Richard Hindls: Československo kdysi bylo 9. nejvyspělejší zemí světa. Opravdu se teď máme nejlíp?
Byla meziválečná ČSR hospodářsky vyspělou zemí? Nebo je to mýtus, který v nás pořád přežívá? Podle statistika jsou obě tvrzení pravdivá.
„Všechny ekonomiky se totiž pohybují v hospodářských cyklech. Jednou jsi dole, jednou nahoře. I ze současných let hojnosti se zas dostaneme na dno nějaké krize,“ vysvětluje Richard Hindls. Ekonomika první republiky si taky zažila hojnost, tak velkou hospodářskou krizi ve 30. letech.
9. nejvyspělejší země světa?
Hned po vzniku samostatného Československa byla země na vrcholu. „Taky jsme byli jádrem ekonomiky celého Rakouska-Uherska. Ve 20. letech jsme z pohledu průmyslové produkce byli dokonce 9. nejvyspělejší zemí světa. Celkově jsme s naší silou ekonomiky obsazovali příčky ve druhé desítce. V porovnání se světovými hráči jsme na tom určitě byli líp než dnes.“
Prvorepubliková ekonomika měla úplně jiné, zato velmi silné hospodářství postavené na strojírenské produkci. Navíc tady třetina obyvatel pracovala v zemědělství. „Zemědělský podíl se na výnosech státu pohyboval v dvouciferných číslech. Dnes je to tak 1−2 % HDP,“ říká statistik.
Mimořádná zaměstnanost
Naše automobily sice byly velmi oblíbené, ale nedosahovaly úrovně třeba amerického Fordu. Taky tady hned po 1. světové válce byl silný protekcionismus, který zapouzdřoval firmy i celé státy. Ale z těžkého a zpracovatelského průmyslu, z obuvnictví (fy Baťa) a z textilní produkce žijeme, v dobrém i ve zlém, vlastně dodnes.
Hodně výjimečná pak byla nezaměstnanost. „Po odeznění prvního šoku z rozpadu Rakouska-Uherska mělo 15milionové Československo pouhých 38 000 nezaměstnaných. Dnes, i při nejnižší nezaměstnanosti v EU, pořád mluvíme o statisících. To ale bylo před krizí.“
Velká hospodářská krize
Na průmyslové srdce Rakouska-Uherska, jak se nám tehdy říkalo, krize v 30. letech dopadla tvrdě. „Výkon ekonomiky tehdy klesl o 60 % a na původní úroveň se nevrátil už nikdy. Stejně jako nezaměstnanost, která byla rázem 10 x větší.“ Období „utahování opasků“ sice začalo později než ve světě, ale táhlo se zas déle. Až do let 1937−1938. A když už se nám zas začalo dařit, přišla Mnichovská dohoda a nástup nacistů.
Po únoru 1948
Co s 9. nejvyspělejší zemí světa udělal únor 1948? „Nějaké rychlé zpomalení ekonomiky nečekejte. Přestože se tady děly z politického pohledu děsné věci. První důsledky otálení ekonomiky byly vidět až na začátku 60. let. Najednou se nestavěly nové byty a tak se přestaly rodit děti. Už Antonín Novotný sliboval, že do dvou let bude mít každá rodina vlastní bydlení, ale jak to dopadlo, vidíme dodnes.“
Československá socialistická ekonomika pak dál padala. K tomu se v 70. letech přidala i světová ropná krize, která vypukla po Jomkipurské válce (v říjnu 1973). „Cena ropy stoupla jen za 24 hodin o 100 %. Až do 80. let nás chránily klouzavé ceny ropy, tedy dohoda s SSSR. Dál to ale nešlo. Naplno se projevila vysoká energetická náročnost, nevhodná struktura ekonomiky, zastavily se investice a nakonec i růst HDP.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
