Biolog Storch: Pokud se tropická vedra stanou normou, ani zeleň nám nepomůže

Podle meteorologů má být horký celý týden. „Slabou útěchou může být to, že v tom nejsme sami. Teplotní extrémy se týkají celého světa. A opravdu leccos naznačuje, že se planeta otepluje,“ poznamenává v pořadu Jak to vidí... biolog David Storch. „Extrémně teplá, asi o pět stupňů, je totiž i voda v severním Atlantiku, což je zvláštní, protože voda se ohřívá docela pomalu. Svědčí to o tom, že opravdu žijeme v době teplého světa,“ uvádní příklad.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Naše klima se mění hrozivým tempem.‘ Vědce znepokojuje extrémní počasí po celém světě

Přesto nejsou podle přírodovědce současné extrémní teploty nový normál. „V tomto bych byl opatrný. V každém létě je pár tropických dnů. A třeba jaro bylo naopak extrémně studené. Klima se tedy sice otepluje, ale zároveň pořád hodně kolísá. Jisté je, že extrémy se budou čím dál víc opakovat.“

Ani zeleň nepomůže

Jedním z prostředků, jak učinit klima ve městech snesitelnějším, je vysadit zeleň. „Musíme si ale uvědomit, že to má i svoji stinnou stránku. Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. A řešením nejsou ani vodní plochy, protože by se zvýšil odpar, čímž bychom ztráceli vodu z krajiny. Musíme si zkrátka uvědomit, že pokud je vedro, tak prostě je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ říká Storch.

Zeleň je nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu

Zásadní podle něj není ani vliv vysokých teplot na přírodu. „Vede to sice ke zvýšené mortalitě živočichů a rostlin, ale je to něco, co příroda jako celek umí zvládat a není to pro ni fatální. Problémem by bylo dlouhotrvající vedro, a globální oteplování k takovému stavu už vede. Některé druhy postupně mizí a jiné teplomilné přicházejí.“

S rostoucími teplotami už teď mají problém třeba včely. Dříve se probouzejí ze zimního spánku, ale nemusejí potom mít dostatek potravy, která by jim poskytla energii. „Organismy mají nastavený svůj roční rytmus a v okamžiku, kdy se změní klima, nedojde k synchronizaci. Jde o selekční tlak. Organismy, které to nemají sesynchronizované, vymřou a nahradí je jiné.“

Požár jako dobrý sluha

Vysoké teploty jsou i jedním z hlavních faktorů, který se podepisuje na pravděpodobnosti vzniku požárů. „U nás k tomu ještě přispívá příliš mnoho dřeva v lesích, což byl i důvod, proč se požár v Českém Švýcarsku tak masivně rozšířil.“

Čtěte také

„Les v Českém Švýcarsku si o požár koledoval. Přírodě to ale pomůže. Bude odolnější vůči změnám klimatu.“ Biolog David Storch a meteorolog Michal Žák v hodinovém speciálu Jak to vidí...

Obnova porostů v postižené oblasti se však podle Storcha daří dobře. „Byl jsem tam dvakrát. A je to tak, jak biologové předpokládali. Oblast zarůstá a stává se heterogenní. Vedle míst, která jsou pořád ještě holá, jsou oblasti hustě porostlé. Jsou tam ohořelé stromy, které se vzpamatovaly. Je to naprosto fascinující.“

Národní park, kde dříve rostla nezajímavá smrková monokultura, se tak podle biologů stává mnohem cennějším. „Právě kvůli tomu, že tam nyní rostou mnohem zajímavější druhy. Skutečně teď máme šanci vidět biologicky velmi zajímavé procesy.“