Hudebník Hlaváč: Ani blob, ani rejnok. V případě Jana Kaplického jsme propásli další z osobností kulturního světa
Světově známý architekt Jan Kaplický by se letos v dubnu dožil 87 let. Svým přístupem k architektuře a odvážnými projekty se nesmazatelně zapsal do dějin architektury jako neofuturistický tvůrce. Proč ho Češi nepřijali? Hudebník Jiří Hlaváč se zamyslí i nad tím, co dělá z veřejného prostoru kvalitní místo pro život, a prozradí, proč v umění není klid zbraní žádoucí.
„Jana Kaplického považuji za jednoho z klíčových architektů 20. století i přelomu 21. století. Měl úžasnou invenci, předcházel svoji dobu, zvyklosti... Byl to člověk, který se uměl zamýšlet nad funkčností objektu, ale zároveň chtěl dosáhnout i toho, aby objekty měly jedinečné postavení v kontextu celku,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... klarinetista Jiří Hlaváč, který se zároveň netají tím, že patří mezi ty, kteří litují toho, že se knihovna na Letenské pláni nepostavila.
Ono možné
Podle Hlaváče by totiž s jistotou šlo o budovu, která by se stala další dominantou z architektonických skvostů Prahy. „Ba co víc, dala by i výpověď o tom, že vedle českých architektek a architektů, kteří se jistě zhostili svých úkolů dobře, byl Jan Kaplický člověk působící v zahraničí, který by v určitém retro ohlédnutí za historií a tradicí Prahy a vůbec za naší kulturou přinesl novou dimenzi pohledu na ono možné.“
Čtěte také
V tom je totiž podle Jiřího Hlaváče základní otazník. Architektura podle něj nejenže odpovídá na to, co je možné, ale také dává avízo na to, co by bylo možné během několika desetiletí. „Když třeba vedle Národního divadla vyrostla Nová scéna, rovněž jsem kolem projížděl rozpačitě, obcházel jsem ji ráno, večer i v noci, abych ji viděl v různém osvětlení. A musím říci, že jsem ji nakonec přijal beze zbytku,“ přiznává hudebník.
„Jan Kaplický byl v architektuře veličinou,“ pokračuje Hlaváč. „Je velká škoda, že nedostal příležitost, aby alespoň formou seminářů působil při výuce na architektuře. Měl dávat soukromé lekce vybraným studentům, kteří by k němu chodili konzultovat své návrhy. Bohužel jsme ale propásli další z osobností kulturního světa, na kterou jsme se dívali svým pohledem,“ dodává pedagog a skladatel.
Ani blob, ani rejnok
Kromě projektu Národní knihovny v Praze, označovaného jako blob, chobotnice nebo oko nad Prahou, sešlo i z projektu koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích, přezdívaného rejnok.
„K moderním stavbám současné architektury jsou Češi bohužel stále nedůvěřiví. Jsme konzervativní, někdy až podezíraví, jsme opatrní a mnohdy se na to díváme i tak, že by to možná bylo zajímavé a přínosné, ale my za to přece neponeseme odpovědnost. Nechceme být těmi, kdo by o tom rozhodovali. A to je velká škoda,“ uzavírá Jiří Hlaváč.
Související
-
David Mareček: Vltavská filharmonie za šest miliard? Vypadá jako cvičení z geometrie, ale líbí se mi
Na koncert v nové Vltavské filharmonii si Praha bude muset ještě počkat. Vítěz mezinárodní architektonické soutěže je už ale znám. Hudební síň postaví dánské studio BIG.
-
Potřebujeme Kaplického Chobotnici i Maršmeloun, říká "šumný" architekt David Vávra
Musíme se naučit žít v betonu. Beton je krásný přírodní materiál. Spoustu práce na něm udělá Pánbůh jenom světlem. Herec pro zábavu David Vávra má profesní židli jen jednu.
-
David Mareček: Hradní architekt? Pražský hrad si to zaslouží. Je to navýsost významný prostor
Na podobě Pražského hradu se po staletí podílela řada architektů. Ve 20. století byla dokonce zřízena funkce hradního architekta. Obnovit by ji nyní chtěl i Petr Pavel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.