Svéhlavá po otci

Život Mileny Jesenské výrazně ovlivnil její otec Jan, vážený lékař, stomatolog, a univerzitní profesor. Utíkala od něj, ale on se o ni celý život staral. „Byl to velmi houževnatý a cílevědomý člověk,“ přibližuje Jirásková.

„On nejčastěji zakazoval a přikazoval. Milena byla ale tvrdohlavá. Stejně jako tatínek.“ Maminka Mileně zemřela, když jí bylo jen 17 let. A přísný otec přes svou veškerou snahu nedokázal divokou dceru zvládnout.

Nevím pořád, co je čestnost a věrnost a jaká je povinnost, a jestli je vůbec povinnost. A kdybych byla živa jen podle svého a ne podle toho, že mám či nemám být živa, byla bych snad někde tam, kde se mezi lidmi říká dole. Ale jsem zas taková duše, že rozeznávám povinnosti, třebaže se jejich konvenčnosti směji.
Dopis Jesenské přítelkyni Jaroslavě Vondráčkové (1926)

Milena Jesenská

„Byla velmi energická, svéhlavá. A měla svou představu, co člověk může, má a co nemá,“ popisuje historička. Jesenská odmaturovala na gymnáziu Minerva a coby intelektuálka se brzy dostala do společnosti německých a židovských literátů kavárny Arco. 

Nebezpečený potrat

V kavárně se taky seznámila s literárním kritikem Ernstem Polakem, se kterým záhy otěhotněla. O dítě ale nestála. Při nelegálním potratu jí šlo o život. Opět musel zasáhnout otec.

Jesenská se za Polaka nakonec na jaře 1918 provdala a oba se pak přestěhovali z Prahy do Vídně. I když jí otec dal peníze a Polak měl ve Vídni výhodné zaměstnání, dobře se jim nevedlo.

„Bohém Polak měl jednu avantýru za druhou. A Milena zase neuměla hospodařit s penězi. Brzy byly pryč. Musela se nějak živit, a tak třeba nosila cestujícím na nádraží zavazadla,“ prozrazuje Jirásková.

Epizoda s Kafkou

Franz Kafka

Zatímco vztah Jesenské se rozpadal, jako novinářka napsala své nejlepší texty. Psala fejetony pro pražský list Tribuna, pustila se i do prvních překladů díla tehdy málo známého Franze Kafky. Mockrát se nesetkali, zato si vyměnili spoustu dopisů. 

„Kafka ji respektoval jako novinářku a velice ji ctil jako pevného člověka. Jednou Maxi Brodovi napsal: Ona je živoucí oheň. Milenina vášnivost ho doslova upoutala.“ Po Kafkově smrti skončilo i její manželství. 

Natrvalo se v roce 1925 vrátila domů. Naplno se věnovala žurnalistice a to ji dostalo i do kruhů levicové avantgardy. Tehdy se seznámila se svým druhým manželem, architektem Jaromírem Krejcarem. Spolu měli i vytouženou dcerku Janu.

Důstojnost v koncentráku

V době nástupu nacismu se Jesenská zapojila do odboje. Psala články do ilegálních tiskovin a podílela se i na jejich distribuci. V listopadu 1939 byla proto zatčena, uvězněna na Pankráci. Vyslýchali ji v Petschkově paláci.

Od soudu v Drážďanech ji vrátili na gestapo do Prahy, odkud byla odvlečena do koncentračního tábora. V Ravensbrücku jí v květnu 1944 selhaly ledviny a krátce nato zemřela. Souborné vydání její díla, nazvané Křižovatky, Jirásková připravovala 40 let.

Pamětní kámen na pražských Vinohradech
Spustit audio
autor: Magda Wdowyczynová

Odebírat podcast

Související