Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu je obtížná. Klimatických žalob může přibývat

„Na extrémní počasí je možné se připravit, v některých oblastech je ale příprava značně omezená. Adaptace na změnu klimatu je tedy sice možná hlavní cesta, kterou bychom se měli ubírat, pokud ale teploty stoupají tak, jak stoupají, a výkyvy se stávají natolik extrémními, je adaptace stále obtížnější,“ podotýká v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.

Horké vlny jako skrytý zabiják

Snížit počet obětí na životech je podle Žáka samozřejmě klíčové a je nutné na tom pracovat, je tam však jedno velké ,ale' v podobě dopadu vln horkého počasí v letním období. „Řada lidí obtížně snáší teploty, které přes den šplhají nad třicítku a v noci neklesnou pod 20 stupňů. Tropické noci jsou velmi zatěžující, a pokud jich je více v řadě za sebou, může to způsobit i předčasná úmrtí.“

Čtěte také

Biolog Storch: Pokud se tropická vedra stanou normou, ani zeleň nám nepomůže

Podle studií zemřelo loni v Evropě vlivem horka předčasně více než 15 000 lidí, o rok dříve to bylo přes 60 000 lidí. Přizpůsobit se je ale mnohdy velmi těžké. „Často se to totiž týká starších lidí, kteří jsou hůře pohybliví, takže se jim nedaří přečkat horko v klimatizovaném prostoru. Mnoho lidí také horko bagatelizuje a podceňuje. Jak toto do budoucna řešit, je tedy velký otazník.“

V souvislosti s tím proto není vůbec překvapivé, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal nedávno za pravdu skupině švýcarských seniorek, které zažalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Nedostatečná opatření v době veder je podle jejich názoru ohrožovala na životě a porušovala tak jejich práva na rodinný a soukromý život. „Z klimatologického pohledu se domnívám, že se to může stát precedentem a podobných žalob bude přibývat,“ přitakává meteorolog.

Čas na změnu?

A ozývat by se zřejmě mohli i ovocnáři, vinaři nebo včelaři, na něž má klimatická změna nemalý dopad. „Jarní mrazy, které teď zažíváme, jsou velmi ničivé, škody jsou obrovské. Bohužel ale opět je adaptace velmi složitá, protože při teplotách, které klesají až k -5 °C, už klasické metody ochrany vegetace, jako je třeba zakuřování, přestávají fungovat.“

Čtěte také

Hydrolog Daňhelka: Kvetoucí meruňky? Za nadprůměrně teplý únor může El Niño i klimatická změna

Vegetace se dá samozřejmě ochránit i dalšími metodami, jako je například pokládání topných kabelů po vinicích nebo po sadech, je to ale velmi nákladné. „Topné kabely chrání před teplotami až do -9 °C, což by nám v posledních dnech stačilo, náklady se ale pohybují až kolem půl milionu korun na jeden hektar. Když si tedy potom spočítáme, kolik by stálo ovoce nebo víno, je otázka, jaké ceny jsme ochotni za toto zaplatit,“ pokládá zásadní otázku Žák.

Současně připouští, že méně nákladnou možností je pěstování jiných, odolnějších odrůd. To ale podle něj může v případě ovoce vést k nižším výnosům, v případě vína k menší oblibě mezi spotřebiteli. „Čili je tu docela velký prostor k zamyšlení, co s tím do budoucna, protože jak vidíme v posledních letech, jarní mrazy se vyskytují často a škody jsou velké. Je tedy evidentní, že je čas na významnější změny.“