Publicista David Klimeš: Dohoda o půjčce Ukrajině přišla za pět minut dvanáct. Česko se ale chová jako černý pasažér

19. prosinec 2025

Země EU se po 14hodinovém jednání dohodly na půjčce Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Původní plán využít zmrazená ruská aktiva ztroskotal. Ručit za půjčku tak budou státy samy. Jak hodnotit první závěry summitu? A co bude znamenat odklon České republiky od garancí půjčky? Publicista David Klimeš v pořadu Jako to vidí… probere i přesun financování podporovaných zdrojů energie na stát i úskalí rozpočtového provizoria.

„Dohody bylo dosaženo za pět minut dvanáct. Pokud by k ní nedošlo, už v únoru 2026 by Ukrajina měla obrovské problémy splácet své závazky. Plán podpořit Ukrajinu ,zalevno‘, nebo dokonce za nic, prostřednictvím zmrazených ruských aktiv nicméně zkrachoval,“ shrnuje v pořadu Jak to vidí... publicista David Klimeš.

Verbální podpora Ukrajiny?

Ke garancím, které jsou s úvěrem spojeny, se vedle Slovenska a Maďarska nepřipojí ani Česko. Andrej Babiš přesto ve svém proslovu zdůraznil, že Česká republika i nadále Ukrajinu podporuje, jen odmítá za půjčku ručit.

Podle Klimeše se ale tento postoj rovná černému pasažérství. Každý nový plán totiž znamená jištění v podobě budoucího případného dluhu EU, tedy nás všech. „Doteď Česká republika stála v podpoře Ukrajiny po boku Polska. Teď se svým postojem přesouvá blíž k pozici Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Roberta Fica, kteří pomoc napadené zemi odmítají.“

Traktory do Bruselu?

Dalším složitým bodem jednání v Bruselu je i zemědělská politika Evropské unie a dopady chystaných reforem. „Od roku 2028 má začít platit další víceletý plán EU, ve kterém se mají změnit priority toho, co Evropská unie financuje,“ vysvětluje Klimeš.

Právě debata o zemědělství podle něj dobře ilustruje české dilema. Unie chce od roku 2028 více investovat do obrany a konkurenceschopnosti, což nutně znamená škrty jinde. Nejviditelněji právě v zemědělství, a to až o pětinu.

„Jakékoli snižování zemědělských dotací nebo jejich zastropování se tak bezprostředně dotýká velkých podniků, tedy i Agrofertu,“ upozorňuje Klimeš. V českém prostředí se tak podle něj reforma zemědělské politiky nevyhnutelně mění v debatu o střetu zájmů, která přesahuje samotné téma evropského rozpočtu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.