Podle Franze Kafky „byla jako živoucí oheň“. Osudové ženy: Milena Jesenská

12. leden 2018
Milena Jesenská

Novinářka, spisovatelka a překladatelka byla neklidnou, temperamentní, svobodomyslnou i tvrdohlavou ženou. Osudovou byla jistě pro Franze Kafku, přestože jejich přátelství bylo spíš korespondenční záležitostí. V životě ale prožila důležitých lásek víc. Za svůj angažovaný přístup k životu nakonec zaplatila.

Milena Jesenská (10. srpna 1896 – 17. května 1944) se narodila Mileně a Janovi Jesenským. Otec byl vážený lékař (stomatolog) a univerzitní profesor, který život dcery hodně ovlivnil. Utíkala od něj, ale on se o ni celý život staral. „Byl to velmi houževnatý a cílevědomý člověk,“ říká o Jesenském literární historička Marie Jirásková.

Temperamentní intelektuálka

„On nejčastěji zakazoval a přikazoval. Milena byla ale tvrdohlavá, stejně jako tatínek.“ Maminka Mileně zemřela, když jí bylo jen 17 let. A přísný otec přes svou veškerou snahu nedokázal divokou dceru zvládnout. I když v roce 1915 úspěšně odmaturovala na gymnáziu Minerva.

„Byla velmi energická, svéhlavá a měla svou představu, co člověk může, má a co nemá.“ Coby intelektuálka se taky brzy dostala do společnosti německých a židovských literátů kavárny Arco. V kavárně se taky seznámila s literárním kritikem Ernstem Polakem, se kterým záhy otěhotněla.

Nebezpečený potrat a svatba

O dítě nestála. Při nelegálním potratu jí šlo ale o život a opět musel zasáhnout otec. Jesenská se za Polaka nakonec na jaře 1918 provdala a oba se pak přestěhovali z Prahy do Vídně. I když jí otec dal peníze a Polak měl ve Vídni výhodné zaměstnání, dobře se jim nevedlo.

„Bohém Polak měl jednu avantýru za druhou. A Milena? Ta s penězi neuměla hospodařit. Brzy byly pryč. Musela se nějak živit, a tak třeba nosila cestujícím na nádraží zavazadla,“ říká Jirásková. Vztah se rozpadal, přitom ale tehdy Jesenská napsala své nejlepší novinářské texty.

Franz Kafka

Epizoda s Kafkou

Psala fejetony pro pražský list Tribuna, pustila se i do prvních překladů díla tehdy málo známého Franze Kafky. Skutečných setkání těch dvou mnoho nebylo, zato si vyměnili velké množství dopisů. „Kafka ji respektoval jako novinářku a velice ji ctil jako pevného člověka. Jednou Maxi Brodovi napsal: ´Ona je živoucí oheň.´ Milenina vášnivost ho doslova upoutala.“

Po Kafkově smrti skončilo i její manželství. Natrvalo se v roce 1925 vrátila domů. Naplno se věnovala žurnalistice a to ji dostalo i do kruhů levicové avantgardy. Tehdy se seznámila se svým druhým manželem, architektem Jaromírem Krejcarem. Spolu měli i vytouženou dcerku Janu.

Důstojnost v koncentráku

V době nástupu nacismu se Jesenská zapojila do odboje. Psala články do ilegálních tiskovin a podílela se i na jejich distribuci. V listopadu 1939 byla proto zatčena, uvězněna na Pankráci. Vyslýchali ji v Petschkově paláci. Od soudu v Drážďanech ji vrátili na gestapo do Prahy, odkud byla odvlečena do koncentračního tábora.

V Ravensbrücku jí v květnu 1944 selhaly ledviny a krátce nato zemřela. „To srdce bylo neohrožené. Byla to osobnost nezávislá s velkou vnitřní svobodou. Taky měla smysl pro lidskou důstojnost, kterou projevovala i v koncentráku,“ uzavírá Marie Jirásková, která 40 let připravovala souborné vydání díla Mileny Jesenské nazvané Křižovatky.

Dopis Mileny Jesenské přítelkyni Jaroslavě Vondráčkové, 1926
Spustit audio
autor: Magda Wdowyczynová