David Mareček: Vltavská filharmonie za šest miliard? Návrh sice vypadá jako cvičení z geometrie, ale líbí se mi

23. květen 2022

Na koncert v nové Vltavské filharmonii si Praha bude muset ještě počkat. Vítěze mezinárodní architektonické soutěže ale metropole už zná. Renomované dánské studio Bjarke Ingels Group nepostaví v Holešovicích ale jen novou koncertní síň. Značné proměny dozná i okolní veřejný prostor. Půjde o investici do budoucnosti? Ředitel České filharmonie David Mareček v audiozáznamu představí Koncert pro Evropu otevírající české předsednictví EU nebo festival mladých talentů ZUŠ Open.

Hlavním rysem nové budovy v pražských Holešovicích budou zešikmené střechy, po kterých bude možné chodit. „Návrh skutečně vypadá jako cvičení z geometrie. Ale nemyslím to negativně. Mně osobně se to moc líbí,“ přiznává ředitel České filharmonie David Mareček.

Čtěte také

„Navíc jde o renomované architekty, kteří mají za sebou řadu úspěšných realizací. Jednu takovou geometrickou budovu ve tvaru nepravidelné pyramidy s vnitroblokem mají v New Yorku. Říká se jí Via 57, a když se na ni díváte od řeky Hudson, připomíná loď, popisuje host Zity Senkové v pořadu Jak to vidí... 

„Bjarke Ingels tím dokázal, že umí stavět budovy, které plní více funkcí, dobře zapadají do okolí, a přitom jsou něčím výjimečné. Třeba v Kodani navrhl budovu spalovny dohromady s umělou sjezdovkou. A pokud vím, tak tady v Holešovicích, kde zase mají svoje místo parkury, na to architekti mysleli a nějakým způsobem to chtějí zohlednit.

Vizualizace nové budovy Vltavské filharmonie od týmu Bjarke Ingels Group

Nejenom na koncert

„Věřím, že jde o lidi, kteří umějí navázat i na tradici nově vznikajících koncertních sálů, které vždycky už nesou prvky toho, aby fungovaly celý den. Aby tam mohli chodit lidé, i když nejdou jenom na koncert, a aby tam bylo co dělat.“ Stavba nové Vltavské filharmonie zásadně promění i současné neutěšené prostředí v okolí metra.

„Celé místo se nesmírně zkultivuje a promění. Auta budou muset pod zem. Vedle tohoto čistě urbanistického prvku, který nesmírně pomůže místu, ale stojí druhý aspekt, který už tak jednoznačný není. V době, kdy se roztáčí inflační spirála, bude strašně těžké vysvětlit a obhájit, že se má stavět věc za šest miliard.

Investice do budoucnosti

I v tomto má ale David Mareček jasno. I když panují horší časy a je zle, měli by se lidé starat o dva krajní póly spektra.

Čtěte také

V první řadě samozřejmě pečovat o ty nejpotřebnější, o lidi, které to nejvíc postihne. Ale na druhé straně nesmíme rezignovat na projekty, které nás mohou dostat nahoru a které nám dají naději a pocit, že se na něco můžeme těšit.

„Všechny podobně zaměřené budovy dneska žijí celý den, a ne jen tou tzv. vysokou kulturou. Jsou tady pro amatérské sbory, pro dětské soubory, pro různé jiné zájmové činnosti. Jednoznačně je to tedy investice do budoucnosti.“

„Zkušenost ze světa je taková, že i když se takové stavby vždycky prodražily, tak si nakonec všechny na sebe vydělaly. Přinesly víc, než vzaly. A to se opravdu stalo bez výjimky všude za posledních dvacet třicet let. Není tedy důvod obávat se toho, že by to u nás bylo jinak, uzavírá David Mareček.

Spustit audio

Související