Paulína Tabery: Ubránit se vlastními silami? Tomu Češi nevěří. Spíše než české armádě důvěřují NATO
Jak se v čase mění postoje české veřejnosti ke krizi na Ukrajině? Co si Češi myslí o užitečnosti Severoatlantické aliance? Nakolik spoléhají na českou armádu, že by v případě potřeby dokázala ubránit suverenitu České republiky? Výsledky rozsáhlého průzkumu představuje socioložka Paulína Tabery. V audiozáznamu ještě prozradí, jak moc se Češi obávají použití jaderných zbraní, i to, jak se změnil jejich postoj v přijímání uprchlíků obecně.
O situaci na Ukrajině se v současnosti zajímají více než tři čtvrtiny české veřejnosti. Výzkum, kterého se zúčastnilo skoro 900 respondentů a který probíhal od března do května letošního roku, nicméně ukázal, že názory české veřejnosti na rusko-ukrajinský konflikt se v čase mění.
„Jednak mírně klesá pozornost tomuto tématu. Postupně ale klesá i angažovanost občanů pomáhat. Potvrzují to nejenom výzkumy, ale reálně také třeba to, kolik lidé přispívají do různých sbírek. Je to ale logické. Vzepětí na začátku bylo skutečně obrovské,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery.
Záruka míru
Válka na Ukrajině přiměla Čechy nejenom pomáhat, ale také přemýšlet o vlastní bezpečnosti a výhodách členství v různých aliancích. „V dlouhodobém srovnání vyletěla spokojenost lidí se členstvím v NATO výrazně nahoru. Jenom pro ilustraci v únoru 2020 bylo spokojeno se členstvím v NATO 58 % dotázaných. Teď jsme naměřili 73 %,“ potvrzuje Tabery.
„Dlouhodobě se lidí ptáme, co pro ně členství v Severoatlantické alianci znamená. Zda je to forma podřízenosti cizím mocnostem, nebo je to záruka nezávislosti. Tentokrát poprvé za celé měření odpovědělo zhruba 50 % dotázaných, že členství v NATO je zárukou nezávislosti České republiky. Vidíme tedy, že se některé názory skutečně začínají trochu posouvat.“
Přestože si dlouhodobě okolo 65 % dotázaných myslí, že členství v NATO nezvyšuje mír a stabilitu v Evropě, daleko více lidí je nyní přesvědčeno o tom, že NATO zajišťuje mír a bezpečnost v České republice. „Když se to vztáhne k České republice, přináší členství v NATO Čechům mír a bezpečnost. Souvisí to ale i s malou důvěrou ve vlastní armádu.“
Obrana suverenity
Česká veřejnost se podle Sociologického ústavu Akademie věd v naprosté většině shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2020 došlo k nárůstu o osm procentních bodů. Kolik lidí ale věří, že bychom se dokázali ubránit sami?
Čtěte také
„To, že bychom se vlastními silami neubránili, si myslí více než 60 % lidí. Jde vlastně o velmi zajímavý postoj. Na jedné straně si 93 % lidí myslí, že suverenitu je třeba bránit za každou cenu. Pokud by ale k něčemu došlo, vlastní síly odhadujeme jako relativně špatné. O to více tedy oceňujeme členství v NATO.“
V souvislosti s obranou padla i otázka, zda náklady státu na obranu zatěžují zbytečně státní rozpočet. „Rovných 59 % si to nemyslí. A i podíl těch, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jde o zbytečné výdaje, se zmenšuje. Výrazně se zmenšuje od roku 2017 a teď je nejmenší v historii,“ uzavírá Paulína Tabery.
Související
-
-
Paulína Tabery: Češi táhnou za jeden provaz. Ruskou invazi odmítá unisono většina populace
Válka na Ukrajině semkla českou veřejnost. Potvrzuje to průzkum společnosti Median pro Český rozhlas, v němž 87 % Čechů označilo ruskou invazi za neobhajitelný akt agrese.
-
Michal Smetana: NATO znovu našlo smysl své existence. Zřetelně ho teď vidí i Švédsko a Finsko
Finsko a Švédsko opustily svůj dlouho budovaný neutrální postoj. Kvůli ruské agresi na Ukrajině nyní volí bezpečnost v rámci NATO. Co lze očekávat ze strany Kremlu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
