Gerontoložka Holmerová: Výjimka pro soukromé ústavy rozkolísá systém. Podpořit musíme hlavně domácí péči

Změna by se konkrétně týkala soukromých pobytových zařízení, která nejsou zařazena do krajské ani nadregionální sítě služeb s podporou státu. „Zaskočilo mě to. Ani ne tak obsah, jako spíše to, že se o této problematice vůbec nediskutovalo. Výjimka není nic systémového, týká se to výhradně soukromých zařízení na základě jejich lobbingu. Nepochybně to povede k rozkolísání celého systému péče a to, o co léta usilujeme, se tím postaví na hlavu,“ uvádí v pořadu Jak to vidí... gerontoložka Iva Holmerová.

Lidem v ústavech nezůstane ani 15 % z důchodu
Iva Holmerová k pozměňovacímu návrhu k zákonu o sociálně-zdravotním pomezí

Největší problém bude podle ní v samotném financování. „Návrh neprošel žádnou odbornou diskusí, velmi brzy se to má schvalovat a dopady teď nikdo nedokáže odhadnout. Stávající úprava garantovala, že lidem zůstane 15 % z jejich důchodu, to teď platit nebude. Otázkou také je, jak definujeme soukromá zařízení. Proč se to netýká i neziskových a charitních zařízení?“

Férovost to nezajistí

Ministerstvo práce a sociálních věcí si ovšem od úpravy slibuje mnohem větší transparentnost. Někde se totiž vybírají peníze jako dar, v některých domovech pro seniory přistupují v otázce navýšení platby pro klienta k praktikám na hraně zákona. „Podle mne to větší transparentnost nepřinese. Férovost nebude zajištěna. Možná se soukromým subjektům otevře cesta k získávání větších zisků, ale to není žádoucí cíl pro změnu v našem sociálním systému,“ oponuje Holmerová.

Čtěte také

Gerontoložka Holmerová: Systém zdravotně-sociálních služeb je třeba budovat odspodu, podle potřeb pacientů

Problém podle ní je také ten, že se změna týká jenom ústavní péče. „Nezpochybňuji, že je ústavní péče důležitá. Důležitá je ale i podpora lidí v jejich domácím prostředí, různé formy normálního bydlení, které budou uzpůsobené lidem s postižením nebo lidem ve vysokém věku a podobně. Podle mého názoru je třeba podporovat rodinné pečující, protože sice máme příspěvek na péči, ale to je vše. Systematická podpora a koordinace služeb jsou faktory, které by měly být důrazně řešeny,“ navrhuje.

Ukazuje se totiž, že péče v terénu na úrovni rodiny nebo obce je méně nákladná než to, když lidé trvale zůstávají v ústavech. „Proto moudré západoevropské a skandinávské systémy vycházejí z toho, že se nejvíce služeb zajistí člověku tam, kde žije, přičemž se vychází z jeho potřeb a z možností jeho rodiny. Teprve tam, kde to není možné zajistit, se řeší ústavní služba.“

Cihly na úkor koordinace služeb

S problematikou úzce souvisí i garance kvality soukromých zařízení. „V tomto udělala obrovskou práci paní doktorka Šabatová ze své pozice veřejné ochránkyně práv, protože se jako první odvážila pojmenovat rozdíly mezi legálními a nelegálními poskytovateli služeb. Obávám se, aby se vývoj opět nevydal tímto směrem k nekvalitě a k drahotě,“ přiznává gerontoložka.

Čtěte také

Iva Holmerová: Na trhu chybí solidní nabídka dostupného bydlení pro seniory

Poptávka po nových domovech pro seniorky a seniory je přitom stále značná, navzdory tomu, že nová zařízení rostou jako houby po dešti.

„Cihly jsou u nás pořád atraktivní na rozdíl od koordinace a organizace služeb. Populace samozřejmě stárne a ústavní zařízení jsou potřebná, nutná je ale hlavně podpora lidí v domácím prostředí. Myslím si, že ústavů někde na okraji v luzích a hájích už máme dost. Zamyslet bychom se měli nad tím, zda by senioři neměli mít spíše menší bezbariérové byty někde poblíž náměstí, kde by byly dosažitelní pro ostatní služby, ale také pro své kamarády a přátele...,“ uzavírá Iva Holmerová.