Analytik Smetana k válce na Ukrajině: Zásadní je schopnost obou stran nahrazovat ztráty. Rusko generuje 20-30 tisíc vojáků měsíčně
Bezpečnostní analytik Michal Smetana se zamyslí nad tím, zda Rusko mění trajektorii války na Ukrajině, i nad současnou situací pozemní ofenzivy v Charkovské oblasti. Co lze čekat od nového ruského ministra obrany? Čeká Ukrajinu další vlna mobilizace?
Americký ministr zahraničí Antony Blinken, oznámil, že americká vláda poskytne dvě miliardy dolarů na nákup zbraní pro Ukrajinu. Jde o první část americké vojenské pomoci, kterou Kongres schválil koncem dubna.
Čtěte také
„Schválení americké vojenské pomoci přišlo skutečně velmi, velmi pozdě. Dá se říci, že na poslední chvíli,“ říká analytik Smetana.
„Celý velký balík, který byl chválený, byl navržen už před půl rokem,“ dodává. „A ten půlrok udělal pro Ukrajinu obrovskou negativní věc. Materiální nedostatek v podstatě způsobil, že Rusko bylo schopné mnohem efektivněji postupovat a zároveň byla Ukrajina mnohem méně schopná uštědřit Rusku ztráty.“
Země se tak podle experta nachází ve velmi složité situaci. „Rusko sice nemá sílu na zásadní průlom, nicméně je schopno získávat další území, a to dostává Ukrajinu pod tlak.“
Kromě nedostatku zbraní a munice má Ukrajina problém s nedostatkem lidí, které je schopná poslat na frontu. „A to americký balíček nevyřeší,“ vysvětluje Smetana.
Nová taktika?
V Charkovské oblasti se začaly projevovat změny v ruské taktice. Údajně teď útočí v malých skupinách, maximálně o pěti lidech, které pronikají do ukrajinských pozic a dále se spojují s dalšími do větší úderné skupiny.
„Výhoda této taktické změny je horší detekování menších skupin,“ vysvětluje analytik. „Pomocí dronů vidíte jakékoliv větší formace, tyto skupiny zachytíte hůře. Samozřejmě to ale má i svoje nevýhody, musíte mít vojáky kvalitní, aby sami úkol zvládli. To Rusku znemožňuje provádět nějaký rychlý postup.“
Čtěte také
Na severovýchodě se podle všeho i pomocí této taktiky pokouší Rusko vytvořit nárazníkové pásmo kousek od hranic, spíše než provést velkou komplexní operaci. Michal Smetana ale zároveň upozorňuje, že ruské armádě by stačilo dostat se pouze na dostřel od Charkova.
Vytvoření nárazníkového pásma by bylo pro Ukrajinu problematické z několika důvodů. „Kdyby se to stalo, armáda nebude schopná provádět přeshraniční útoky, které jsme viděli především v posledních měsících. Zároveň by pásmo ulevilo Rusku, které by mělo větší možnost operovat v sektoru a dostat do něj dělostřelecké systémy.“
Špatní vojáci? Stačí, aby jich bylo víc
Nejen na severovýchodě, ale na všech úsecích fronty u Charkova vidíme stejný vzorec, který v tuto chvíli ruské armádě vychází.
Čtěte také
„Ukrajinci jsou zároveň schopni Rusům způsobovat velké ztráty, a to jak na lidských životech, tak na ozbrojené technice. Ale to je ten zásadní problém. Ve finále to nejdůležitější nejsou absolutní ztráty, ale jak jsou obě strany vůči sobě schopny ztráty nahrazovat,“ upozorňuje Smetana.
Podle něj momentálně Rusko generuje 20-30 tisíc nových vojáků měsíčně. „Samozřejmě se nejedná o kvalitní dobře vycvičené vojáky, dobře velené, dobře vybavené. Nicméně ta masa sama o sobě má svoji kvalitu. Rusko tím pádem na Ukrajinu stále tlačí.“
Související
-
Analytik Smetana: Do války s Ruskem NATO nepůjde. Změnilo by to až použití jaderných zbraní
Klíčový mechanismus, na kterém funguje NATO, je deklarace kolektivní obrany a bezpečnosti. Ultimátní jistota to ale není. Jak reálné je zapojení vojsk Aliance na Ukrajině?
-
Pavel Smutný: Pozice Ukrajiny oslabuje. Putin vede Rusko někam, odkud není návratu. A není v tom sám
Z víkendového ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží se Rusko i Ukrajina obviňují navzájem. Jak moc je situace vážná? Hrozí jaderná havárie? A kdy válka skončí?
-
Analytik: Ukrajinci musí Západu připomínat, proč je důležitá jeho podpora. Každý z nás časem otupí
Nejvyšší vedení ukrajinské armády prochází personálními změnami. Jaké mohou být důvody těchto změn, komentuje analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.