Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 6. srpna 2020
6. srpen 2020
Hostem byl Richard Hindls.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, o své názory se v příštích minutách s námi podělí profesor Richard Hindls, ekonom a statistik, je vás vítám, dobrý den.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Dobrý den, děkuju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se na hospodářské krize dvacátého a jedenadvacátého století a také na ekonomické důsledky fatální exploze v Libanonu, nerušený poslech. Ekonomika zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí propadla o rekordních 14 %, Evropa tak při použití srovnatelné metodiky výpočtů zažila hlubší hospodářský propad než Spojené státy. Přinese pan profesore Hindlsi, další kvartál obrat a a hlavně za jakých podmínek a jakým směrem?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, to jste mi dala docela těžkou otázku hned začátek, popravdě řečeno vzhledem k tomu, že se ta infekce zase dala trošku do pohybu, tak je otázka, co nebo kam to v tom dalším čtvrtletí všechno může dojít. Pravda je jedno, že asi už se nikdy nevrátí tak drastická opatření v ekonomice, jako byla v tom druhém čtvrtletí, i když by ta infekce znovu postupovala, nakonec ve Spojených státech, Brazílii a tak dále se to nějak nezmenšuje ten tlak, ale nezdá se mi, že by se to řešilo tak, jak se to řešilo v tom, řekněme, v březnu, dubnu nebo po celém světě, že by byla tak silná opatření, omezení, zastavení výrob, myslím si, že určitým způsobem ta ekonomika už tak dolů nepůjde, pravda je jedno, že ty poklesy, o kterých jste hovořila na začátku, jsou nebývalé v ekonomii a je také pravda, to, že míra toho poklesu je docela hodně závislá na ekonomické síle té země, přece jen se ukázalo, že ty země, které mají větší ekonomickou sílu, jsou, byly schopny pumpováním peněz do ekonomiky trochu lépe čelit těm důsledkům, zejména teda v té ekonomické oblasti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Abychom byli konkrétní, tak například německá ekonomika ta klesla oproti předchozím třem měsícům o 10,1 %, francouzská 13,8 %, italská 12,4, španělská 18,5 procenta, jak se to podepisuje na stavu eurozóny?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Jsou tam dva faktory, jedna věc je míra té infekci v jednotlivých zemích, zrovna ty země, které jste jmenovala, Itálie, Španělsko byly postiženy daleko víc než třeba Německo. A druhá věc je to, co jsem říkal, že přece jenom to německé hospodářství třeba je na tom podstatně lépe než italské, to všichni víme a bez ohledu na koronakrizi nebo než hospodářství španělské, jak se to podepíše na celé eurozóně, je samozřejmě velmi, velmi složité říci, protože si myslím, že tady tou dělící čárou není euro. Některé země byly méně napadeny infekcí, některé více, některé země mají euro, některého ho nemají. Zrovna ty země, které to euro mají, byly už v potížích, jako jsem říkal Itálie, Španělsko už byly v potížích další čas, takže a byly velmi zasaženy tou infekcí, takže pochopitelně tam ten, ten dopad bude větší, ta eurozóna vždycky v těchhle těch údajích je na tom trošku hůř než celá Evropská unie, vy jste zmiňovala číslo 14,4 v eurozóně, v Evropské unii, v eurozóně je to asi o půl procentního bodu ještě víc, když se podíváme do Spojených států, tam se odhaduje, tam je ta metodika trošku jiná, tam se odhaduje ten pokles, tam se přepočítává na to jedno čtvrtletí zhruba 9,5 procenta, přitom zasažení Spojených států tou infekcí je nebývale, nesrovnatelné prakticky s jakoukoliv jinou zemí, v současné době možná s Brazílií akorát, ale je vidět, jak ta ekonomika silná a Spojené státy se i v současné době chystají znovu napumpovat peníze do ekonomiky, což samozřejmě vede k poklesu ceny dolaru, hodnoty dolaru a také asi k poklesu výnosů z těch klíčových vládních dluhopisů, které Spojené státy mají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kam podle vašeho názoru asi zařadíme tu současnou krizi, respektive ty dopady? Bude se řadit mezi ty největší v historii lidstva, za ním je považována za největší krizi takzvaná velká deprese z roku 1929 a s ní se vlastně porovnává každý další hospodářský otřes.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
V první řadě je potřeba říci, že ta krize je zcela ojedinělá z hlediska svých příčin, všechny ostatní krize, o kterých se tady v té novodobé ekonomii hovoří, měly příčiny úplně jiné, většinou úzce souvisely s akciovým trhem, to tady v tomhle případě není rozsahem, asi ta krize skutečně srovnatelná s rokem 1929 je a druhá věc tady ještě je, že ona přišla jako úder v době, kdy celkově světová ekonomika zpomalovala, slábla nebo dokonce Německo už se ještě před krizí, ještě před pandemií se dostalo do technické recese, takže zrovna přišla v době, kdy se to v uvozovkách moc nikomu nehodilo, ale je také.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy se to chodí, asi nikdy?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, kdy se to hodí, ale tentokrát ta ekonomika byla taková, trošku jako měla svůj imunitní, imunitní systém trošku oslabený už sám o sobě, protože se dostávala trošku do zpomaleného růstu. Vedle toho se ukazuje jedna věc, já vždycky tvrdím, že, že svědčí to o tom jak je světová ekonomika křehká a zranitelná, kde jsou dneska, když se stále bavíme o tom, kolik se napumpuje do ekonomiky peněz, co, co kurzarbeit a jaké další programy ve světě jsou na to, aby se udržely podniky v chodu, co spotřeba, co investice, kde jsou v tuhle tu chvíli nějaké řeči o brexitu, skoro o něm neslyšíme prakticky, i když vidíme, že tam ta jednání jsou velmi tvrdá a velmi složitá, a dokonce tam vypadá na nějakou dohodu ta věc, ale kde se dneska o tom baví, kde jsou nějaké čínsko-americké obchodní a celní války. Tady je vidět, jak ta ekonomika je zranitelná a my se ještě přiděláváme problémy těmi dalšími věcmi, že se navzájem pošťuchuje mezi sebou a pak přijde to, co se stalo, a to ukazuje jasně, jak to je, ohledně těch příčin už jsem říkal, že to jsou většinou akcie, taková první jako celosvětová krize se označuje rok 1873 krach na vídeňské burze, který právě souvisel hodně s tím, že Francie prohrála tu prusko-francouzskou nebo vlastně už celoněmeckou francouzskou válku, musela platit obrovské reparace, vzniklo obrovské množství akciových společností, které neměly ale úplně krytí z hlediska těch akcí a potom došlo k rychlému pádu po světové výstavy ve Vídni, který svět v podstatě neznal, to se psal rok 1873, vznikl tenkrát obrovské množství akciových společností, které do té doby nebyly tak rozvinuty jako dneska, tak to je to v té ekonomie je, pokud jde o tu nemoc jako samotnou, tak zase dobře možná umřelo milion lidí v tuhle chvíli, protože ta evidence je velmi nepřesná, ty statistiky trošku selhávají, možná nechci takhle asi ještě nějaký problém s tou pandemií bude, ale tak si uvědomit, že v roce 1918, 1919 na španělskou chřipku zemřelo a teď se uvádí někdy mezi 50-100 miliony lidí, to jsme na nějakém 50 násobku nebo stonásobku toho, co, co se děje v současné době, a protože to byla poválečná doba, ta Evropa byla rozvrácená první světovou válku, tak se vlastně o takové jako bych řekl krizi, ale ty důsledky přece tenkrát taky musely být jako rozsáhle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Velká hospodářská krize tehdy změnila představy vůbec o ekonomice, ekonomické teorii, ale i vývoj mnoha zemí, jak ty uplynulé měsíce podle vás, ty dopady pandemie změní ani ne ekonomiku, možná i naše uvažování, hodně se otevírá otázka k závislosti Evropy na asijských trzích, třeba kdybychom zůstali pouze a ono to je i v mnoha segmentech u zdravotnických materiálů.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Léky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A léčiv, tak tam je obrovská závislost, pokud se nepletu minimálně 60 % na Číně, na Indii. Je vůbec možné vrátit ty ekonomické aktivity do Evropy?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já si myslím, že se ten svět tou věcí příliš nezmění, něco už se nevrátí zpátky, ale nemyslím si, že by to nějak ten svět otočilo o 180 stupňů, když teď budu trošku filozofovat, řeknu, že lidé jsou nepoučitelní, nepoučitelní, tak pořád si myslím, že takový jednoduchý transfer, že přestane vést zdravotnický materiál a léky vyrábět v Číně, kde je levná pracovní nebo ve východní Asii, kde je levná pracovní síla, poměrně kultivované prostředí z hlediska vývoje vědy a výzkumu Korea, Japonsko, Čína, tak si myslím, že se tohle to nedá transferovat rychle zpátky, prostě ty transferové náklady na to, aby se ta věc přesunula do Evropy, jsou obrovské, znásobené tím, že tady je drahá pracovní síla a dražší výzkum.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy, respektive proč vůbec došlo k té závislosti, nejsme schopni být soběstační, protože bavíme se o tom, vrátit to zpátky do Evropy?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Byla to otázka nákladů, protože ta levná pracovní síla v Číně, zejména v Číně, ale nakonec celá východní Asii na na té své pracovitosti a neúnavnou je postavena vlastně v ekonomii, byly to náklady, prostě vyplatilo se řadu výrob přesunout do teritorií s levnou pracovní silou, s nízkou cenou práce, což je právě Čína, a protože Čína je 1,5 miliardy nebo kolik lidí, tak samozřejmě ty možnosti kapacitní tam byly, Čína je i velmi technologicky vyspělá země přes všechny velké rozdíly, které v Číně jsou, tak je to vyspělá země, která má velm,i ty špičky velmi dobře vystudované a podobně, takže po celém světě, takže byly to, byla to otázka nákladů, a proto si myslím, že jednoduše teď vypnout ten knoflík a říct, tak to budeme dělat v Evropě, v Maďarsku, v Česku, já nevím ve Finsku, to se mi nezdá kromě toho, že to jsou i kapacitní možnosti, druhá věc je samozřejmě to, že ty krize ve světě přivodí takovéhle situace, když teď chválíme tu Asii, která jakoby je zdrojem levné práce a podobně, tak a jsme u krizí, tak byla tady i krize toho východního bloku, východoasijského bloku kolem Korei v roce 1997, to není tak dlouho, to nějakých 20, kolik 23, 23 let, kdy se prostě se přeinvestovalo, přehřála se ta ekonomika, slovo přehřátí u těch krizí většinou je velmi důležité slovo, ať už je to akciový trh nebo, nebo třeba investiční aktivity, jak tomu bylo v Korei, korejský tygr najednou přestal být tygrem, přestal být velmi silnou ekonomikou a Korea se dostala do svých potíží nebo celý ten východoasijských blok kolem roku 1997, takže i tyhle ekonomiky jsou samozřejmě zranitelné a jednoduchým otočením knoflíku to přesunout zpátky do Evropy nebo do nějakého jiného světadílu, si myslím, že nebude tak jednoduchá nebo si myslím, že se o to nikdo moc nebude pokoušet.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A zafungovala pandemie COVID-19, když hovoříme o hospodářství, vůbec jako nějaký budíček?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, to si, to se ještě ukáže, teď asi všichni trošku ostražitější jsou, ale jak už jsem říkal před dvěma, třemi minutami, jsme nepoučitelní trošku v těchhle věcech a až ta věc odezní, já věřím, že odezní, tak zase pojedeme zpátky v těch vyjetých kolejích a zase se tady budeme dohadovat o brexitech a o všem možné podobné, což teď bylo trošku upozaděno, protože se ukázalo jako jistá malichernost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls. Nejméně 135 mrtvých, několik tisíc zraněných a nejspíš až 300 tisíc lidí bez střechy nad hlavou, takové jsou odhady gigantické exploze v bejrútském přístavu, poškozena je polovina libanonské metropole, výbuch nastal v přístavním skladišti, kde bylo uloženo 2750 tun dusičnanu amonného. Do Libanonu míří pomoc z celého světa, na místo tragédie odletěli včera i naši specialisté vycvičení na vyprošťování lidí z trosek, tamní přístav v Bejrútu je natolik zničený, že nebude možné jej dál využívat, přitom 60 % veškerého dovozu do Libanonu právě jde přes tento přístav, pane profesore Hindlsi, co to přinese zemi, má vůbec Libanon prostředky, aby se vyrovnal s dopady této katastrofy, ještě není ani znám úplný rozsah?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já myslím, že se o tohle bude muset zajímat trošku celý svět, protože Libanon vždycky se považoval za takovou určitou, nebo měl, měl tu tendenci takovou jako určitou výkladní skříní Blízkého východu nebo Levanti, protože ta ekonomika nebo možnosti, které Libanon měl, hovořilo se tam o blízkovýchodním Švýcarsku, se říkalo někdy o Libanonu, protože měl velmi liberální ekonomiku, vždycky to bylo takové výsadní znamení libanonské ekonomiky, má hory, které i v létě mají sníh, což je Švýcarsko trošku, ale tím asi to srovnání trochu končí, protože problémy, které Libanon dlouhodobě má, které jsou nejenom ekonomické a zase jsme u toho, co jsme se bavili předtím, ale jsou i politické, vojenské, samozřejmě to okolí zemí, který jsou, které jsou kolem něj Sýrie, vliv Íránu, velmi silné obranné reakce Izraele i vůči Libanonu, což je pochopitelné, tak to všechno tu ekonomiku sráží, já jsem dneska ráno, ale teď jste to správně řekla, že ty škody asi jde těžko odhadnout, ale dneska jsem zaslechl nějaké číslo a je to potřeba brát si velmi rezervovaně, protože ještě ty odhady budou zpřesňovány a budou se vyvíjet, ale hovořilo se tam o pěti miliardách amerických dolarů, že ty škody jsou v Libanonu nebo v Bejrútu takovéhle, a tak já jsem se rychle podíval, kolik je hrubý domácí produkt a ten je 50 miliard amerických dolarů, což je řádově 10× víc, než jsou ty škody, čili pokud by toto číslo skutečně bylo, tak představuje 10 % hrubého domácího produktu. To je neuvěřitelná věc. Libanon z tohohle pohledu má z hlediska vývoje HDP poměrně takové období, kdy se mu dařilo, kdy se mu nedařilo. On je v přepočtu na hlavu asi kolem devadesátého místa na světě, teď se ta situace tam začala trošku zhoršovat, protože má poměrně vysokou nezaměstnanost, ale především on má vysoký státní dluh. Ten dluh se pohybuje někde kolem 170 % a uvádí se, že jenom dvě země na světě mají vyšší dluh, než je, než je Libanon, než má Libanon, to je Řecko a Japonsko, a to jsou země nesrovnatelné, zejména Japonsko z hlediska své dluhové politiky má úplně jiný systém, než na který jsme zvyklý tady v Evropě, Libanon se dostává i pod tlak nezaměstnanosti, tohle všechno bude chtít další peníze a ty Libanon v tuhle chvíli nemá, on už vlastně poslední dobou, protože je silně postavená služba, uvádí se, že z hlediska HDP služby představují nějakých 80 % tvorby hrubého domácího produktu, tak i v těch službách se dostal i v Libanonu pod tlak, velmi se mu oslabil v poslední době realitní trh. Má takové, takový pokus o těžbu zemního plynu a ropy ve Středozemním moři, který navázal pomocí asociační dohody s Francií a s některými těžařskými společnostmi ve Francii, ale ty což mělo přinést Libanonu poměrně hodně peněz, ale ty dohody teď jsou na mrtvém bodě a potom, co se tam stalo, tak všechno bude zaměřeno na obnovu země a na to si bude muset Libanon půjčit, on už vlastně má křehký bankovní systém, celý systém veřejných financí má velmi křehký a do toho si bude muset půjčovat, to bude velmi složitá situace, navíc ten stát je zmítán občanskou válkou v letech 1975-1990, všichni si možná nebo s odpuštěním my starší si pamatuje masakr v Šabra, Šatíla v uprchlických táborech v roce 1982, tohle vždycky posunulo ten Libanon někam zpátky, když se v roce 2005 tam byl zavražděn prezident Harírí, v roce 2006 se Libanon dostavil trošku na nohy a už se zase po těch letech dostává pod tlak politických situacích, Hizballáh prostě původně také organizace pro osvobození Palestiny, a to všechno ho ekonomicky velmi sráží, uvádí se velmi nejasné údaje třeba o inflaci, říká se, že je někde možná kolem pěti procent, ale že ve skutečnosti je násobně vyšší, protože stát silně subvencoval především potraviny a podobné věci a to v tuhle chvíli nebude moct dělat, protože bude potřebovat obnovit to město anebo celou infrastrukturu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Celou zemi v podstatě.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Celou zemi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty dopady, spekuluje se nebo hovoří se o tom už docela otevřeně, že Libanon je v podstatě na prahu hospodářského kolapsu.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Už se, už se o tom hovořilo kolem toho trochu myslím 17, 18, 2 roky zpátky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně lidé protestují už měsíce proti vládě.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, jestli jste na 170 % dluhu, tak kde si budete půjčovat a za kolik a kdo vám ty peníze, ale já si myslím, že tady bude muset svět přes ty všechny problémy, které má samozřejmě koruna, korona krize také Libanon, posunula zpátky, protože i tam ta infekce probíhá, tak tohle všechno bude asi musel svět vzít nějak do rukou a asi se nad tím bude muset nějak zastavit, protože podle mě, podle mého názoru v silách Libanonu není tohle to zvrátit v tuhle chvíli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Facebook spouští ve Spojených státech a desítka dalších zemí službu Reels, pro sdílení krátkých videí. Je obdobou čínské aplikace TikTok, které nyní ve Spojených státech hrozí zákaz. Stalo se tato sociální síť dalším bodem mocenských střetů, pane Hindlsi?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Asi jo, protože sociální sítě nás obklopují, nemáme vlastně už, ani si moc neumíme představit, že bychom z nich byli zejména mladí lidé a to, že se čas od času objeví prostě nebezpečí nebo výhrůžka o tom, že by se ty sítě mohly stát zdrojem nějakých důvěrných informací a že by se vlastně mohly stát takovým jakoby skladištěm osobních údajů těch, kteří ty sociální sítě používají, to tak skutečně je potřeba říct jednu věc, že to je především silný byznys, protože podívejme se, kde ty velké firmy, pan Zuckerberg, třeba Facebook a podobně to jsou firmy nesmírně vydělávající.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že vám do toho vstoupím, velká technologická pětka jak se říká, dohromady vytváří příjmy ve výši až 900 miliard dolarů, takže vlastně ty skupiny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou bohatší než většina států včetně.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Přesně tak to je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejenom Česka ale i Švýcarska.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Jsou to obrovský vydělávající firmy, nakonec i ten TikTok, o kterém se teď bavíme, tak je firmou, kterou třeba si údajně ve Spojených státech stáhlo přibližně 100 milionů lidí, takže to je třetina obyvatelstva ve Spojených státech, někde jsem četl, že v Indii jí používá přes půl milionu miliard, přes půl bilionu lidí, přes 500 miliard lidí. Je to síť zaměřená, jak jste říkala na krátká videa a šoty a /nesrozumitelné/ a to především využívají mladí lidé, kteří jsou v tomhle tom bych řekl méně opatrní než starší generaci, která jednak nový sociální sítě nepoužívá, jednak řada lidí má tendenci prostě na ty sociální sítě umístit ty o sobě celou řadu informací, o které v podstatě nikdo moc nestojí, ale mohou být lidé potom zranitelní nebo nějakým způsobem dohledatelní, tohle je, to nemá cenu, já to nekritizuju, to je prostě příznak doby, v současné době uvádí se, že tahle ta síť je především zaměřena na mladé lidi, kterých je daleko větší procento, než těch starších i u nás se uvádí, že vlastně dětí, kteří používají tuto aplikaci, je kolem jedné čtvrtiny z té populace, takže je to síť, která je, ale každá jiná sítě je zdrojem informací a pokud s tím někdo umí pracovat, ona ta síť je otevřená, je do ní prostě volný přístup ke sdílení těch dokumentů a podobně. Tak tím samozřejmě se dostáváme pod nějaký tlak, kde na sebe vyzradíme i to, co bychom možná říkat neměli, navíc už někdy v roce 2019 jedna izraelská bezpečnostní firma zjistila, že to, že v tom protokolu, že v tom prostě v tom systému téhle firmy je skutečně zranitelné místo, že se vlastně do vašeho počítače nebo do té aplikace může dostat i ten proces v zastávce v době, kdy vy to máte na pozadí, to znamená, že ty obrázky ani aktivně nesdílíte a jenom jí máte zapnutou, takže tohle to všechno, ale tohle si myslím, že se bude stupňovat, to prostě ty sítě vidíte, že přibývají ty sítě, mladá generace je na tom dneska postavená, komunikace probíhá velmi silně právě tyhle, v téhle oblasti a já si myslím, že právě proto, že to je velký byznys, tak si myslím, že tam bude i větší zranitelnost těch, kteří tu síť používají, většiny lidí se to třeba nedotkne, ale některých ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle serveru Politico má být předmětem rozhovorů návštěvy amerického ministra zahraničí Mika Pompea, příští týden také v České republice a v dalších středoevropských zemích bezpečnost mobilních sítí páté generace 5G a s ní také spojené vztahy s Čínou.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tak vlastně je to jenom pokračování to boje, toho boje, protože už víme, že firma Huawei vlastně jako bych řekl teď v hledáčku všech možných služeb Francie, Británie doporučuje, aby se při zavádění sítě 5G s touhle firmou příliš nespolupracovalo, prostě dneska je internet otevřený systém, kde vlastně všichni víme, kde jsme, kdo co děláme, ono stačí mít jenom u sebe zapnutý mobil, každý ví, kde se v tu chvíli nacházíte, jestli jste na Vinohradech, v rádiu nebo, nebo v Košicích v obchoďáku, takže takový systém je, my si na to musíme zvyknout, že už nikdy nebudeme mít to soukromí, které jsme měli a myslím si, že se ta věc bude ještě dále prohlubovat, nevím jestli je pravda, to, že tahle ta firma vlastně zablokovala tenkrát tu prezidentskou, ten prezidentský mítink tím, že si tam objednala ta volná místa, myslím, že jsem někde četl, ale nejsem si teď úplně jist, že vlastně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Demokratické primárky.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Ano, ano že, že zablokovala ta místa, takže ty lidé tam po tomhle přišli vlastně, ale tohle je dneska /nesrozumitelné/, podívejte se, jak probíhají kampaně, teď nemyslím ve Spojených státech, ale kdekoliv jinde probíhají především na sociálních sítích a nemusí to být TikTok, může to být celá řada jiných a budou jenom přibývat a ta naše zranitelnost se tím pádem otevře, protože se tenhle ten, tahle ta věc se nedá zastavit, to je jako kdybyste chtěla zastavit řeku krabičkou s párátkama, to prostě možné není, takový svět bude a my si na to musíme zvyknout, je pravda, že mladá generace se v tom pohybuje mnohem lépe, já jim to docela i přeju, protože to je jejich svět a nemyslím si, že je to úplně špatně, ale naše generace už tím zasažená úplně nebude a bude se k tomu asi stavět trošku víc kriticky, než, než mladí lidé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co zastaví podle vašeho názoru růst ceny zlata, to trhá další historické maximum.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak ono je potřeba říct, že to těch dva tisíce dolarů za unci nebo 2030 nebo kolik bylo včera, není úplný rekord nebo není to, myslím si, že zhruba před 40 lety, teď si nejsem úplně jist, ale kolem roku 1980 v nominálním ne, ale v tom reálném vyjádření, protože do toho musíte započítat inflaci, tak pokud bychom odbourali růst inflace za těch 40 let, tak podobnou cenu zlata už jsme tady viděli v roce 1980, je to způsobeno samozřejmě tím, co se ve světě děje, je to bezpečný přístav v době, kdy si nikdo teď nemůže být jistým a teď bychom se mohli vrátit na začátek, jak je to s těmi krizemi a a podobně, tak tu jistotu vám v tuhle chvíli vydává zlato, zvlášť po zrušení toho /nesrozumitelné/ systému v roce 1971. Do toho přistupuje to, že dolar je pořád americká měna a ta, to posilování zejména vůči dolaru je také dáno tím, že už jsem to říkal na začátku, že klíčové vládní dluhopisy ve Spojených státech snižují výnosy, ten pokles výnosů z těch dluhopisů je tam v tuhle chvíli značný, tak lidé hledají útočiště nebo bezpečný přístav ve zlatě, v investičním zlatě, do toho se dá očekávat další zásah administrativy Spojených států na posílení ekonomiky, to znovu oslabí dolar, takže vlastně v tu chvíli vlastně pro vás zase bude to zlato takovým vodítkem, kde se to zastaví, já nevím a myslím si, že to hodně souvisí s tím, co se teď ekonomii ve světě děje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je mimochodem zajímavé, jak se liší v různých zemích to období toho nárůstu u nás v českých korunách bylo zlato na maximu už v květnu.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, ta koruna teď posiluje, tak samozřejmě tím pádem to zlato trošku oslabí, ona silně oslabila na začátku té pandemie, což bylo dáno tím, že to jakoby ne, v uvozovkách teď to nemyslím špatně nezajímavá měna, že v době těžkých krizí nebo začátku těžkých krizí lidé hledají útočiště u silných měn, koruna taková není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje profesor Richard Hindls, ekonom a statistik, děkuji za váš čas a za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Hezké dny přeji, také na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.
Dobrý den přeje Zita Senková, o své názory se v příštích minutách s námi podělí profesor Richard Hindls, ekonom a statistik, je vás vítám, dobrý den.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Dobrý den, děkuju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se na hospodářské krize dvacátého a jedenadvacátého století a také na ekonomické důsledky fatální exploze v Libanonu, nerušený poslech. Ekonomika zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí propadla o rekordních 14 %, Evropa tak při použití srovnatelné metodiky výpočtů zažila hlubší hospodářský propad než Spojené státy. Přinese pan profesore Hindlsi, další kvartál obrat a a hlavně za jakých podmínek a jakým směrem?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, to jste mi dala docela těžkou otázku hned začátek, popravdě řečeno vzhledem k tomu, že se ta infekce zase dala trošku do pohybu, tak je otázka, co nebo kam to v tom dalším čtvrtletí všechno může dojít. Pravda je jedno, že asi už se nikdy nevrátí tak drastická opatření v ekonomice, jako byla v tom druhém čtvrtletí, i když by ta infekce znovu postupovala, nakonec ve Spojených státech, Brazílii a tak dále se to nějak nezmenšuje ten tlak, ale nezdá se mi, že by se to řešilo tak, jak se to řešilo v tom, řekněme, v březnu, dubnu nebo po celém světě, že by byla tak silná opatření, omezení, zastavení výrob, myslím si, že určitým způsobem ta ekonomika už tak dolů nepůjde, pravda je jedno, že ty poklesy, o kterých jste hovořila na začátku, jsou nebývalé v ekonomii a je také pravda, to, že míra toho poklesu je docela hodně závislá na ekonomické síle té země, přece jen se ukázalo, že ty země, které mají větší ekonomickou sílu, jsou, byly schopny pumpováním peněz do ekonomiky trochu lépe čelit těm důsledkům, zejména teda v té ekonomické oblasti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Abychom byli konkrétní, tak například německá ekonomika ta klesla oproti předchozím třem měsícům o 10,1 %, francouzská 13,8 %, italská 12,4, španělská 18,5 procenta, jak se to podepisuje na stavu eurozóny?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Jsou tam dva faktory, jedna věc je míra té infekci v jednotlivých zemích, zrovna ty země, které jste jmenovala, Itálie, Španělsko byly postiženy daleko víc než třeba Německo. A druhá věc je to, co jsem říkal, že přece jenom to německé hospodářství třeba je na tom podstatně lépe než italské, to všichni víme a bez ohledu na koronakrizi nebo než hospodářství španělské, jak se to podepíše na celé eurozóně, je samozřejmě velmi, velmi složité říci, protože si myslím, že tady tou dělící čárou není euro. Některé země byly méně napadeny infekcí, některé více, některé země mají euro, některého ho nemají. Zrovna ty země, které to euro mají, byly už v potížích, jako jsem říkal Itálie, Španělsko už byly v potížích další čas, takže a byly velmi zasaženy tou infekcí, takže pochopitelně tam ten, ten dopad bude větší, ta eurozóna vždycky v těchhle těch údajích je na tom trošku hůř než celá Evropská unie, vy jste zmiňovala číslo 14,4 v eurozóně, v Evropské unii, v eurozóně je to asi o půl procentního bodu ještě víc, když se podíváme do Spojených států, tam se odhaduje, tam je ta metodika trošku jiná, tam se odhaduje ten pokles, tam se přepočítává na to jedno čtvrtletí zhruba 9,5 procenta, přitom zasažení Spojených států tou infekcí je nebývale, nesrovnatelné prakticky s jakoukoliv jinou zemí, v současné době možná s Brazílií akorát, ale je vidět, jak ta ekonomika silná a Spojené státy se i v současné době chystají znovu napumpovat peníze do ekonomiky, což samozřejmě vede k poklesu ceny dolaru, hodnoty dolaru a také asi k poklesu výnosů z těch klíčových vládních dluhopisů, které Spojené státy mají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kam podle vašeho názoru asi zařadíme tu současnou krizi, respektive ty dopady? Bude se řadit mezi ty největší v historii lidstva, za ním je považována za největší krizi takzvaná velká deprese z roku 1929 a s ní se vlastně porovnává každý další hospodářský otřes.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
V první řadě je potřeba říci, že ta krize je zcela ojedinělá z hlediska svých příčin, všechny ostatní krize, o kterých se tady v té novodobé ekonomii hovoří, měly příčiny úplně jiné, většinou úzce souvisely s akciovým trhem, to tady v tomhle případě není rozsahem, asi ta krize skutečně srovnatelná s rokem 1929 je a druhá věc tady ještě je, že ona přišla jako úder v době, kdy celkově světová ekonomika zpomalovala, slábla nebo dokonce Německo už se ještě před krizí, ještě před pandemií se dostalo do technické recese, takže zrovna přišla v době, kdy se to v uvozovkách moc nikomu nehodilo, ale je také.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy se to chodí, asi nikdy?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, kdy se to hodí, ale tentokrát ta ekonomika byla taková, trošku jako měla svůj imunitní, imunitní systém trošku oslabený už sám o sobě, protože se dostávala trošku do zpomaleného růstu. Vedle toho se ukazuje jedna věc, já vždycky tvrdím, že, že svědčí to o tom jak je světová ekonomika křehká a zranitelná, kde jsou dneska, když se stále bavíme o tom, kolik se napumpuje do ekonomiky peněz, co, co kurzarbeit a jaké další programy ve světě jsou na to, aby se udržely podniky v chodu, co spotřeba, co investice, kde jsou v tuhle tu chvíli nějaké řeči o brexitu, skoro o něm neslyšíme prakticky, i když vidíme, že tam ta jednání jsou velmi tvrdá a velmi složitá, a dokonce tam vypadá na nějakou dohodu ta věc, ale kde se dneska o tom baví, kde jsou nějaké čínsko-americké obchodní a celní války. Tady je vidět, jak ta ekonomika je zranitelná a my se ještě přiděláváme problémy těmi dalšími věcmi, že se navzájem pošťuchuje mezi sebou a pak přijde to, co se stalo, a to ukazuje jasně, jak to je, ohledně těch příčin už jsem říkal, že to jsou většinou akcie, taková první jako celosvětová krize se označuje rok 1873 krach na vídeňské burze, který právě souvisel hodně s tím, že Francie prohrála tu prusko-francouzskou nebo vlastně už celoněmeckou francouzskou válku, musela platit obrovské reparace, vzniklo obrovské množství akciových společností, které neměly ale úplně krytí z hlediska těch akcí a potom došlo k rychlému pádu po světové výstavy ve Vídni, který svět v podstatě neznal, to se psal rok 1873, vznikl tenkrát obrovské množství akciových společností, které do té doby nebyly tak rozvinuty jako dneska, tak to je to v té ekonomie je, pokud jde o tu nemoc jako samotnou, tak zase dobře možná umřelo milion lidí v tuhle chvíli, protože ta evidence je velmi nepřesná, ty statistiky trošku selhávají, možná nechci takhle asi ještě nějaký problém s tou pandemií bude, ale tak si uvědomit, že v roce 1918, 1919 na španělskou chřipku zemřelo a teď se uvádí někdy mezi 50-100 miliony lidí, to jsme na nějakém 50 násobku nebo stonásobku toho, co, co se děje v současné době, a protože to byla poválečná doba, ta Evropa byla rozvrácená první světovou válku, tak se vlastně o takové jako bych řekl krizi, ale ty důsledky přece tenkrát taky musely být jako rozsáhle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Velká hospodářská krize tehdy změnila představy vůbec o ekonomice, ekonomické teorii, ale i vývoj mnoha zemí, jak ty uplynulé měsíce podle vás, ty dopady pandemie změní ani ne ekonomiku, možná i naše uvažování, hodně se otevírá otázka k závislosti Evropy na asijských trzích, třeba kdybychom zůstali pouze a ono to je i v mnoha segmentech u zdravotnických materiálů.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Léky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A léčiv, tak tam je obrovská závislost, pokud se nepletu minimálně 60 % na Číně, na Indii. Je vůbec možné vrátit ty ekonomické aktivity do Evropy?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já si myslím, že se ten svět tou věcí příliš nezmění, něco už se nevrátí zpátky, ale nemyslím si, že by to nějak ten svět otočilo o 180 stupňů, když teď budu trošku filozofovat, řeknu, že lidé jsou nepoučitelní, nepoučitelní, tak pořád si myslím, že takový jednoduchý transfer, že přestane vést zdravotnický materiál a léky vyrábět v Číně, kde je levná pracovní nebo ve východní Asii, kde je levná pracovní síla, poměrně kultivované prostředí z hlediska vývoje vědy a výzkumu Korea, Japonsko, Čína, tak si myslím, že se tohle to nedá transferovat rychle zpátky, prostě ty transferové náklady na to, aby se ta věc přesunula do Evropy, jsou obrovské, znásobené tím, že tady je drahá pracovní síla a dražší výzkum.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy, respektive proč vůbec došlo k té závislosti, nejsme schopni být soběstační, protože bavíme se o tom, vrátit to zpátky do Evropy?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Byla to otázka nákladů, protože ta levná pracovní síla v Číně, zejména v Číně, ale nakonec celá východní Asii na na té své pracovitosti a neúnavnou je postavena vlastně v ekonomii, byly to náklady, prostě vyplatilo se řadu výrob přesunout do teritorií s levnou pracovní silou, s nízkou cenou práce, což je právě Čína, a protože Čína je 1,5 miliardy nebo kolik lidí, tak samozřejmě ty možnosti kapacitní tam byly, Čína je i velmi technologicky vyspělá země přes všechny velké rozdíly, které v Číně jsou, tak je to vyspělá země, která má velm,i ty špičky velmi dobře vystudované a podobně, takže po celém světě, takže byly to, byla to otázka nákladů, a proto si myslím, že jednoduše teď vypnout ten knoflík a říct, tak to budeme dělat v Evropě, v Maďarsku, v Česku, já nevím ve Finsku, to se mi nezdá kromě toho, že to jsou i kapacitní možnosti, druhá věc je samozřejmě to, že ty krize ve světě přivodí takovéhle situace, když teď chválíme tu Asii, která jakoby je zdrojem levné práce a podobně, tak a jsme u krizí, tak byla tady i krize toho východního bloku, východoasijského bloku kolem Korei v roce 1997, to není tak dlouho, to nějakých 20, kolik 23, 23 let, kdy se prostě se přeinvestovalo, přehřála se ta ekonomika, slovo přehřátí u těch krizí většinou je velmi důležité slovo, ať už je to akciový trh nebo, nebo třeba investiční aktivity, jak tomu bylo v Korei, korejský tygr najednou přestal být tygrem, přestal být velmi silnou ekonomikou a Korea se dostala do svých potíží nebo celý ten východoasijských blok kolem roku 1997, takže i tyhle ekonomiky jsou samozřejmě zranitelné a jednoduchým otočením knoflíku to přesunout zpátky do Evropy nebo do nějakého jiného světadílu, si myslím, že nebude tak jednoduchá nebo si myslím, že se o to nikdo moc nebude pokoušet.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A zafungovala pandemie COVID-19, když hovoříme o hospodářství, vůbec jako nějaký budíček?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, to si, to se ještě ukáže, teď asi všichni trošku ostražitější jsou, ale jak už jsem říkal před dvěma, třemi minutami, jsme nepoučitelní trošku v těchhle věcech a až ta věc odezní, já věřím, že odezní, tak zase pojedeme zpátky v těch vyjetých kolejích a zase se tady budeme dohadovat o brexitech a o všem možné podobné, což teď bylo trošku upozaděno, protože se ukázalo jako jistá malichernost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls. Nejméně 135 mrtvých, několik tisíc zraněných a nejspíš až 300 tisíc lidí bez střechy nad hlavou, takové jsou odhady gigantické exploze v bejrútském přístavu, poškozena je polovina libanonské metropole, výbuch nastal v přístavním skladišti, kde bylo uloženo 2750 tun dusičnanu amonného. Do Libanonu míří pomoc z celého světa, na místo tragédie odletěli včera i naši specialisté vycvičení na vyprošťování lidí z trosek, tamní přístav v Bejrútu je natolik zničený, že nebude možné jej dál využívat, přitom 60 % veškerého dovozu do Libanonu právě jde přes tento přístav, pane profesore Hindlsi, co to přinese zemi, má vůbec Libanon prostředky, aby se vyrovnal s dopady této katastrofy, ještě není ani znám úplný rozsah?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Já myslím, že se o tohle bude muset zajímat trošku celý svět, protože Libanon vždycky se považoval za takovou určitou, nebo měl, měl tu tendenci takovou jako určitou výkladní skříní Blízkého východu nebo Levanti, protože ta ekonomika nebo možnosti, které Libanon měl, hovořilo se tam o blízkovýchodním Švýcarsku, se říkalo někdy o Libanonu, protože měl velmi liberální ekonomiku, vždycky to bylo takové výsadní znamení libanonské ekonomiky, má hory, které i v létě mají sníh, což je Švýcarsko trošku, ale tím asi to srovnání trochu končí, protože problémy, které Libanon dlouhodobě má, které jsou nejenom ekonomické a zase jsme u toho, co jsme se bavili předtím, ale jsou i politické, vojenské, samozřejmě to okolí zemí, který jsou, které jsou kolem něj Sýrie, vliv Íránu, velmi silné obranné reakce Izraele i vůči Libanonu, což je pochopitelné, tak to všechno tu ekonomiku sráží, já jsem dneska ráno, ale teď jste to správně řekla, že ty škody asi jde těžko odhadnout, ale dneska jsem zaslechl nějaké číslo a je to potřeba brát si velmi rezervovaně, protože ještě ty odhady budou zpřesňovány a budou se vyvíjet, ale hovořilo se tam o pěti miliardách amerických dolarů, že ty škody jsou v Libanonu nebo v Bejrútu takovéhle, a tak já jsem se rychle podíval, kolik je hrubý domácí produkt a ten je 50 miliard amerických dolarů, což je řádově 10× víc, než jsou ty škody, čili pokud by toto číslo skutečně bylo, tak představuje 10 % hrubého domácího produktu. To je neuvěřitelná věc. Libanon z tohohle pohledu má z hlediska vývoje HDP poměrně takové období, kdy se mu dařilo, kdy se mu nedařilo. On je v přepočtu na hlavu asi kolem devadesátého místa na světě, teď se ta situace tam začala trošku zhoršovat, protože má poměrně vysokou nezaměstnanost, ale především on má vysoký státní dluh. Ten dluh se pohybuje někde kolem 170 % a uvádí se, že jenom dvě země na světě mají vyšší dluh, než je, než je Libanon, než má Libanon, to je Řecko a Japonsko, a to jsou země nesrovnatelné, zejména Japonsko z hlediska své dluhové politiky má úplně jiný systém, než na který jsme zvyklý tady v Evropě, Libanon se dostává i pod tlak nezaměstnanosti, tohle všechno bude chtít další peníze a ty Libanon v tuhle chvíli nemá, on už vlastně poslední dobou, protože je silně postavená služba, uvádí se, že z hlediska HDP služby představují nějakých 80 % tvorby hrubého domácího produktu, tak i v těch službách se dostal i v Libanonu pod tlak, velmi se mu oslabil v poslední době realitní trh. Má takové, takový pokus o těžbu zemního plynu a ropy ve Středozemním moři, který navázal pomocí asociační dohody s Francií a s některými těžařskými společnostmi ve Francii, ale ty což mělo přinést Libanonu poměrně hodně peněz, ale ty dohody teď jsou na mrtvém bodě a potom, co se tam stalo, tak všechno bude zaměřeno na obnovu země a na to si bude muset Libanon půjčit, on už vlastně má křehký bankovní systém, celý systém veřejných financí má velmi křehký a do toho si bude muset půjčovat, to bude velmi složitá situace, navíc ten stát je zmítán občanskou válkou v letech 1975-1990, všichni si možná nebo s odpuštěním my starší si pamatuje masakr v Šabra, Šatíla v uprchlických táborech v roce 1982, tohle vždycky posunulo ten Libanon někam zpátky, když se v roce 2005 tam byl zavražděn prezident Harírí, v roce 2006 se Libanon dostavil trošku na nohy a už se zase po těch letech dostává pod tlak politických situacích, Hizballáh prostě původně také organizace pro osvobození Palestiny, a to všechno ho ekonomicky velmi sráží, uvádí se velmi nejasné údaje třeba o inflaci, říká se, že je někde možná kolem pěti procent, ale že ve skutečnosti je násobně vyšší, protože stát silně subvencoval především potraviny a podobné věci a to v tuhle chvíli nebude moct dělat, protože bude potřebovat obnovit to město anebo celou infrastrukturu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Celou zemi v podstatě.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Celou zemi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty dopady, spekuluje se nebo hovoří se o tom už docela otevřeně, že Libanon je v podstatě na prahu hospodářského kolapsu.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Už se, už se o tom hovořilo kolem toho trochu myslím 17, 18, 2 roky zpátky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně lidé protestují už měsíce proti vládě.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, jestli jste na 170 % dluhu, tak kde si budete půjčovat a za kolik a kdo vám ty peníze, ale já si myslím, že tady bude muset svět přes ty všechny problémy, které má samozřejmě koruna, korona krize také Libanon, posunula zpátky, protože i tam ta infekce probíhá, tak tohle všechno bude asi musel svět vzít nějak do rukou a asi se nad tím bude muset nějak zastavit, protože podle mě, podle mého názoru v silách Libanonu není tohle to zvrátit v tuhle chvíli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik, profesor Richard Hindls. Facebook spouští ve Spojených státech a desítka dalších zemí službu Reels, pro sdílení krátkých videí. Je obdobou čínské aplikace TikTok, které nyní ve Spojených státech hrozí zákaz. Stalo se tato sociální síť dalším bodem mocenských střetů, pane Hindlsi?
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Asi jo, protože sociální sítě nás obklopují, nemáme vlastně už, ani si moc neumíme představit, že bychom z nich byli zejména mladí lidé a to, že se čas od času objeví prostě nebezpečí nebo výhrůžka o tom, že by se ty sítě mohly stát zdrojem nějakých důvěrných informací a že by se vlastně mohly stát takovým jakoby skladištěm osobních údajů těch, kteří ty sociální sítě používají, to tak skutečně je potřeba říct jednu věc, že to je především silný byznys, protože podívejme se, kde ty velké firmy, pan Zuckerberg, třeba Facebook a podobně to jsou firmy nesmírně vydělávající.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že vám do toho vstoupím, velká technologická pětka jak se říká, dohromady vytváří příjmy ve výši až 900 miliard dolarů, takže vlastně ty skupiny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsou bohatší než většina států včetně.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Přesně tak to je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nejenom Česka ale i Švýcarska.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Jsou to obrovský vydělávající firmy, nakonec i ten TikTok, o kterém se teď bavíme, tak je firmou, kterou třeba si údajně ve Spojených státech stáhlo přibližně 100 milionů lidí, takže to je třetina obyvatelstva ve Spojených státech, někde jsem četl, že v Indii jí používá přes půl milionu miliard, přes půl bilionu lidí, přes 500 miliard lidí. Je to síť zaměřená, jak jste říkala na krátká videa a šoty a /nesrozumitelné/ a to především využívají mladí lidé, kteří jsou v tomhle tom bych řekl méně opatrní než starší generaci, která jednak nový sociální sítě nepoužívá, jednak řada lidí má tendenci prostě na ty sociální sítě umístit ty o sobě celou řadu informací, o které v podstatě nikdo moc nestojí, ale mohou být lidé potom zranitelní nebo nějakým způsobem dohledatelní, tohle je, to nemá cenu, já to nekritizuju, to je prostě příznak doby, v současné době uvádí se, že tahle ta síť je především zaměřena na mladé lidi, kterých je daleko větší procento, než těch starších i u nás se uvádí, že vlastně dětí, kteří používají tuto aplikaci, je kolem jedné čtvrtiny z té populace, takže je to síť, která je, ale každá jiná sítě je zdrojem informací a pokud s tím někdo umí pracovat, ona ta síť je otevřená, je do ní prostě volný přístup ke sdílení těch dokumentů a podobně. Tak tím samozřejmě se dostáváme pod nějaký tlak, kde na sebe vyzradíme i to, co bychom možná říkat neměli, navíc už někdy v roce 2019 jedna izraelská bezpečnostní firma zjistila, že to, že v tom protokolu, že v tom prostě v tom systému téhle firmy je skutečně zranitelné místo, že se vlastně do vašeho počítače nebo do té aplikace může dostat i ten proces v zastávce v době, kdy vy to máte na pozadí, to znamená, že ty obrázky ani aktivně nesdílíte a jenom jí máte zapnutou, takže tohle to všechno, ale tohle si myslím, že se bude stupňovat, to prostě ty sítě vidíte, že přibývají ty sítě, mladá generace je na tom dneska postavená, komunikace probíhá velmi silně právě tyhle, v téhle oblasti a já si myslím, že právě proto, že to je velký byznys, tak si myslím, že tam bude i větší zranitelnost těch, kteří tu síť používají, většiny lidí se to třeba nedotkne, ale některých ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle serveru Politico má být předmětem rozhovorů návštěvy amerického ministra zahraničí Mika Pompea, příští týden také v České republice a v dalších středoevropských zemích bezpečnost mobilních sítí páté generace 5G a s ní také spojené vztahy s Čínou.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, tak vlastně je to jenom pokračování to boje, toho boje, protože už víme, že firma Huawei vlastně jako bych řekl teď v hledáčku všech možných služeb Francie, Británie doporučuje, aby se při zavádění sítě 5G s touhle firmou příliš nespolupracovalo, prostě dneska je internet otevřený systém, kde vlastně všichni víme, kde jsme, kdo co děláme, ono stačí mít jenom u sebe zapnutý mobil, každý ví, kde se v tu chvíli nacházíte, jestli jste na Vinohradech, v rádiu nebo, nebo v Košicích v obchoďáku, takže takový systém je, my si na to musíme zvyknout, že už nikdy nebudeme mít to soukromí, které jsme měli a myslím si, že se ta věc bude ještě dále prohlubovat, nevím jestli je pravda, to, že tahle ta firma vlastně zablokovala tenkrát tu prezidentskou, ten prezidentský mítink tím, že si tam objednala ta volná místa, myslím, že jsem někde četl, ale nejsem si teď úplně jist, že vlastně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Demokratické primárky.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Ano, ano že, že zablokovala ta místa, takže ty lidé tam po tomhle přišli vlastně, ale tohle je dneska /nesrozumitelné/, podívejte se, jak probíhají kampaně, teď nemyslím ve Spojených státech, ale kdekoliv jinde probíhají především na sociálních sítích a nemusí to být TikTok, může to být celá řada jiných a budou jenom přibývat a ta naše zranitelnost se tím pádem otevře, protože se tenhle ten, tahle ta věc se nedá zastavit, to je jako kdybyste chtěla zastavit řeku krabičkou s párátkama, to prostě možné není, takový svět bude a my si na to musíme zvyknout, je pravda, že mladá generace se v tom pohybuje mnohem lépe, já jim to docela i přeju, protože to je jejich svět a nemyslím si, že je to úplně špatně, ale naše generace už tím zasažená úplně nebude a bude se k tomu asi stavět trošku víc kriticky, než, než mladí lidé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co zastaví podle vašeho názoru růst ceny zlata, to trhá další historické maximum.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Tak ono je potřeba říct, že to těch dva tisíce dolarů za unci nebo 2030 nebo kolik bylo včera, není úplný rekord nebo není to, myslím si, že zhruba před 40 lety, teď si nejsem úplně jist, ale kolem roku 1980 v nominálním ne, ale v tom reálném vyjádření, protože do toho musíte započítat inflaci, tak pokud bychom odbourali růst inflace za těch 40 let, tak podobnou cenu zlata už jsme tady viděli v roce 1980, je to způsobeno samozřejmě tím, co se ve světě děje, je to bezpečný přístav v době, kdy si nikdo teď nemůže být jistým a teď bychom se mohli vrátit na začátek, jak je to s těmi krizemi a a podobně, tak tu jistotu vám v tuhle chvíli vydává zlato, zvlášť po zrušení toho /nesrozumitelné/ systému v roce 1971. Do toho přistupuje to, že dolar je pořád americká měna a ta, to posilování zejména vůči dolaru je také dáno tím, že už jsem to říkal na začátku, že klíčové vládní dluhopisy ve Spojených státech snižují výnosy, ten pokles výnosů z těch dluhopisů je tam v tuhle chvíli značný, tak lidé hledají útočiště nebo bezpečný přístav ve zlatě, v investičním zlatě, do toho se dá očekávat další zásah administrativy Spojených států na posílení ekonomiky, to znovu oslabí dolar, takže vlastně v tu chvíli vlastně pro vás zase bude to zlato takovým vodítkem, kde se to zastaví, já nevím a myslím si, že to hodně souvisí s tím, co se teď ekonomii ve světě děje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je mimochodem zajímavé, jak se liší v různých zemích to období toho nárůstu u nás v českých korunách bylo zlato na maximu už v květnu.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
No, ta koruna teď posiluje, tak samozřejmě tím pádem to zlato trošku oslabí, ona silně oslabila na začátku té pandemie, což bylo dáno tím, že to jakoby ne, v uvozovkách teď to nemyslím špatně nezajímavá měna, že v době těžkých krizí nebo začátku těžkých krizí lidé hledají útočiště u silných měn, koruna taková není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje profesor Richard Hindls, ekonom a statistik, děkuji za váš čas a za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.
Richard HINDLS, ekonom a statistik
Hezké dny přeji, také na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
