Ekonom Kovanda: Inflační spirála se znovu roztáčí. O katastrofu zatím nejde, hypotéky ale levnější nebudou

„Roztočení je zatím mírné, inflace se stále nachází v tzv. tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Nicméně i tak jde o varovný signál, který naznačuje, že se doposud nepodařilo inflaci v Česku zkrotit a že může zase oživnout,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Čtěte také

České supermarkety definují ceny potravin. Lidé v nich nakupují nejčastěji, vysvětluje ekonomka Švihlíková

Klíčovým důvodem, proč inflace v dubnu ožila, je podle něj zejména chování obchodníků, kteří znovu začali zdražovat. „Na začátku roku, kdy byli velmi bedlivě sledováni, do jaké míry promítnou snížení daně z přidané hodnoty na potraviny do koncových cen, si dávali pozor. Vydrželi to ale jen do Velikonoc a teď začali zase zdražovat.“

Nárůst cen ovšem nemá podle Kovandy s výjimkou čokolády, kde je to dáno neúrodou v Ghaně a na Pobřeží slonoviny, žádné opodstatnění. „Je to překvapení, protože se naopak očekávalo, že potraviny budou i nadále reagovat na masivní pokles cen zemědělců z přelomu roku. Pokles se ale nyní zastavil a ukazuje to na to, že obchodní řetězce mají pocit, že ukolébaly veřejnost, která už tak bedlivě ceny nesleduje, a proto zase drobně ceny navyšují.“

Hypotéky nezlevní

Ceny potravin spolu s cenami energií a pohonných hmot nicméně patří k nejvíce kolísavým položkám a jako takové se nepočítají do tzv. jádrové inflace. „Centrální banka inflační pohled o tyto položky očišťuje, protože kolísavost předurčuje, že může dojít k opětovnému poklesu inflace. Mnohem závažnější je inflace mzdová nebo v segmentu služeb. A právě v segmentu služeb je u nás inflace pořád poměrně výrazná, takže i to je další důvod k určité opatrnosti ohledně toho, jak se bude inflace vyvíjet po zbytek roku.“

Čtěte také

iROZHLAS

Banky v březnu poskytly meziročně o polovinu více hypoték. Úrokové sazby jsou nejnižší od června 2022

Už teď je jasné, že základní úroková sazba bude o jeden a půl procentního bodu níže, než se čekalo, což mimo jiné podle Kovandy znamená, že hypotéky nebudou zdaleka tak rychle zlevňovat, jak se předpokládalo ještě před dvěma měsíci. „Ze současné úrovně 5,25 % se dostaneme na 4,75 %. Takže žádný výrazný pokles v tuto chvíli, co se týče sazeb ČNB, už v letošním roce nečekejme,“ uvádí ekonom.

Turecký scénář nehrozí

S vysokou inflací se v poslední době potýká i Turecko, kde se ovšem čísla vyšplhala až na bezmála 70 %, a proto turecká vláda představila úsporný plán, který má omezit státní výdaje a zvýšit efektivitu veřejného sektoru. Tureckého scénáře by se ale Kovanda nebál.

„Česká národní banka má inflaci pevně v rukou. Turecko se v posledních letech stalo pro centrální banky odstrašujícím příkladem, protože se ukazuje, že hrubé podcenění inflace má dlouhodobé důsledky v tom, že se ji nedaří zkrotit léta. Turecká ekonomika už zdaleka není obdivovaným hospodářstvím, jakým byla v nultých letech. Přehmaty v hospodářské politice včetně neschopnosti krotit inflaci důvěru mezinárodních investorů shodily, a proto si z tureckého příkladu neberme příklad vůbec v ničem,“ uzavírá ekonom.