Richard Hindls: Libanon se na nohy sám nepostaví. Musí se o něj postarat svět

6. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Libanon je na prahu ekonomické krize. Nezaměstnanost je obrovská. Firmy bankrotují. Lidé vyšli do ulic

Gigantická exploze 2750 tun dusičnanu amonného v bejrútském přístavišti ochromila celou zemi. Poškozena je polovina libanonské metropole. Přístav, kudy do země proudilo 60 % veškerého zboží, je srovnán se zemí. Jak moc bude zasažena libanonská ekonomika? Zvládne se Libanon sám postavit na nohy?

Následky úterního výbuchu jsou ničivé. Odhady hovoří o 315 mrtvých a několika tisících zraněných. Na 300 tisíc lidí je bez střechy nad hlavou. Do Libanonu míří pomoc z celého světa. Na místo tragédie odletěli i čeští specialisté vycvičení na vyprošťování lidí z trosek. Má vůbec Libanon prostředky na to, aby se vyrovnal s dopady katastrofy?

„Myslím, že se teď o Libanon bude muset zajímat celý svět. Libanon měl vždycky tendenci být výkladní skříní Blízkého východu,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls.

Blízkovýchodní Švýcarsko

Výhled z nejvyššího bodu lyžařského areálu na vrcholu Mazár, který má bezmála 2500 metrů, je úchvatný

„Libanon byl kdysi dokonce označován za blízkovýchodní Švýcarsko. Výsadním znamením byla hlavně libanonská liberální ekonomika. Země ale také nabízela hory, kde i v létě je sníh. Tím ale srovnání končí.“ 

„Vedle toho stojí všechny problémy, se kterými se Libanon dlouhodobě potýká – ekonomické, politické a vojenské. Přičíst musíme také třaskavé soužití se zeměmi, jako je Sýrie a Írán, a silné obranné reakce Izraele vůči Libanonu. To vše libanonskou ekonomiku sráží,“ konstatuje Richard Hindls. 

Libanon peníze nemá

Z hlediska HDP se Libanon pohybuje okolo 90. místa na světě. Situace se teď začala zhoršovat, protože země se dlouhodobě potýká i s vysokou mírou nezaměstnanosti. Především má ale velký státní dluh, který se pohybuje kolem 170 %. Uvádí se, že jenom dvě země na světě mají státní dluh vyšší, a to je Japonsko a Řecko, země tedy naprosto odlišné a neporovnatelné,“ míní ekonom.

To vše samozřejmě bude vyžadovat velké peníze, které Libanon ale v tuto chvíli nemá. „Navíc je i pod tlakem v oblasti služeb, které tvoří až 80 % HDP. Velmi oslaben je v poslední době i realitní trh. Pokus o těžbu zemního plynu a ropy ve Středozemním moři také selhal. Dohody s Francií a těžařskými společnostmi jsou na mrtvém bodě,“ vypočítává dále Richard Hindls.

Těžce zkoušená země

Celý finanční systém Libanonu je tak už velmi křehký. Je ale jasné, že si na obnovu země bude muset půjčit. „To bude ale velmi složitá situace. Stát se stále ještě vzpamatovává z občanské války z let 1975 až 1990. Zapomenuty nejsou ani masakry v uprchlických táborech v roce 1982. V roce 2005 došlo k zavraždění prezidenta Harírího, následovaly ozbrojené akce hnutí Hizballáh... To vše Libanon posouvá ekonomicky i jinak zpět.

„Libanon je na prahu ekonomické krize už dlouho. Lidé protestují už měsíce. Připočteme-li k tomu koronavirovou krizi, která zemi posunula zpátky, a obrovský státní dluh, kdo ji půjčí? A za kolik?" uzavírá Richard Hindls.

Další témata rozhovoru: Světové hospodářské krize a současná pandemie; facebooková obdoba kontroverzního TikToku; růst ceny zlata. 

Spustit audio

Související