Politický geograf Romancov: Svět, ve kterém lze většinu politicko-vojenských rizik řešit prostřednictvím dialogu, je pryč

16. leden 2024

Michael Romancov, politický geograf z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha, odpoví na otázky, nakolik Rusko odrazuje síla Severoatlantické aliance a zda Putin změnil válečnou strategii. V den uctění památky Jana Palacha také připomeneme jeho význam a položíme si otázku, na kolik v současnosti jeho příběh rezonuje společností. Moderuje Zita Senková.

Nejprodávanější německý deník Bild získal přístup k tajnému dokumentu německé armády, která má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. V tomto teoretickém scénáři by Moskva hybridně zaútočila na východní křídlo Severoatlantické aliance.

„Je dobře, že se Německo, a pevně doufám, že i ostatní členové EU nebo Severoatlantické aliance, připravuje a analyzuje nejrůznější krizové scénáře,“ říká Romancov. „Představa, že žijeme ve světě, kde jsou všechna rizika dopředu známá, máme dostatečnou dobu na reakci, není reálná. Dejme tomu jsme žili posledních 30 let ve světě, kdy většina problémů byla předvídatelná, a zdálo se nám, že svět je klidný, bezpečný, že drtivou většinu minimálně politicko-vojenských rizik lze řešit prostřednictvím dialogu. Tento svět je prostě pryč."

Čtěte také

Odrazuje Rusko Severoatlantická aliance?

„Kdyby Severoatlantická aliance nebyla silná, tak už jsou Rusové v Berlíně, možná v Paříži,“ odpovídá Michael Romancov. „Heslo zopáknem si to, čímž se má na mysli tažení Rudé armády z roku 1945, začalo rezonovat v ruském veřejném prostoru vlastně bezprostředně poté, co se ukázalo, že západní země neschvalují ruskou anexi Krymu. To znamená, minimálně od roku 2014 je nemalá část ruské veřejnosti a v zásadě veškerá politická elita naladěna na notu zopakování si vítězného tažení z roku 1945.“

„Čím víc jsme připravení, čím srozumitelnějším způsobem dáváme Rusům najevo, že pokud se pokusí vůči nám nepřátelsky vystoupit tak, že je to bude bolet, tím lépe,“ říká Romancov. Zároveň dodává: „Z mého pohledu bohužel až příliš spoléháme na odstrašující rétoriku. Když se podíváme na Evropu, víme, co všechno jsme slíbili pro potřeby obrany dodávat na Ukrajinu a že ty dodávky nejsme schopni plnit.“

Čtěte také

Význam zbrojní výroby

„Vidíme, jak žalostně zaostáváme v úsilí a v nutnosti velmi rychle navýšit zbrojní výrobu. To se neposlouchá příliš hezky, protože v posledních 30 let jsme naopak žili v Evropě, která odzbrojovala, v naději, že vojenské kapacity na úrovni studené války už nikdy nebudeme potřebovat. Rusové nás vyvedli z omylu.“

„Pokud ponecháme stranou situaci přímo na bojišti, kde bojují Ukrajinci, v logistickém a industriálním úsilí nebo finančním úsilí nepochybně záleží na nás,“ zdůrazňuje politický geograf. „My jsme si zvykli právě tady v Evropě, že všechny problémy, kterým jsme čelili, jsou řešitelné prostřednictvím nasměrování výrazné finanční kapacity. V tomto případě nestačí pouze někam posílat peníze, ale musíme být schopni třeba navýšit vojenskou výrobu. A to se evidentně daří výrazně pomaleji, než jak by bylo vhodné“.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.