Richard Hindls: Svět se naučil žít na dluh. Na vině je morální hazard bank i politiků

5. září 2018
Od krachu americké investiční banky Lehman Brothers uplyne deset let. Poučili jsme se z historie, nebo je na obzoru další ekonomická krize?

Největší bankovní krizi posledních desetiletí předcházel pád tehdy čtvrté největší americké investiční banky Lehman Brothers. Došlo k němu před deseti lety – 15. září 2008, kdy definitivně selhala jednání s americkou vládou o její záchranu. Kořeny krize ovšem sahají až k roku 2000, kdy se začala rodit hypoteční bublina, která za krachem na finančním trhu stála, říká emeritní rektor Vysoké školy ekonomické.

„Hypoteční bublina se poměrně velmi rychle rozlila do celého světa, a přestože se světové hospodářství v letech 2009 a 2010 trochu vzpamatovalo, zadlužení a neschopnost splácet dluhy už ekonomice zůstala,“ popisuje profesor Richard Hindls tehdejší vývoj.

Lehman Brothers byla velká a velmi stará banka. Založili ji tři bratři židovského původu v roce 1850. Problém spočíval také v tom, že měla poměrně malé vlastní jmění – jen asi 30 miliard dolarů. Ale aktiva byla až dvacetinásobně nižší. Ta byla ale na vodě kvůli sporným hypotečním úvěrům a kvůli dalším investičním aktivitám. Proto ve chvíli, kdy lidé už neměli sílu úvěry splácet a kdy počet nově postavených domů v USA rostl podstatně rychleji než reálné mzdy, banka už tuto situaci neustála.
Richard Hindls

„Potom přišla fiskální krize, jejíž kořeny byly možná víc v Evropě, tedy vysoký státní dluh a deficity státních rozpočtů v jednotlivých zemích. A z tohoto zadlužování jsme se nedostali dodnes. Vysoké státní dluhy nemají jenom státy jižní Evropy, ale také třeba Japonsko nebo Spojené státy. Svět se zkrátka naučil žít na dluh, a to nejen ve státním, ale i v soukromém sektoru.“

Podle Richarda Hindlse nejde určit jednoznačného viníka tohoto vývoje. „Morální hazard v bankovnictví se postupně v letech 2011 až 2013 přelil do fiskální nezodpovědnosti politických elit, které začaly se zadlužováním.“

Richard Hindls

Každá mince má dvě strany

„Krize je výrazně očistný mechanismus, kdy to, co je prohnilé, odpadne. Kdo nestačí, jde z kola ven,“ vyzdvihuje pozitivní stránku krizí Richard Hindls. „Jiná věc je, že se nedaří krize předpovídat a odhalovat mechanismy, které jí předcházejí,“ dodává.

Dnes se naopak ekonomická situace veze na vlně nebývalého růstu. Ten se sice teď trochu zpomaluje, ale nikdo nedokáže říct, jestli se blíží nějaká další krize, nebo ne. „Varovně vztyčený prst, že se něco může stát, je dobrý proto, že se snažíme o určitou obranu. O problémech víme, a tak se snažíme, aby se ekonomika nepřehřála,“ říká profesor ekonomie.

Spustit audio
autoři: Zita Senková, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související