Hudebník Hlaváč: Ani blob, ani rejnok. V případě Jana Kaplického jsme propásli další z osobností kulturního světa

„Jana Kaplického považuji za jednoho z klíčových architektů 20. století i přelomu 21. století. Měl úžasnou invenci, předcházel svoji dobu, zvyklosti... Byl to člověk, který se uměl zamýšlet nad funkčností objektu, ale zároveň chtěl dosáhnout i toho, aby objekty měly jedinečné postavení v kontextu celku,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... klarinetista Jiří Hlaváč, který se zároveň netají tím, že patří mezi ty, kteří litují toho, že se knihovna na Letenské pláni nepostavila.

Ono možné

Podle Hlaváče by totiž s jistotou šlo o budovu, která by se stala další dominantou z architektonických skvostů Prahy. „Ba co víc, dala by i výpověď o tom, že vedle českých architektek a architektů, kteří se jistě zhostili svých úkolů dobře, byl Jan Kaplický člověk působící v zahraničí, který by v určitém retro ohlédnutí za historií a tradicí Prahy a vůbec za naší kulturou přinesl novou dimenzi pohledu na ono možné.“

Čtěte také

iROZHLAS

‚Chobotnice‘ na Letné? Národní knihovna a ministerstvo podepsali memorandum s vdovou po Kaplickém

V tom je totiž podle Jiřího Hlaváče základní otazník. Architektura podle něj nejenže odpovídá na to, co je možné, ale také dává avízo na to, co by bylo možné během několika desetiletí. „Když třeba vedle Národního divadla vyrostla Nová scéna, rovněž jsem kolem projížděl rozpačitě, obcházel jsem ji ráno, večer i v noci, abych ji viděl v různém osvětlení. A musím říci, že jsem ji nakonec přijal beze zbytku,“ přiznává hudebník.

„Jan Kaplický byl v architektuře veličinou,“ pokračuje Hlaváč. „Je velká škoda, že nedostal příležitost, aby alespoň formou seminářů působil při výuce na architektuře. Měl dávat soukromé lekce vybraným studentům, kteří by k němu chodili konzultovat své návrhy. Bohužel jsme ale propásli další z osobností kulturního světa, na kterou jsme se dívali svým pohledem,“ dodává pedagog a skladatel.

Ani blob, ani rejnok

Kromě projektu Národní knihovny v Praze, označovaného jako blob, chobotnice nebo oko nad Prahou, sešlo i z projektu koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích, přezdívaného rejnok.

„K moderním stavbám současné architektury jsou Češi bohužel stále nedůvěřiví. Jsme konzervativní, někdy až podezíraví, jsme opatrní a mnohdy se na to díváme i tak, že by to možná bylo zajímavé a přínosné, ale my za to přece neponeseme odpovědnost. Nechceme být těmi, kdo by o tom rozhodovali. A to je velká škoda,“ uzavírá Jiří Hlaváč.