Ani 10 let po Krymu a dvou letech války jsme nepostoupili od prohlášení k činům, hodnotí summit o Ukrajině Víchová

19. červen 2024

Účastníci summitu o Ukrajině, který se konal o víkendu ve Švýcarsku, se postavili za svrchovanost Ukrajiny. Zástupci se shodli, že ruská válka proti Ukrajině dál působí utrpení a zkázu stejně jako rizika v celosvětovém měřítku. Může být Kyjev spokojen s výsledky setkání? „Může, ale jen na diplomatické úrovni,“ hodnotí ukrajinistka Lenka Víchová. V audiozáznamu ještě přiblíží, jak vypadá život na Ruskem okupovaných územích, i to, jaká je popularita Volodymyra Zelenského.

Obrovským vítězstvím by takováto konference podle Víchové byla, kdyby se konala ihned po anexi Krymu. My jsme ale o deset let dál, dva a půl roku čelíme tvrdé ruské agresi, od politických prohlášení jsme se ale nikam moc neposunuli, říká v pořadu Jak to vidí...

Jako politický a diplomatický krok to ale samozřejmě vítězství je, i z toho důvodu, že si uvědomujeme, že Ukrajina je 10 let v nějakém smyslu přítomná na celosvětové politické scéně. Z pohledu 100 let Ukrajiny je toto naprosto bezprecedentní situace, kdy se Ukrajina stala subjektem, a ne objektem mezinárodní politiky, dodává.

Úspěch pro Kyjev?

Důležitým bodem summitu bylo podle Víchové to, že prostor projevit své obavy z ruské agrese dostaly i balkánské a baltské země. „Jasně bylo vidět, kdo je ohrožen více, a kdo se necítí být ohrožen. Balkán je kotel, kde to vře. U baltských zemí je to jasné. Počítáme s tím ale i u Polska, což je trochu smutné. Překvapil i projev slovenského ministra zahraničních věcí, který vyzněl tak, že Slovensko je obrovským přítelem Ukrajiny, což samozřejmě z určitého hlediska je, s prohlášeními vlády to ale nekoresponduje.“

Čtěte také

Ukrajinští komentátoři jsou v hodnocení summitu zdrženliví. Obávají se totiž, aby summit nesklouzl na podobnou platformu jako v případě Krymu, tedy že by se jednou za rok konala konference, aniž by se politická prohlášení dostala do právního systému. „To, co dnes ale Ukrajina potřebuje, je především vojenská a právní pomoc, aby mohla zvítězit na poli boje,“ upozorňuje Víchová.

Současně dodává, že velmi nešťastná podle ukrajinské opozice byla i prohlášení o tom, že dalšího summitu by se mohla zúčastnit Ruská federace. „Volodymyr Zelenskyj to pak na své tiskové konferenci poupravil s tím, že řekl, že výsledky dalšího summitu budou předloženy Ruské federaci, což je ale trochu něco jiného než účast. Ukrajinci jsou totiž přesvědčeni, že jakékoli jednání s Ruskem by byla totální porážka Ukrajiny.“

Požadavky Ruska, utrpení Ukrajiny

Moskva summit zkritizovala ještě předtím, než začal. Kreml řekl, že jednotky Ruské federace přestanou útočit na ukrajinská města a vesnice jen tehdy, pokud ukrajinští vojáci opustí čtyři ukrajinské regiony, které Rusko částečně kontroluje.

Čtěte také

„Požadavky Ruska nikdo na Ukrajině nebere vážně. Podívejte se ale, jak dopadl nehorázný požadavek, aby se NATO stáhlo k hranicím z roku 1997. Jen pár měsíců nato došlo k invazi. Obávám se proto, že takováto vyjádření velmi často znamenají něco jiného, než jsou, že je to vlastně výhrůžka, kterou my podceňujeme.“

Závěrečná deklarace, kterou ne všichni účastníci summitu podepsali, ke stažení Rusů z okupovaných území nevyzývá. Požaduje ale návrat dětí, které Rusko z Ukrajiny deportovalo. Problémem deklarace však podle Víchové je, že chybí instrumenty k dosažení vytyčených cílů. „V případě unesených dětí, kterých je skoro 20 000, odvádí velkou práci Katar nebo Vatikán. Obávám se, ale že Ukrajina nemá místo dětí Rusku co nabídnout. S výměnou zajatců Rusové nijak nepospíchají, protože jednak nedůležité lidi zpátky dostat nepotřebují, jednak dobře vědí, že tím nesmírně trpí nejenom konkrétní rodiny, ale i celá Ukrajina...“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.