Richard Hindls: Máme v Evropě skoro nejdelší pracovní dobu

1. květen 2019

Svět slaví Svátek práce. V roce 1886 se demonstrovalo za osmihodinovou pracovní dobu. Dnes pracuje 40 hodin týdně málokdo, máme skoro nejdelší pracovní dobu v Evropě.

Charakter práce se proměnil, začíná se mluvit o zkrácených pracovních úvazcích. Jedna z častých otázek mladých při pohovorech je, zda bude možný home office, říká ekonom a statistik Richard Hindls.  

Holanďané pracují méně

„Třeba o Holandsku se říká, že týdenní pracovní doba je kolem 30 hodin, u nás je o 10 hodin delší. Na zkrácený úvazek tam může pracovat téměř 50 procent lidí. V zemích východního bloku ta závislost na délce pracovní doby stále přežívá,“ uvádí Richard Hindls.

„Za zkracováním pracovní doby stojí technický pokrok. Ale jsou typy činností, kde lidská práce bude nenahraditelná. Jak stárne populace, bude potřebovat sociální služby, kde lidé nejsou úplně dobře placeni. Lidé budou potřební ve školství, zdravotnictví.“

Kompletace hotových výrobků je z velké části ruční práce

Nemyslím si, že bychom dělali hůř než na Západě

Česko dosahuje zhruba 72 procent německé úrovně. Kdy se víc přiblíží? „Začátek 90. let nás posunul dopředu, v ekonomice se změnilo prakticky vše. Teď mám pocit, že se v přibližování začínáme zastavovat.“

Proč je u nás nižší produktivita práce? „Vyspělé země často výrobu přesouvají do zahraničí. Ale počátek a konec výrobního řetězce – tedy nápad, vývoj, a prodej zboží si nechává vlastník. Tím pádem je ve vyspělejších zemích vyšší produktivita i výdělky. Já si vůbec nemyslím, že bychom dělali méně nebo hůře, naopak jsme v mnoha směrech lepší.“

Další témata rozhovoru: Kde se bere u části populace skepse k EU? Rostla by česká ekonomika i bez členství v EU? Dokáží si studenti představit ekonomické důsledky války na území EU? Proč je tak velký rozdíl mezi pocitovou a skutečnou chudobou?

Spustit audio

Související