České supermarkety definují ceny potravin. Lidé v nich nakupují nejčastěji, vysvětluje ekonomka Švihlíková

Zemědělské plodiny dosáhly v cenách vrcholu v březnu 2022, což zapříčinil vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Od té doby se ale podle ekonomky Švihlíkové částky v globálním průměru snižují. Pokles je vedle olejnin a obilnin nejvýraznější například i u mléčných výrobků, naopak za maso si lidé stále připlatí.

„Trh s masem je napjatý kvůli problémům ve Spojených státech, a hlavně kvůli velké poptávce z řady asijských zemí,“ vysvětluje Švihlíková.

Čtěte také

Ekonomická analytička: Nastávající ministr zemědělství Výborný má skvělou reputaci, ale nulové zkušenosti v oboru

Ačkoliv nominální hodnota produktů klesá i u nás, do cen jídel a potravin v obchodech se změny nepromítají. Na vině zde mohou být i spotřebitelé. „Stále přetrvává tendence pokusit se sehnat levnější potraviny v zahraničí, ať už je to Polsko nebo i Německo,“ popisuje důvody ekonomka.

Co ceny ovlivňuje?

Příčin proměn a nerovností na trhu je několik. „V českém prostředí se nejčastěji diskutuje o DPH, protože v něm jsou mezi zeměmi velké rozdíly. Také tam patří vliv celkového řetězce – do jaké míry je země soběstačná, do jaké míry se produkty domácích zemědělců dostanou k zákazníkům a samozřejmě za jaké ceny v dopravě,“ vyjmenovává.

Ekonomka totiž upozorňuje, že Česko již dlouhou dobu není potravinově soběstačné. Výjimkou jsou například obilí a mléko, jenomže i to zemědělci vyvážejí a výsledné mléčné produkty jako sýry opět přivážejí ze zahraničí. „Není to úplně dobrý proces,“ podotýká Švihlíková.

Čtěte také

Ekonom Kovanda: Všichni pracujeme, ale ekonomika neroste! Jak vymazat vrásku na čele ekonomů?

Na vzniklém stavu se podle Švihlíkové zásadně podílejí obchodní řetězce. Jak vyplývá z výzkumu agentury CVVM, která zkoumala spotřební zvyklosti lidí, na českém trhu řetězce dominují. „Supermarket je pro nákup první volba,“ říká lakonicky. Proto je jejich síla definovat cenovou politiku tak velká.

Slevové akce

Pro českého zákazníka je podle průzkumu přitom cena klíčová. Původ a kvalita potravin už v průměru na výběr takový vliv nemají. „Když se podíváte, kolik zboží se u nás prodává v rámci slevových akcí, tak skutečně v mezinárodním srovnání vykazujeme abnormální rysy,“ dává ekonomka za příklad.

„Vidíte ve výloze svetr – inzerovaná cena je 5000 korun a pak přijde ‚obrovská sleva‘ a bude jenom za 2,5 tisíce. Už dlouho říkám, že nechápu, proč se o slevové akce nezajímá finanční správa, protože to zavání klamáním spotřebitele,“ domnívá se Švihlíková. V tomto je Česko podle ní opravdu specifické.

Rozdíl je například vidět již v Německých obchodech, kde se lidé ve výzkumech na cenu tolik nezaměřují. „V Německu není běžné, aby obchody měly slevy typu 60, 70, 80 procent,“ uzavírá Švihlíková.