Přepis: Jak to vidí Richard Hindls - 5. září 2018
5. září 2018
Hostem byl ekonom Richard Hindls.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplyne 10 let od pádu kdysi čtvrté největší americké investiční banky, po které přišla globální finanční krize. Jaká to byla lekce? Jak se z ní poučili bankéři, finančníci, vlády? Umíme rozpoznat bubliny a jak dlouho ještě vydrží současná ekonomická jízda? Může pozici Gogglu, který slaví 20 let existence, v budoucnu ohrozit někdo z konkurentů? Jak se vůbec zrodil příběh dominantního hráče online světa? Připojte se k poslechu a nechte se inspirovat, dobrý den. Uplyne 10 let od chvíle, kdy zkrachovala jednání o záchraně investiční banky Lehman Brothers. Tento největší bankrot v dějinách Spojených států pak na dlouhé měsíce uvrhla svět do největší bankovní a finanční krize za posledních několik desetiletí. Bylo správné, pane profesore, že tehdy nechaly Spojené státy, vláda banku zkrachovat? Byla to adekvátní reakce?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ten problém, který tenkrát vznikl, nevznikl ze dne na den a také jeho důsledky neskončily ze dne na den. Byly tenkrát pokusy tu banku, která 15. září, to znamená za zhruba 10 dní to bude 10 let, požádala o ochranu před věřiteli, byly pokusy aspoň tu její lepší část zachránit nebo odkoupit. K určitému odkupu tam také došlo, ale ta situace už byla tak obtížná a netýká se jenom této banky, byť tato banka se stala, řekněme, určitým symbolem toho, té hypoteční bubliny nebo té krize, která tenkrát vznikla, tak byly takovéhle pokusy, ale už to asi zachránit prostě nešlo. Ta věc nevznikla ze dne na den, oni ekonomické krize vznikají dlouhodobě, vyjma nějakých vážných, řekněme, válečných stavů nebo nějakých naprosto katastrofických rozhodnutí. Ekonomická krize prakticky vždycky přichází po určitou dobu, ona chce vlastně, ona má jakési těhotenství v sobě a potom se rodí, blíží se a potom vypukne takový, byl život na naší planetě vždycky, říká se, že tahle ta krize už se začala rodit někdy kolem roku 2000, to znamená nějakých 8 let předtím než k tomu vyvrcholení došlo. Tenkrát se objevila taková první bublina na světových trzích kolem informačních technologií. Když jste, Zito, před minutou a půl vzpomenula Google. Google vzniknul právě v té době a nebyl zdaleka jedinou firmou, která ovládla technologicky prostě i burzy, akcie se vyšplhaly neskutečně nahoru a já si pamatuju, že jsem v roce 2001, když jsem začínal jako děkan, dělal rozhovor v Hospodářských novinách s Martinem Denemarkem a tenkrát jsem se, někde bych ho ještě dneska doma našel, a tenkrát jsem se vyjádřil vlastně v tom smyslu, že Amerika se trošku dostává do recese. Ta recese byla způsobená právě nadhodnocením, výrazným nadhodnocením těch titulů, které jsou v tom koši NASDAQ, to znamená těch technologických firem. Byl tam i Google, byly tam Alta Vista, byla tam Yahoo a celé řady, celá řada dalších věcí. Americká banka Fed, anebo vůbec americká společnost se pokusila potom ekonomiku oživit. Velmi snížila úroky ze 6. 6,5 % na až někam kolem 1,5 %. Objevily se prostě velké tlaky na trhu. Lidé si brali buď spotřebitelský úvěr, anebo si brali hypotéky. Tenkrát bylo velmi populární ve Spojených státech pohyblivá sazba hypotéky, která činila asi 3,5 %, dostup bytů byla velká a začala se rodit vlastně ta bublina, která potom vyvrcholila tom, řekněme, tím, tou žádostí o ochranu před věřiteli před 10 lety.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přitom ještě rok před tím krachem banky byla podle například jednoho prestižního časopisu a žebříčku ta banka Lehman nejobdivovanější investiční společnost ve Spojených státech.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Byla to jedna z největších bank, byla velmi stará banka, založili ji 3 bratři židovského původu v roce 1850, takže ona už za sebou měla 158 let existence. Ale problém samozřejmě také spočíval v tom, že ona měla vlastní jmění poměrně velmi malé. Odhaduje se jenom kolem 30 miliard dolarů a zatímco aktiva byly až 20násobně vyšší a protože ta aktiva byla velmi na vodě, byly tam ty podivné některé asi velmi sporné rizikové hypoteční úvěry a celá řada dalších aktivit v investiční oblasti, tak ona potom vlastně v momentě, kdy lidé už neměli sílu splácet ty hypotéky, kdy počet nově postavených domů ve Spojených státech rostl podstatně rychleji, podstatně rychleji, podstatně rychleji než mzdy, takže, nebo než reálné mzdy, takže ta banka už nebyla schopná potom ustát tuhle tu situaci a dostala se tam, kam se dostala. Méně už se ví o tom, že padla celá řada dalších menších bank, ale Lehman Brothers prostě byla, jak říkáte, jednou z největších investičních bank, ona poskytovala také privátní bankovnictví a tak vlastně došlo k největšímu bankrotu ve Spojených státech v této oblasti vůbec.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potýkáme se s těmi následky dodnes?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo se třeba ještě nevzpamatoval z té krize, byť je to 10 let?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak vezměme si, že ta hypoteční bublina, to omezení na to slovo hypoteční může být trošku příliš příkré, ale ona to nebyla jenom hypoteční krize, ale budiž. Ta hypoteční bublina se poměrně velmi rychle rozlila do světa a také do Evropy. Světové hospodářství se potom kolem roku 2009, tenkrát se hovořilo o tom dvojitém W, kolem 2009, 2010 malinko vzpamatovalo, ale to zadlužení a ta neschopnost splácet dluhy už v té světové ekonomice zůstala. A potom přišla fiskální krize, která měla možná více svoje kořeny v Evropě. Vysoký dluh, deficity státních rozpočtů v jednotlivých zemích a výsledkem bylo to, že se vlastně ten svět jakoby začal rád zadlužovat. A my jsme se z toho zadlužení vlastně nedostali dodnes. Dneska vlastně všechny světové ekonomiky mají výrazné dluhy, někdo větší, někdo menší, teď řekněme to jižní křídlo Evropy, Itálie, stále ještě Španělsko, i když tam se situace dost začala zlepšovat, Řecko, ale také Japonsko má 200% státní dluh, Spojené státy kolem 100, možná už 110 %, tak prostě ten svět se naučil žít na dluh, žil na dluh ve veřejném prostoru, ale žil také na dluh, na dluh v privátním sektoru a to je vlastně věc, ve které se od toho roku 2008, na který se ptáte, svět úplně nevzpamatoval. Potom přišla ta fiskální krize, ta se nějak ukončila 2013, 2014, na začátku jste říkala pokračujeme docela dobře teď v ekonomice, je to pravda, ale prostě ta potenciální rizika možná právě v té dluhové pasti mohou existovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poučili se tedy bankéři, finančníci, vlády?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já bych tohle úplně nedával všechno do jednoho pytle, jestli bankéři, finančníci, vlády. Já si myslím, že takový ten určitý morální hazard, který začal v těch bankách, se potom přelil do takové té fiskální nezodpovědnosti politických elit. To byly ty roky 12, 13, nebo 11, 12, 13, 2011, 2012, 2013. Tam to byl určitý hazard zase těch politických elit, které se začaly zadlužovat. Vezměme jednu věc. Existují maastrichtská kritéria, při vstupu do Evropské unie je země musely splňovat, jsou tam nějaká pravidla, je tam nějaká procedura několikaletá, týkalo se to inflace, dluhů, týkalo se to deficitů, a vezměme, že kolem roku 2001, 2002, když se euro dostávalo do pohybu, tak v podstatě ty země ty věci splňovaly už o pár let později je nesplňovaly tu v inflaci, tu v dluhu, tu v deficitu, to znamená, že vlastně taková ta, a teď odpovídám na vaši otázku, ten morální hazard jak politických elit, tak těch bankéřů se vlastně dostal do popředí, no a výsledkem bylo to, co bylo. Už se neplnilo to, co se slíbilo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, jaká je role obecně krizí ve vývoji hospodářství?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak to je hezká věc, protože ona každá věc má dvě stránky, každá mince má dvě stránky a to platí i pro krize. Ona ta krize má výrazně očistnou věc. Očistnou, očistný mechanismus v sobě, protože to slabší, to řekněme prohnilé, abych nepoužíval příliš expresivní výrazy, odpadne. Prostě ten, kdo nestačí, a to je typický, typická záležitost vlastně tržního hospodářství, kdo nestačí, jde z kola ven, takže na jedné straně prudký pád akcií, pokles reálných příjmů, zhoršení spotřeby v domácnostech a následně i v investicích v tvorbě kapitálu, ale na druhé straně zase se vyčistí vzduch. Je to jako po bouřce, jako po dešti. Jiná věc je, že se nedaří ty krize předpovídat, nedaří se předpovídat už ty mechanismy, které předchází, jak jsem se to tady pokusil na začátku vlastně stručně říct, které předchází té situaci. Tohle dneska umí, no, já nevím, jestli vůbec někdo, to je ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale něco, vy už jste to naznačil, pane profesore, přece jenom nějaké signály už tady byly několik let předtím.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono je to trošku tak, že, tak máme pořád někdy katastrofické scénáře. Bude konec světa, nebude konec světa. Tak naštěstí není, ale stále slyšíme, že by mohl být. Někdy mi to připadne i stejné s tou ekonomikou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co spolehlivě by mohlo ukázat, že se třeba blíží ten obrat toho hospodářského cyklu?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že moc velká šance na odhalení těchhle věcí není. Pokud už to někdo říká, říká to sofistikovaně, to znamená, má pro to číselné důkazy, má pro to hluboké analýzy, je schopen prostě zargumentovat a obhájit ty svoje věci, tak mu obvykle nikdo moc nenaslouchá. To, co jste se ptala před chvilkou, co dělali bankéři, finančníci, co dělaly politické elity, no neposlouchali, pokud už to někdo říkal. Ta analýza, sama jste říkala, že ještě v roce 2007, počátkem roku 2008 se říkalo vlastně nic se tady neděje ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno je v pořádku.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Všechno je v pořádku, ta aktiva se nějakým způsobem, Fed se tenkrát nejprve zvedl úrokové sazby, aby ochladil poptávku, potom zjistil, že to vlastně zhoršilo situaci domácnostech nebo těch, kteří byli závislí na těch hypotékách, začal hasit požár, začal potom rychle začátkem roku, myslím v březnu 2008 snižovat zase úrokové sazby. Prostě už bylo pozdě. Ty hasiči přijeli pozdě. Už ten požár nedoutnal, on už hořel prostě, akorát se to nevědělo, protože ty roky předtím 2003, 2004 byla vysoká tempa nejenom ve Spojených státech, i my jsme mělo 6ti, skoro 7% růst HDP. Spojené státy, tuším, v roce 2004, 2005 měly, myslím, kolem 4 %, 3,9. No a kde jsme byli v roce 2008, kde jsme byli v roce 2009 v Evropě? Jenom Polsko se nedostalo do záporných hodnot hrubého domácího produktu. Zřejmě možná jiná vlastnická struktura, možná určitá, určité štěstí. V ekonomii také musíte mít štěstí. Tohle všechno prostě se stalo a může se to stát zase. Ne může, ono se to prostě stane. Jsou světové krize, jsou lokální krize. Vezměme východoasijské tygry, Korea, Japonsko. Také se dostaly do krizí prostě. Vezměme Irsko, které, i kterém se hovořilo jako o tygru ostrovů, prostě jako o tygru evropské také ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale příklad od protinožců. Australská ekonomika ta nepoznala recesi už více než 27 let. Odolala důsledkům asijské krize před více než 20 lety, i splasknutí internetové bubliny, tak ...
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, australská ekonomika jednak je výrazně někde úplně na konci světa a za druhé je tam, je to obrovské území, na kterém žije 20, 25 milionů lidí, to, to je prostě něco, na co my tady v Evropě vůbec nejsme zvyklí, a možná i to nedokázal bych teď asi na to odpovědět úplně, úplně detailně, ale myslím si, že určité to odpojení od těch, řekněme, světových kanálů ekonomických, tu, tu australskou ekonomiku chrání. No, a pak jsou ekonomiky, které mají takový ten výrazně dirigistický potenciál, dirigistický prvek jako je třeba Čína, tak tam samozřejmě se ty krize vyvíjí trochu jinak, protože snaha je tam regulovat nějakým způsobem víc, než se to dá v tržním hospodářství, no, je ten svět poměrně velmi pestrý a u každého se to projeví trošinku jinak. Ono se to v Evropě projevilo, jinak na severu Evropy, jinak se to projevilo v eurozóně, jinak se to projevilo v jižním křídle, jinak se to projevilo v těch rozvojových zemích, Čína, Brazílie, Indie, prostě Rusko a tak podobně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neumíme tedy podle vás odpovědět na otázku, zda se udrží to aktuální tempo, ten náš růst, vlastně současná ekonomická situace?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
On už se zpomaluje. Samozřejmě, že jsou už dneska poměrně silné hlasy, proč to je. U nás přehřátý trh práce, možná také taková podivná situace na poli nemovitostí, i když tady bych řekl, že to je přesně opak toho, co bylo ve Spojených státech. Tady byty nejsou, tam jich bylo příliš mnoho a lidé na to neměli peníze a přesto do toho šli, tak samozřejmě, že ty signály tady jsou. Ale aby tady teďko někdo přišel a řekl stane se tak v roce 2000xy, a to si myslím, že je strašně obtížné. Spíš bych řekl, že ten zdvižený prst, že se něco může stát, je dobrý, protože se snažíme o určitou obranu a my o těch problémech víme, tak se snažíme, aby ta ekonomika se nepřehřála, víme o tom, že se HDP asi zpomalí, už se tak děje vlastně a podobně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 20 lety 4. září 1998 založili dva spolužáci doktorandi ze Stanfordovy univerzity v pronajaté garáži internetový vyhledávat Google, který z nich za několik let udělal hned dolarové milionáře, miliardáře. Kdo jsou vlastně ti dva ajťáci, pane profesore?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dneska se uvádí, že oba dva Larry Page a Sergej nebo Sergey Brin, protože on je to Rus vlastně narozený v Moskvě židovského původu, který asi v 6, 7 letech odešel do Spojených států, emigroval a potom vystudoval ve Spojených státech a na Stanfordské univerzitě se ti dva seznámili, nebo se dali dohromady, tak jsou to lidé velmi mladí, jak dneska v informatice je běžné. Ono jim je vlastně v tuhle chvíli 45 let a když jsou narození v roce 73 oba dva, 1973, a když si uvědomíme vlastně, jak dlouho už známe slovo Google a jak denně, denně si s ním nějak pohráváme a něco googlíme a podobně, tak vlastně nám to přijde, že už ti pánové musí být velmi staří, ale ono to tak není. Jsou dneska, říká se, že jsou v první dvacítce světových boháčů, protože samozřejmě oni prostě si dokázali nejenom technologicky poradit s tím problémem, ale také dokázali dobře fungovat na trhu, vlastně měli i svůj marketing ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou i na burze.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
A hlavně rozvíjeli. Dneska Google není jenom vyhledávač, dneska je Google kde co. Máte poštu, máte celou spoustu dalších věcí, které, které Google nabízí. A je prakticky neohrozitelné jeho postavení mezi vyhledávači. Existuje snad jenom 6, 8 zemí na světě, které mají vlastně vyhledávače, ale ty prakticky nedosahují kvality Googlu, tak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I Česko má.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Má ho i Česko, ano, má ho i Česko poměrně kvalitní, takže z tohohle pohledu prostě oni měli nejenom dobrý nápad, jak to ve Spojených státech bývá, ale byli i zdatní ekonomicky, tržně, ale hlavně dokázali pořád jít dopředu, protože byly vyhledávače, které byly tenkrát už na světě jako Alta Vista nebo Yahoo a podobně a oni dneska nemají takový věhlas jako, jako má Google. Google dneska svět ovládl a ovládl ho i v tom negativním slova smyslu. Vidíme, že Google má také pokuty za to, že někde něco uchovává, co by uchovávat neměl. Tomu my mu rádi napomáháme, protože rádi o sobě do prostoru sdělíme něco, co bychom sdělovat třeba zrovna nemuseli, i když je to naše svobodné rozhodnutí a pak toho někdy můžeme litovat. Tak to už asi k dnešnímu světu patří.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to každopádně globální technologický gigant s tržní hodnotou přesahující 850 miliard dolarů. Jenom pro zajímavost, za rok přes 2 miliony, biliony vyhledávání proběhnou přes jeho vyhledávač.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak on jeho hospodářský výsledek se pohybuje někde na úrovni čtvrt bilionu korun v přepočtu, roční hospodářský výsledek po zdanění se pohybuje někde na čtvrt bilionu korun, což je zhruba 5 % našeho HDP, jedna jediná, i když to trošku nejde úplně takhle porovnat, ale našeho HDP, když, když, abychom si jenom představili, jak obrovská firma to je. Ale jsou to technologie a před chvilinkou jsme hovořili o počátku, vlastně o těch nitkách, o tom, o tom podhoubí, o tom těhotenství té krize kolem Lehman Brothers, tak vlastně tenkrát už se v tom koši NASDAQ taky vyskytoval Google a další firmy a vlastně i ony přispěly, i firma Google přispěla k tomu prudkému nárůstu cen akcií, který neodpovídal fundamentům reálné hodnotě těch firem a potom rychle splaskl 2001 a rozdělil vlastně tu takovou, řekněme, mašinérii technologii, zázemí té krize, která vyvrcholila v roce 2008, 2009.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se najde jednou stejně propracovaná alternativa k tomuto vyhledávači?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je strašně těžké předpovídat. Tak my dneska píšeme rok 2018 a vezměme si, před 30 lety jsme nevěděli pořádně, co počítače jsou, před 20 lety jsme nechápali internet, dneska je všechno propojeno a já si neumím úplně představit, co se může stát za 10 let, nejsem v tomhle úplně odborník. Naší školu v době, když jsem ještě rektoroval, nastoupil, navštívil někdy, asi je to tak 8, 10, 8, 6 let Steve Ballmer, který se stal po Billu Gatesovi novým vlastníkem, už tam také, myslím, dneska není, Microsoftu, seděli jsme spolu v kanceláři, on tenkrát objížděl východní Evropu, byl v Maďarsku, byl u nás, byl, myslím, také v Polsku, to už si nepamatuju přesně, a on byl takový velice charismatický, nebo asi stále je velice charismatický člověk, byl to vysoký člověk, hrál basketbal, a on nadšeně líčil, co všechno Google má, co všechno Microsoft má v plánu, prostě ti lidé žijí v trošku jiném světě, mají úžasné nápady, on byl také úspěšný, je také bohatý. Říkal mi některé myšlenky, které měl v té době v hlavě, já si neumím moc představit, co bude v roce 2028 v těchto věcech, tak ten vývoj je tak překotný, ale nejenom v informačních technologiích. Vemte medicínu, vemte chemii, vemte auta, jak vypadají dneska a jak vypadaly před 10 lety. To je, to je strašně těžká věc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecká lira minulý čtvrtek klesla vůči dolaru do blízkosti svého historického minima, na který se propadla už v polovině srpna. Tehdy se dolar přechodně prodával i za více než 7 lit. Proč se, pane profesore, do problémů dostalo dosud prosperující Turecko?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, je to možná souhra takových i politických i ekonomických okolností, které poslaly zatím tureckou liru, ale nejenom asi tu, protože už se začíná dostávat do problémů i v oblasti inflace, Turecko už je tam dneska dvouciferná inflace někde kolem možná 15, 16 %, to si my neumíme vůbec představit. Nezaměstnanost už tam zase má dvouciferný údaj, dvouciferné číslo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téměř 11 %.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak bylo to několik rozhodnutí. Za prvé je tam, řekněme, na ně dolehla určitým způsobem taková ta politická válka kolem Turecka a Spojených států o vydání, nevydání některých lidí, kteří se měli, neměli, nevím, podílet na tom puči.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdvojnásobení cel na dovoz tureckého hliníku a oceli.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, potom přišly cly olovo, ocel a kovy. Tohle to rozhodnutí bylo doprovázeno prostě velkým tlakem na Turecko. Turecko má, je to obrovský stát s více než 80 miliony obyvatel. Je to zvláštní v tom, že vlastně v těch posledních letech Turecko mělo docela dobré, dobrý výkon ekonomiky. Jeho hrubý domácí produkt rostl o více než 7% tempem, i v těch letech několik let předtím. Nedostalo se do nějakých vážnějších krizí v roce 2008, o kterém tady dneska máme jako hlavní motiv, jako Turecko určité potíže mělo, ale nebo ne malé, ale Turecko se z toho dostalo. Dostalo se pod ekonomický tlak. Ono ovšem i z toho ekonomického hlediska má deficit běžného účtu, to znamená, že ono nemá úplně to, co by mělo mít v těch penězích, takže si stále někde musí půjčovat, stále hledá někoho, kdo by mu ten deficit vlastně jakoby hledá v uvozovkách, kdo by mu ten deficit pomohl vyřešit, takže je to taková souhra ekonomických nástrojů nebo ekonomických okolností a pak je tam ten veliký politický tlak. Do toho Turecko žije v ohnivém, v ohnivém regionu, Sýrie z jedné strany, Irák také, menšiny prostě nevyřešená situace. Má teď poměrně vyostřené vztahy s Izraelem, mělo i konflikt s Ruskem vlastně, pak se to jaksi uklidnilo s tou stíhačkou tenkrát, sešli se Erdogan a Putin a řešili tu situaci. Je to taková směsice těch, řekněme, ekonomicko-politických okolností a to tak bývá. V současné době se zřejmě ta situace trošku uklidní a já si myslím, že nakonec bude v zájmu všech, aby se uklidnila, protože Turecko tím, že má 82 milionů obyvatel, tím, že je napojeno na celou řadu italských bank nebo italské banky, německé banky jsou napojeny na turecké národní hospodářství, tak si myslím, že nebude mít nikdo moc velký zájem na tom, aby se ta věc eskalovala. Ale stává se to a můj odhad je, že se ta situace do konce roku uklidní, ale ta lira už slabá asi na nějakou dobu zůstane, turecká lira.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomůže třeba Německo, Evropa? Mimochodem prezident Erdogan se za zhruba 3 týdny chystá na návštěvu Berlína. Očekává se, že bude přijat možná paradoxně s velkým, s velkou pompou vzhledem také k těm napjatým vztahům ještě nedávno mezi Ankarou a Berlínem.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To jsme zase u otázky menšin. Vlastně víme dobře, že v Německu je obrovské množství lidí, kteří mají turecký původ nebo přímo Turci jsou. On se nějakým způsobem dostává do konfliktu i s dalšími zeměmi Evropské unie, to znamená s Řeckem, už jsem tady zmínil třeba i takový krátkodobý konflikt s Ruskem, přitom Rusko je nejvýznamnějších partnerů, obchodních partnerů Turecka. A stejně tak Německo mám ten pocit, že vývozově z hlediska exportu je dokonce Německu v Turecku na prvním místě. Má velmi silné vztahy na celou řadu dalších evropských zemí. No, těžko říct, no. Tak já si myslím, že se ta situace musí uklidnit, protože Turecko je velkým hráčem, je členem NATO, je to takový, ztratit Turecko tam na té nárazníkové zóně směrem k Blízkému východu, to si myslím, že by bylo prostě obrovský problém. Turci si tuhle svojí situaci dobře uvědomují a Erdogan asi je si vědom svojí síly. Tak kdo má 80 milionů obyvatel? Německo akorát, jo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, prezident Erdogan tvrdě vystupuje proti zvyšování úrokových sazeb. Byl by to krok, který by to oslabování měny zřejmě zvrátilo?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je právě to, co si trošku kladu otázku, on se takhle vyjádřil v poslední době, že nebude zvyšovat úrokové sazby, tím by samozřejmě té liře trošku pomohl, ale pochopitelně by vsadil na tuhle tu kartu. On by tím zvýšením úrokových sazeb pochopitelně ochladil ekonomický růst, který v tom Turecku je vysoký, jak už jsem říkal, kolem 7 % v roce 2017. On by výrazně to hospodářství ochladil a zřejmě vsadil na tuhle tu kartu, aby nechal aspoň to hospodářství, které poměrně dobře funguje, nechal ho běžet a počítal s tím, že se ta lira sama o sobě nějakým způsobem vzpamatuje. Turecko je smíšená ekonomika s velkým podílem stále ještě zemědělství, tak myslím, že ten krok uvidíme, jak to dopadne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindsl, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji vám, mějte se pěkně.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Krásný den, děkuju pěkně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplyne 10 let od pádu kdysi čtvrté největší americké investiční banky, po které přišla globální finanční krize. Jaká to byla lekce? Jak se z ní poučili bankéři, finančníci, vlády? Umíme rozpoznat bubliny a jak dlouho ještě vydrží současná ekonomická jízda? Může pozici Gogglu, který slaví 20 let existence, v budoucnu ohrozit někdo z konkurentů? Jak se vůbec zrodil příběh dominantního hráče online světa? Připojte se k poslechu a nechte se inspirovat, dobrý den. Uplyne 10 let od chvíle, kdy zkrachovala jednání o záchraně investiční banky Lehman Brothers. Tento největší bankrot v dějinách Spojených států pak na dlouhé měsíce uvrhla svět do největší bankovní a finanční krize za posledních několik desetiletí. Bylo správné, pane profesore, že tehdy nechaly Spojené státy, vláda banku zkrachovat? Byla to adekvátní reakce?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ten problém, který tenkrát vznikl, nevznikl ze dne na den a také jeho důsledky neskončily ze dne na den. Byly tenkrát pokusy tu banku, která 15. září, to znamená za zhruba 10 dní to bude 10 let, požádala o ochranu před věřiteli, byly pokusy aspoň tu její lepší část zachránit nebo odkoupit. K určitému odkupu tam také došlo, ale ta situace už byla tak obtížná a netýká se jenom této banky, byť tato banka se stala, řekněme, určitým symbolem toho, té hypoteční bubliny nebo té krize, která tenkrát vznikla, tak byly takovéhle pokusy, ale už to asi zachránit prostě nešlo. Ta věc nevznikla ze dne na den, oni ekonomické krize vznikají dlouhodobě, vyjma nějakých vážných, řekněme, válečných stavů nebo nějakých naprosto katastrofických rozhodnutí. Ekonomická krize prakticky vždycky přichází po určitou dobu, ona chce vlastně, ona má jakési těhotenství v sobě a potom se rodí, blíží se a potom vypukne takový, byl život na naší planetě vždycky, říká se, že tahle ta krize už se začala rodit někdy kolem roku 2000, to znamená nějakých 8 let předtím než k tomu vyvrcholení došlo. Tenkrát se objevila taková první bublina na světových trzích kolem informačních technologií. Když jste, Zito, před minutou a půl vzpomenula Google. Google vzniknul právě v té době a nebyl zdaleka jedinou firmou, která ovládla technologicky prostě i burzy, akcie se vyšplhaly neskutečně nahoru a já si pamatuju, že jsem v roce 2001, když jsem začínal jako děkan, dělal rozhovor v Hospodářských novinách s Martinem Denemarkem a tenkrát jsem se, někde bych ho ještě dneska doma našel, a tenkrát jsem se vyjádřil vlastně v tom smyslu, že Amerika se trošku dostává do recese. Ta recese byla způsobená právě nadhodnocením, výrazným nadhodnocením těch titulů, které jsou v tom koši NASDAQ, to znamená těch technologických firem. Byl tam i Google, byly tam Alta Vista, byla tam Yahoo a celé řady, celá řada dalších věcí. Americká banka Fed, anebo vůbec americká společnost se pokusila potom ekonomiku oživit. Velmi snížila úroky ze 6. 6,5 % na až někam kolem 1,5 %. Objevily se prostě velké tlaky na trhu. Lidé si brali buď spotřebitelský úvěr, anebo si brali hypotéky. Tenkrát bylo velmi populární ve Spojených státech pohyblivá sazba hypotéky, která činila asi 3,5 %, dostup bytů byla velká a začala se rodit vlastně ta bublina, která potom vyvrcholila tom, řekněme, tím, tou žádostí o ochranu před věřiteli před 10 lety.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přitom ještě rok před tím krachem banky byla podle například jednoho prestižního časopisu a žebříčku ta banka Lehman nejobdivovanější investiční společnost ve Spojených státech.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Byla to jedna z největších bank, byla velmi stará banka, založili ji 3 bratři židovského původu v roce 1850, takže ona už za sebou měla 158 let existence. Ale problém samozřejmě také spočíval v tom, že ona měla vlastní jmění poměrně velmi malé. Odhaduje se jenom kolem 30 miliard dolarů a zatímco aktiva byly až 20násobně vyšší a protože ta aktiva byla velmi na vodě, byly tam ty podivné některé asi velmi sporné rizikové hypoteční úvěry a celá řada dalších aktivit v investiční oblasti, tak ona potom vlastně v momentě, kdy lidé už neměli sílu splácet ty hypotéky, kdy počet nově postavených domů ve Spojených státech rostl podstatně rychleji, podstatně rychleji, podstatně rychleji než mzdy, takže, nebo než reálné mzdy, takže ta banka už nebyla schopná potom ustát tuhle tu situaci a dostala se tam, kam se dostala. Méně už se ví o tom, že padla celá řada dalších menších bank, ale Lehman Brothers prostě byla, jak říkáte, jednou z největších investičních bank, ona poskytovala také privátní bankovnictví a tak vlastně došlo k největšímu bankrotu ve Spojených státech v této oblasti vůbec.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potýkáme se s těmi následky dodnes?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo se třeba ještě nevzpamatoval z té krize, byť je to 10 let?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak vezměme si, že ta hypoteční bublina, to omezení na to slovo hypoteční může být trošku příliš příkré, ale ona to nebyla jenom hypoteční krize, ale budiž. Ta hypoteční bublina se poměrně velmi rychle rozlila do světa a také do Evropy. Světové hospodářství se potom kolem roku 2009, tenkrát se hovořilo o tom dvojitém W, kolem 2009, 2010 malinko vzpamatovalo, ale to zadlužení a ta neschopnost splácet dluhy už v té světové ekonomice zůstala. A potom přišla fiskální krize, která měla možná více svoje kořeny v Evropě. Vysoký dluh, deficity státních rozpočtů v jednotlivých zemích a výsledkem bylo to, že se vlastně ten svět jakoby začal rád zadlužovat. A my jsme se z toho zadlužení vlastně nedostali dodnes. Dneska vlastně všechny světové ekonomiky mají výrazné dluhy, někdo větší, někdo menší, teď řekněme to jižní křídlo Evropy, Itálie, stále ještě Španělsko, i když tam se situace dost začala zlepšovat, Řecko, ale také Japonsko má 200% státní dluh, Spojené státy kolem 100, možná už 110 %, tak prostě ten svět se naučil žít na dluh, žil na dluh ve veřejném prostoru, ale žil také na dluh, na dluh v privátním sektoru a to je vlastně věc, ve které se od toho roku 2008, na který se ptáte, svět úplně nevzpamatoval. Potom přišla ta fiskální krize, ta se nějak ukončila 2013, 2014, na začátku jste říkala pokračujeme docela dobře teď v ekonomice, je to pravda, ale prostě ta potenciální rizika možná právě v té dluhové pasti mohou existovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poučili se tedy bankéři, finančníci, vlády?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já bych tohle úplně nedával všechno do jednoho pytle, jestli bankéři, finančníci, vlády. Já si myslím, že takový ten určitý morální hazard, který začal v těch bankách, se potom přelil do takové té fiskální nezodpovědnosti politických elit. To byly ty roky 12, 13, nebo 11, 12, 13, 2011, 2012, 2013. Tam to byl určitý hazard zase těch politických elit, které se začaly zadlužovat. Vezměme jednu věc. Existují maastrichtská kritéria, při vstupu do Evropské unie je země musely splňovat, jsou tam nějaká pravidla, je tam nějaká procedura několikaletá, týkalo se to inflace, dluhů, týkalo se to deficitů, a vezměme, že kolem roku 2001, 2002, když se euro dostávalo do pohybu, tak v podstatě ty země ty věci splňovaly už o pár let později je nesplňovaly tu v inflaci, tu v dluhu, tu v deficitu, to znamená, že vlastně taková ta, a teď odpovídám na vaši otázku, ten morální hazard jak politických elit, tak těch bankéřů se vlastně dostal do popředí, no a výsledkem bylo to, co bylo. Už se neplnilo to, co se slíbilo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, jaká je role obecně krizí ve vývoji hospodářství?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak to je hezká věc, protože ona každá věc má dvě stránky, každá mince má dvě stránky a to platí i pro krize. Ona ta krize má výrazně očistnou věc. Očistnou, očistný mechanismus v sobě, protože to slabší, to řekněme prohnilé, abych nepoužíval příliš expresivní výrazy, odpadne. Prostě ten, kdo nestačí, a to je typický, typická záležitost vlastně tržního hospodářství, kdo nestačí, jde z kola ven, takže na jedné straně prudký pád akcií, pokles reálných příjmů, zhoršení spotřeby v domácnostech a následně i v investicích v tvorbě kapitálu, ale na druhé straně zase se vyčistí vzduch. Je to jako po bouřce, jako po dešti. Jiná věc je, že se nedaří ty krize předpovídat, nedaří se předpovídat už ty mechanismy, které předchází, jak jsem se to tady pokusil na začátku vlastně stručně říct, které předchází té situaci. Tohle dneska umí, no, já nevím, jestli vůbec někdo, to je ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale něco, vy už jste to naznačil, pane profesore, přece jenom nějaké signály už tady byly několik let předtím.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono je to trošku tak, že, tak máme pořád někdy katastrofické scénáře. Bude konec světa, nebude konec světa. Tak naštěstí není, ale stále slyšíme, že by mohl být. Někdy mi to připadne i stejné s tou ekonomikou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co spolehlivě by mohlo ukázat, že se třeba blíží ten obrat toho hospodářského cyklu?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že moc velká šance na odhalení těchhle věcí není. Pokud už to někdo říká, říká to sofistikovaně, to znamená, má pro to číselné důkazy, má pro to hluboké analýzy, je schopen prostě zargumentovat a obhájit ty svoje věci, tak mu obvykle nikdo moc nenaslouchá. To, co jste se ptala před chvilkou, co dělali bankéři, finančníci, co dělaly politické elity, no neposlouchali, pokud už to někdo říkal. Ta analýza, sama jste říkala, že ještě v roce 2007, počátkem roku 2008 se říkalo vlastně nic se tady neděje ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno je v pořádku.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Všechno je v pořádku, ta aktiva se nějakým způsobem, Fed se tenkrát nejprve zvedl úrokové sazby, aby ochladil poptávku, potom zjistil, že to vlastně zhoršilo situaci domácnostech nebo těch, kteří byli závislí na těch hypotékách, začal hasit požár, začal potom rychle začátkem roku, myslím v březnu 2008 snižovat zase úrokové sazby. Prostě už bylo pozdě. Ty hasiči přijeli pozdě. Už ten požár nedoutnal, on už hořel prostě, akorát se to nevědělo, protože ty roky předtím 2003, 2004 byla vysoká tempa nejenom ve Spojených státech, i my jsme mělo 6ti, skoro 7% růst HDP. Spojené státy, tuším, v roce 2004, 2005 měly, myslím, kolem 4 %, 3,9. No a kde jsme byli v roce 2008, kde jsme byli v roce 2009 v Evropě? Jenom Polsko se nedostalo do záporných hodnot hrubého domácího produktu. Zřejmě možná jiná vlastnická struktura, možná určitá, určité štěstí. V ekonomii také musíte mít štěstí. Tohle všechno prostě se stalo a může se to stát zase. Ne může, ono se to prostě stane. Jsou světové krize, jsou lokální krize. Vezměme východoasijské tygry, Korea, Japonsko. Také se dostaly do krizí prostě. Vezměme Irsko, které, i kterém se hovořilo jako o tygru ostrovů, prostě jako o tygru evropské také ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale příklad od protinožců. Australská ekonomika ta nepoznala recesi už více než 27 let. Odolala důsledkům asijské krize před více než 20 lety, i splasknutí internetové bubliny, tak ...
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, australská ekonomika jednak je výrazně někde úplně na konci světa a za druhé je tam, je to obrovské území, na kterém žije 20, 25 milionů lidí, to, to je prostě něco, na co my tady v Evropě vůbec nejsme zvyklí, a možná i to nedokázal bych teď asi na to odpovědět úplně, úplně detailně, ale myslím si, že určité to odpojení od těch, řekněme, světových kanálů ekonomických, tu, tu australskou ekonomiku chrání. No, a pak jsou ekonomiky, které mají takový ten výrazně dirigistický potenciál, dirigistický prvek jako je třeba Čína, tak tam samozřejmě se ty krize vyvíjí trochu jinak, protože snaha je tam regulovat nějakým způsobem víc, než se to dá v tržním hospodářství, no, je ten svět poměrně velmi pestrý a u každého se to projeví trošinku jinak. Ono se to v Evropě projevilo, jinak na severu Evropy, jinak se to projevilo v eurozóně, jinak se to projevilo v jižním křídle, jinak se to projevilo v těch rozvojových zemích, Čína, Brazílie, Indie, prostě Rusko a tak podobně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neumíme tedy podle vás odpovědět na otázku, zda se udrží to aktuální tempo, ten náš růst, vlastně současná ekonomická situace?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
On už se zpomaluje. Samozřejmě, že jsou už dneska poměrně silné hlasy, proč to je. U nás přehřátý trh práce, možná také taková podivná situace na poli nemovitostí, i když tady bych řekl, že to je přesně opak toho, co bylo ve Spojených státech. Tady byty nejsou, tam jich bylo příliš mnoho a lidé na to neměli peníze a přesto do toho šli, tak samozřejmě, že ty signály tady jsou. Ale aby tady teďko někdo přišel a řekl stane se tak v roce 2000xy, a to si myslím, že je strašně obtížné. Spíš bych řekl, že ten zdvižený prst, že se něco může stát, je dobrý, protože se snažíme o určitou obranu a my o těch problémech víme, tak se snažíme, aby ta ekonomika se nepřehřála, víme o tom, že se HDP asi zpomalí, už se tak děje vlastně a podobně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 20 lety 4. září 1998 založili dva spolužáci doktorandi ze Stanfordovy univerzity v pronajaté garáži internetový vyhledávat Google, který z nich za několik let udělal hned dolarové milionáře, miliardáře. Kdo jsou vlastně ti dva ajťáci, pane profesore?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dneska se uvádí, že oba dva Larry Page a Sergej nebo Sergey Brin, protože on je to Rus vlastně narozený v Moskvě židovského původu, který asi v 6, 7 letech odešel do Spojených států, emigroval a potom vystudoval ve Spojených státech a na Stanfordské univerzitě se ti dva seznámili, nebo se dali dohromady, tak jsou to lidé velmi mladí, jak dneska v informatice je běžné. Ono jim je vlastně v tuhle chvíli 45 let a když jsou narození v roce 73 oba dva, 1973, a když si uvědomíme vlastně, jak dlouho už známe slovo Google a jak denně, denně si s ním nějak pohráváme a něco googlíme a podobně, tak vlastně nám to přijde, že už ti pánové musí být velmi staří, ale ono to tak není. Jsou dneska, říká se, že jsou v první dvacítce světových boháčů, protože samozřejmě oni prostě si dokázali nejenom technologicky poradit s tím problémem, ale také dokázali dobře fungovat na trhu, vlastně měli i svůj marketing ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou i na burze.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
A hlavně rozvíjeli. Dneska Google není jenom vyhledávač, dneska je Google kde co. Máte poštu, máte celou spoustu dalších věcí, které, které Google nabízí. A je prakticky neohrozitelné jeho postavení mezi vyhledávači. Existuje snad jenom 6, 8 zemí na světě, které mají vlastně vyhledávače, ale ty prakticky nedosahují kvality Googlu, tak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I Česko má.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Má ho i Česko, ano, má ho i Česko poměrně kvalitní, takže z tohohle pohledu prostě oni měli nejenom dobrý nápad, jak to ve Spojených státech bývá, ale byli i zdatní ekonomicky, tržně, ale hlavně dokázali pořád jít dopředu, protože byly vyhledávače, které byly tenkrát už na světě jako Alta Vista nebo Yahoo a podobně a oni dneska nemají takový věhlas jako, jako má Google. Google dneska svět ovládl a ovládl ho i v tom negativním slova smyslu. Vidíme, že Google má také pokuty za to, že někde něco uchovává, co by uchovávat neměl. Tomu my mu rádi napomáháme, protože rádi o sobě do prostoru sdělíme něco, co bychom sdělovat třeba zrovna nemuseli, i když je to naše svobodné rozhodnutí a pak toho někdy můžeme litovat. Tak to už asi k dnešnímu světu patří.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to každopádně globální technologický gigant s tržní hodnotou přesahující 850 miliard dolarů. Jenom pro zajímavost, za rok přes 2 miliony, biliony vyhledávání proběhnou přes jeho vyhledávač.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak on jeho hospodářský výsledek se pohybuje někde na úrovni čtvrt bilionu korun v přepočtu, roční hospodářský výsledek po zdanění se pohybuje někde na čtvrt bilionu korun, což je zhruba 5 % našeho HDP, jedna jediná, i když to trošku nejde úplně takhle porovnat, ale našeho HDP, když, když, abychom si jenom představili, jak obrovská firma to je. Ale jsou to technologie a před chvilinkou jsme hovořili o počátku, vlastně o těch nitkách, o tom, o tom podhoubí, o tom těhotenství té krize kolem Lehman Brothers, tak vlastně tenkrát už se v tom koši NASDAQ taky vyskytoval Google a další firmy a vlastně i ony přispěly, i firma Google přispěla k tomu prudkému nárůstu cen akcií, který neodpovídal fundamentům reálné hodnotě těch firem a potom rychle splaskl 2001 a rozdělil vlastně tu takovou, řekněme, mašinérii technologii, zázemí té krize, která vyvrcholila v roce 2008, 2009.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se najde jednou stejně propracovaná alternativa k tomuto vyhledávači?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je strašně těžké předpovídat. Tak my dneska píšeme rok 2018 a vezměme si, před 30 lety jsme nevěděli pořádně, co počítače jsou, před 20 lety jsme nechápali internet, dneska je všechno propojeno a já si neumím úplně představit, co se může stát za 10 let, nejsem v tomhle úplně odborník. Naší školu v době, když jsem ještě rektoroval, nastoupil, navštívil někdy, asi je to tak 8, 10, 8, 6 let Steve Ballmer, který se stal po Billu Gatesovi novým vlastníkem, už tam také, myslím, dneska není, Microsoftu, seděli jsme spolu v kanceláři, on tenkrát objížděl východní Evropu, byl v Maďarsku, byl u nás, byl, myslím, také v Polsku, to už si nepamatuju přesně, a on byl takový velice charismatický, nebo asi stále je velice charismatický člověk, byl to vysoký člověk, hrál basketbal, a on nadšeně líčil, co všechno Google má, co všechno Microsoft má v plánu, prostě ti lidé žijí v trošku jiném světě, mají úžasné nápady, on byl také úspěšný, je také bohatý. Říkal mi některé myšlenky, které měl v té době v hlavě, já si neumím moc představit, co bude v roce 2028 v těchto věcech, tak ten vývoj je tak překotný, ale nejenom v informačních technologiích. Vemte medicínu, vemte chemii, vemte auta, jak vypadají dneska a jak vypadaly před 10 lety. To je, to je strašně těžká věc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecká lira minulý čtvrtek klesla vůči dolaru do blízkosti svého historického minima, na který se propadla už v polovině srpna. Tehdy se dolar přechodně prodával i za více než 7 lit. Proč se, pane profesore, do problémů dostalo dosud prosperující Turecko?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, je to možná souhra takových i politických i ekonomických okolností, které poslaly zatím tureckou liru, ale nejenom asi tu, protože už se začíná dostávat do problémů i v oblasti inflace, Turecko už je tam dneska dvouciferná inflace někde kolem možná 15, 16 %, to si my neumíme vůbec představit. Nezaměstnanost už tam zase má dvouciferný údaj, dvouciferné číslo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téměř 11 %.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak bylo to několik rozhodnutí. Za prvé je tam, řekněme, na ně dolehla určitým způsobem taková ta politická válka kolem Turecka a Spojených států o vydání, nevydání některých lidí, kteří se měli, neměli, nevím, podílet na tom puči.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdvojnásobení cel na dovoz tureckého hliníku a oceli.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, potom přišly cly olovo, ocel a kovy. Tohle to rozhodnutí bylo doprovázeno prostě velkým tlakem na Turecko. Turecko má, je to obrovský stát s více než 80 miliony obyvatel. Je to zvláštní v tom, že vlastně v těch posledních letech Turecko mělo docela dobré, dobrý výkon ekonomiky. Jeho hrubý domácí produkt rostl o více než 7% tempem, i v těch letech několik let předtím. Nedostalo se do nějakých vážnějších krizí v roce 2008, o kterém tady dneska máme jako hlavní motiv, jako Turecko určité potíže mělo, ale nebo ne malé, ale Turecko se z toho dostalo. Dostalo se pod ekonomický tlak. Ono ovšem i z toho ekonomického hlediska má deficit běžného účtu, to znamená, že ono nemá úplně to, co by mělo mít v těch penězích, takže si stále někde musí půjčovat, stále hledá někoho, kdo by mu ten deficit vlastně jakoby hledá v uvozovkách, kdo by mu ten deficit pomohl vyřešit, takže je to taková souhra ekonomických nástrojů nebo ekonomických okolností a pak je tam ten veliký politický tlak. Do toho Turecko žije v ohnivém, v ohnivém regionu, Sýrie z jedné strany, Irák také, menšiny prostě nevyřešená situace. Má teď poměrně vyostřené vztahy s Izraelem, mělo i konflikt s Ruskem vlastně, pak se to jaksi uklidnilo s tou stíhačkou tenkrát, sešli se Erdogan a Putin a řešili tu situaci. Je to taková směsice těch, řekněme, ekonomicko-politických okolností a to tak bývá. V současné době se zřejmě ta situace trošku uklidní a já si myslím, že nakonec bude v zájmu všech, aby se uklidnila, protože Turecko tím, že má 82 milionů obyvatel, tím, že je napojeno na celou řadu italských bank nebo italské banky, německé banky jsou napojeny na turecké národní hospodářství, tak si myslím, že nebude mít nikdo moc velký zájem na tom, aby se ta věc eskalovala. Ale stává se to a můj odhad je, že se ta situace do konce roku uklidní, ale ta lira už slabá asi na nějakou dobu zůstane, turecká lira.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pomůže třeba Německo, Evropa? Mimochodem prezident Erdogan se za zhruba 3 týdny chystá na návštěvu Berlína. Očekává se, že bude přijat možná paradoxně s velkým, s velkou pompou vzhledem také k těm napjatým vztahům ještě nedávno mezi Ankarou a Berlínem.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To jsme zase u otázky menšin. Vlastně víme dobře, že v Německu je obrovské množství lidí, kteří mají turecký původ nebo přímo Turci jsou. On se nějakým způsobem dostává do konfliktu i s dalšími zeměmi Evropské unie, to znamená s Řeckem, už jsem tady zmínil třeba i takový krátkodobý konflikt s Ruskem, přitom Rusko je nejvýznamnějších partnerů, obchodních partnerů Turecka. A stejně tak Německo mám ten pocit, že vývozově z hlediska exportu je dokonce Německu v Turecku na prvním místě. Má velmi silné vztahy na celou řadu dalších evropských zemí. No, těžko říct, no. Tak já si myslím, že se ta situace musí uklidnit, protože Turecko je velkým hráčem, je členem NATO, je to takový, ztratit Turecko tam na té nárazníkové zóně směrem k Blízkému východu, to si myslím, že by bylo prostě obrovský problém. Turci si tuhle svojí situaci dobře uvědomují a Erdogan asi je si vědom svojí síly. Tak kdo má 80 milionů obyvatel? Německo akorát, jo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, prezident Erdogan tvrdě vystupuje proti zvyšování úrokových sazeb. Byl by to krok, který by to oslabování měny zřejmě zvrátilo?
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je právě to, co si trošku kladu otázku, on se takhle vyjádřil v poslední době, že nebude zvyšovat úrokové sazby, tím by samozřejmě té liře trošku pomohl, ale pochopitelně by vsadil na tuhle tu kartu. On by tím zvýšením úrokových sazeb pochopitelně ochladil ekonomický růst, který v tom Turecku je vysoký, jak už jsem říkal, kolem 7 % v roce 2017. On by výrazně to hospodářství ochladil a zřejmě vsadil na tuhle tu kartu, aby nechal aspoň to hospodářství, které poměrně dobře funguje, nechal ho běžet a počítal s tím, že se ta lira sama o sobě nějakým způsobem vzpamatuje. Turecko je smíšená ekonomika s velkým podílem stále ještě zemědělství, tak myslím, že ten krok uvidíme, jak to dopadne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindsl, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji vám, mějte se pěkně.
prof. Richard HINDLS, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Krásný den, děkuju pěkně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Související
-
Richard Hindls: Svět se naučil žít na dluh. Na vině je morální hazard bank i politiků
Uplyne deset let od pádu kdysi čtvrté největší americké investiční banky, po kterém přišla globální finanční krize. Jaká to byla lekce? Poučili se z ní finančníci a vlády?
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
