Přepis: Jak to vidí Paulína Tabery – 19. července 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění sociologického ústavu Akademie věd. Dobrý den.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se v čase mění postoje české veřejnosti ke krizi na Ukrajině, co si myslíme o užitečnosti Severoatlantické aliance. Jak velkou důvěru máme v Evropskou unii a Organizaci spojených národů a nakolik spoléháme na českou armádu, že by v případě potřeby dokázalo ubránit naši suverenitu. To všechno víme díky rozsáhlému sociologickému průzkumu. Některá zjištění teď podrobněji rozebereme. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. V současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají více než 3/4 české veřejnosti. Skoro 80 % respondentů ji považuje za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Asi 3/4 pak vnímají dění na Ukrajině jako ohrožení bezpečnosti České republiky. Kdy probíhalo toto šetření?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Toto šetření probíhalo od zhruba poloviny března do zhruba poloviny května nebo do začátku května teď na jaře. A zúčastnilo, zúčastnilo se, se tohoto šetření skoro 900 respondentů.

Vladimír KROC, moderátor
A mění se ty názory v čase? My nemáme ta úplně nová data.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ta naše nová data, data ještě nejsou. Nicméně víme třeba z výzkumu STEM, že si, že se ty názory mění. A postupně je, je to tak, dá se, mění se očekávatelným způsobem. Mění se tak, že postupně pozornost tomuto tématu mírně klesá. Postupně klesá angažovanost občanů nebo po takové té první, první vlně solidarity je tam i trocha, řekněme, menší vůle pomáhat. Ale jakoby to je logické, protože to vzepětí na začátku bylo obrovské a není to jen deklaratorní to, co vidíme ve výzkumech, ale třeba dá se to měřit i tím, kolik lidé přispěli do sbírek a tak dále. Takže to je nějaký ten skutečný nejenom ten postoj deklarativní, ale i to, co se skutečně vybralo.

Vladimír KROC, moderátor
Kolik lidí souhlasí s kroky vlády v souvislosti s tou situací z napadení Ukrajiny Ruskem.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
V tomto našem šetření to bylo něco k 60 procentům. A tyto postoje byly vlastně, když se na to podíváme jako kdo souhlasí a nesouhlasí, tak jsou tyto postoje zejména podmíněný vzděláním, teda lidé s vyšším vzděláním mají tendenci více souhlasit s kroky vlády a samozřejmě politickými postoji. To znamená, pokud jste volič vládní koalice, tak samozřejmě vyjadřujete větší souhlas, než pokud jste volič opozice, například KSČM, SPD nebo, nebo ANO.

Vladimír KROC, moderátor
Říkáte souhlas s kroky vláda roste spolu se stupni nejvyššího dokončeného vzdělání, jak to souvisí s věkem?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
S věkem to zas tolik úplně nesouviselo.

Vladimír KROC, moderátor
Kolik lidí u nás je pro začlenění Ukrajiny do Evropské unie?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, my jsme se ptali vlastně na dvě věci, Evropskou unii a NATO. A když si vezmeme Evropskou unii, tak je to něco k 60 procentům. Přičemž ale je, je jakoby důležité, důležité říct, že, že ta otázka zněla ano, možná co nejdříve, to je, to je 17 procent lidí. Potom ano ale ne hned. To je takový ten odložený vstup. To bylo zhruba 40 procent lidí a proti bylo 27 procent lidí. Jenom, jenom, co se týče poměru toho ano a ne tam je ještě důležité říci, že to ano, celkem dost převažuje, protože tam máme 15 procent lidí, který vlastně nevědí, neumí se k této otázce vyjádřit. A už méně konsenzuální je to při vstupu do otázce vstupu do NATO, kde je to v podstatě to, takovéto jako pro a proti půl, napůl. Přičemž opět je tam zhruba 15 % lidí, který říkají, že to má být co nejdříve a zhruba čtvrtina lidí by byla pro ten odloženější vstup. A je tam ještě větší podíl lidí 18 procent, který vlastně neví, neumí se k této otázce vyjádřit.

Vladimír KROC, moderátor
Jak složité je informovat tu neutrální otázku, protože ono už to ano ale ne hned, tak to je takové, ten kompromis, kdy si říkáte, no tak dobře proč ne, ale teď, teď určitě ne. Čili vlastně není to úplně jasný názor, aspoň já to tak cítím.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano, no ono samozřejmě s tím vstupem do NATO nebo do, do Evropské unie se můžete ptát na, na jako několik dimenzí té otázky. A tato otázka je vlastně kombinací nejenom toho vstoupit, nevstoupit, ale je tam rovnou jako proložená ta druhá dimenze. To znamená, kdy to má být. To je vlastně /nesrozumitelné/ veřejnou diskuzi o tom, jako jestli tam vstup má být co nejrychlejší nebo, nebo pozdější. Takže ono to ani nutně nesouvisí s tím, s tou pevností toho názoru. To jestli ano, nebo ne, ale souvisí to s nějakou perspektivou toho, co, co ještě zatím, zatím souhlasem se vstupem může být.

Vladimír KROC, moderátor
Právě, takže to může být třeba uvážlivější proces toho přijímání.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Může to být uvážlivější proces nebo může to být, může to být, samozřejmě tam jsou dvě dimenze. Jedna věc je, že se, že se můžete na tu otázku zamýšlet na to, nakolik je připravena Ukrajina vůbec na vstup do, do té organizace, jako je Evropská unie nebo NATO. Anebo se můžete zamýšlet nad tím, zda v tom konkrétním momentu, jak, co by to způsobilo třeba v bezpečnostní situaci nebo, nebo právě v průběhu toho válečného konfliktu.

Vladimír KROC, moderátor
Samostatnou kapitolou vašeho dotazování bylo členství Česka v NATO. Co jste zjistili, jak ho hodnotíme?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, my tuto otázku sledujeme dlouhodobě a zjistili jsme samozřejmě, že, že tentokrát to vlastně v tom dlouhodobém srovnání vyletělo ta spokojenost s členstvím NATO nahoru. Jenom pro, pro ilustraci v únoru 2020, když jsme to zkoumali naposledy, bylo spokojeno s členstvím NATO 58 %, teď jsme naměřili 73 %. To znamená, tam je, tam je výrazný, výrazná podpora. A ono se to stalo u mnoha, mnoha otázek spojeným s bezpečností a NATO, že ta podpora občanů vlastně, vlastně tomu tomu, tomu, tomu členství nebo, nebo i té jakoby nějaké, součást nějaké, nějaké aliance vlastně vzrostla. A u toho NATO je to významný.

Vladimír KROC, moderátor
Markantní. Co, co na členství Severoatlantické alianci dotazovaní oceňují?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, my jsme se, my jsme se vlastně ptali, jak, jak to členství vnímají. A my se na to taky, jako ptáme se na to, ptám se na to dlouhodobě a ptali jsme se třeba na věci, jestli, jestli je to forma podřízenosti cizím mocnostem nebo je to záruka nezávislosti. A tentokrát vlastně téměř poprvé za celé to měření se, je tam víc souhlasu zhruba, zhruba 50 %, že členství NATO je zárukou nezávislosti České republiky. To je to, o čem jsem mluvila před tím, že, že některé ty názory se začínají, začínají trocha, trocha posouvat. Zároveň lidé, a to takhle to vnímají dlouhodobě. Tady zrovna u této otázky posun nenastal, je, že, že členství NATO zvyšuje mír a stabilitu v Evropě. To je dlouhodobý jako v posledním šetření 2020 to bylo 66 %, 65 %. To znamená u tohohle toho postoje v podstatě to vnímání jakoby, že je to mír a stabilita vlastně nedošlo k tomu, k tomu navýšení, navýšení příležitosti. Ale kde, kde to zrovna, znovu trochu pozorujeme je, že členství v NATO zajišťuje mír a bezpečnost Český republiky, České republiky. To znamená tady, když se to stáhne k České republice, tak ta, ta členství v alianci pro Čechy přece jenom přináší, přináší ten mír a bezpečnost.

Vladimír KROC, moderátor
A co vadí těm, kteří jsou proti, nebo kterým to členství nevyhovuje?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Co vadí těm? No, je to, je to zase spojeno s postoji, které, o kterých jsem, jsem mluvila předtím. Ono vůbec rámování těch otázek, o kterých dneska budeme mluvit, je, je velmi, je v podstatě stejné. Znamená, znamená to, že, že ti lidé spíše, spíše sympatizují se stranami, jako je KSČM nebo, nebo, nebo SPD a její směřování teda není, není takové, řekněme, prozápadní. Jak to vidíme třeba u voličů, u voličů vládní koalice. To znamená, je to, je to celkově, je to celkově nějaký jako, nějaký politické názory, které jsou i za tím, za těmito postoji.

Vladimír KROC, moderátor
Ale tahle skupina se početně asi příliš nemění, jak jsem vyčetl z těch, z těch průzkumů?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
To asi narážíte na průzkum, průzkum STEMu. Tak ano, podle, podle jejich dat nebo oni, oni konstruují různé typologie, různé indexy a podle jejich dat se to příliš v čase neproměnilo.

Vladimír KROC, moderátor
A když mluvíme o Severoatlantické alianci, jaké důvěry se podle vašich poznatků těší v současnosti ne jenom NATO ale taky Evropská unie a Organizace spojených národů?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
My jsme právě to měření dali do kontextu a co se týče vlastně Severoatlantická aliance, to je důležité říci, má nejvyšší důvěru. Tam to překračuje 60 %. Evropská unie tam se dostáváme zhruba těsně pod 60, pod 60 % a Organizace spojených národů tam je to také lehce nad 60 %.

Vladimír KROC, moderátor
Takže to je asi docela celkem pro, pro ty organizace dobrý výsledek?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Pro ty organizace, pro ty organizace je toto dobrý výsledek. Důležité je říci, že vlastně všechny ty organizace jejich důvěra v tom posledním šetření od minulého roku, kdy jsme to, přesně před rokem jsme to šetřili naposled. Tak, tak stoupla, přičemž ta vlastně důvěra v NATO stoupla nejvíce. Ten bezpečnostní, to bezpečnostní navýšení se právě projevilo, projevilo u toho NATO. Ale i u Evropské unie a u OSN jako došlo k mírnému, mírnému navýšení.

Vladimír KROC, moderátor
Stále mluvíme v kontextu s válkou v Evropě, tedy s tím agresivním postojem Ruska na Ukrajině. Bojíme se použití jaderných zbraní, do jaké míry, co jste zjistili?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Bojíme se použití jaderných zbraní. S tím, že my jsme, my jsme to trocha, snažili jsme se to trochu jako rozčlenit, abychom věděli, jako co, co přesně, čeho přesně se lidé bojí. Tak vlastně největší obavy panují s použitím jaderných zbraní proti Ukrajině samotné. Tam se toho bojí zhruba 73 %, 73 % lidí. Poté proti jiným zemím NATO. Tam vlastně se, se neobává, neobává už jakoby větší, větší podíl lidí. A nejméně se bojí, jako bojíme použití jaderných zbraní proti České republice, kde je to tak zhruba, řekněme, půl napůl. Tam, což ale jsou relativně vysoké obavy, když to tak vezmeme. To znamená zhruba, zhruba polovina se obává, že by mohly být použité proti České republice, polovina se zase tolik neobává.

Vladimír KROC, moderátor
Teď střílím od boku, protože nevím, jestli jste to zjišťovali, ale jaké jsou postoje, nebo kolik lidí si myslí, že by třeba Evropská unie měla postupovat razantněji vůči Rusku, nebo že by NATO mělo vstoupit do toho konfliktu. Zjišťoval jste tyhle ty otázky?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
My jsme, my jsme vlastně, takhle přímo jsme se neptali na jakoby Evropskou unii nebo, nebo NATO, to znamená organizačně. Nicméně ptali jsme se na otázky vlastně jakým, jakým způsobem vlastně by se, by se to mezinárodní společenství. My jsme se neptali na organizace, ptali jsme se na mezinárodní společenství, by se mělo, by se mělo angažovat. A tam jsme, tam jsme zjistili, že největší podporu mají ty diplomatické kroky. To znamená nějakým způsobem diplomaticky jakoby zasáhnout a tak dále. A nejmenší, nejmenší podporu mělo přímo vysílání vojáků, českých vojáků na Ukrajinu. Tam, tam to bylo skutečně jako menšinové, že by někdo, někdo chtěl vysílat vojáky na Ukrajinu. A zároveň celkem velkou podporu, nadpoloviční většinou měla, měla, měla finanční podpora případně i dodávky zbraní.

Vladimír KROC, moderátor
Česká veřejnost se podle Sociologického ústavu Akademie věd v naprosté většině, ve 93 % shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2020 došlo k nárůstu o 8 procentním bodů. Kolik lidí věří, že bychom se dokázali ubránit?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, to jsou, to jsou vlastně jakoby další, další věci, které jsme v souvislosti s obranou a sledujeme, sledujeme i jakoby dlouhodobě. To, že bychom se jakoby neubránili, si myslí více než 60 % lidí, což je jako zajímavé, protože.

Vladimír KROC, moderátor
Ano vlastními silami, jakože /souzvuk zvuků/ česká armáda, že by nás nedokázala ochránit?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Přesně tak. Což je jako zajímavé, protože na jednu stranu deklaratorně právě přes 90 % lidí říká, že suverenity je potřeba zabrat, bránit za každou cenu. Ale pokud by k něčemu došlo, stejně bychom se neobrátili, to, to má taky jako poměrně více lidí. Takže nebo si to myslí, si to myslí více než polovina lidí, že to je přes 60 %. Což je, což je vlastně jako velmi, velmi jako zajímavý postoj, že vlastními silami odhadujeme relativně tu obranu jako relativně špatně.

Vladimír KROC, moderátor
Proto ale o to víc oceňujeme to členství?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Přesně tak, přesně tak, přesně tak.

Vladimír KROC, moderátor
Nakolik souhlasí občané s výdaji na armádu nebo se zvýšenými výdaji?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, my jsme se ptali, konkrétně jsme se ptali, jestli náklady na obranu státu zbytečně zatěžují státní rozpočet. A je to tak, že většinou, většina lidí s tímto postojem nesouhlasí. 59 % s tímto postojem nesouhlasí. A co je důležité dodat je, že ten podíl těch, který souhlasí, že jsou to, že jsou to zbytečné výdaje, se zmenšuje. On se zmenšuje časem. My to měříme od roku 93, ale zmenšuje se zejména v posledních letech od roku 2017 a teď je v podstatě ten podíl lidí nejmenší, nejmenší v historii. To znamená, nejvíce lidí nám, nám říká, že nesouhlasí, že by to byl zbytečný výdaj.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je socioložka Paulína Tabery. Pokud srovnáme současný zájmu dění kolem uprchlíků z Ukrajiny s jinými událostmi ve světě, jak to vychází?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No vychází to tak, že je to jedna z událostí, která, kterou z těch zahraničně politických vlastně sledujou lidé nejvíce. My se dlouhodobě věnujeme sledování jako různých, různých událostí a máme v těch našich tiskových zprávách i jakoby srovnání třeba s Palestinou a Izraelem anebo ze Sýrií a tak dále. A už ten ukrajinský konflikt nebo té, té, té, ta válka na Ukrajině v roce 2014-15 byla vlastně jakoby sledována poměrně ta nebo vlastně ten Krym byl sledován poměrně dost. A teď je to sledováno, sledováno ještě více. Vlastně skoro k 80 procentům lidí, lidí, jako má, se zajímá o vývoj, vývoj situace. A je to srovnatelný právě s tím, s těmi, vlastně s předešlými krymskými událostmi a je to, můžeme to srovnat s jinými událostmi třeba s uprchlickou krizí. Když to srovnáme třeba se za zájmem o konflikt v Sýrii v roce 2018, tak tam to, tam to bylo pouze 35 % lidí, který se o to zajímali. Obecně se dá říct, že ty zahraničněpolitické události totiž nejsou sledovány tak jako ty domácí politické. A samozřejmě čím dál ten konflikt je, tím je jako méně srozumitelný a tím je jakoby méně, méně ho k sobě, k sobě stahujeme. Byť samozřejmě v dnešním světě to může mít dalekosáhlé důsledky. Konflikt někde v Asii může zasáhnout samozřejmě ekonomiku i naší. Ale hraje tam roli i ta srozumitelnost konfliktu. To znamená, konflikt v Sýrii nebyl natolik srozumitelný, aby lidé věděli jako kdo proti komu a proč a jakým způsobem. Zatímco zde, zde jako i ta historická zkušenost přispívá k nějakému předporozumění té situaci a lidé jako rozumí. Jednak je ten konflikt blízko, jednak zemí, která je zasažená vlastně uprchlickou vlnou. A jednak jako rozumíme, rozumíme aktérům a rozumíme tomu, jakým způsobem jednají. Takže, když si to takhle představíme, tak samozřejmě naopak pro západní Evropu je ten konflikt mnohem, mnohem vzdálenější.

Vladimír KROC, moderátor
Vy už jste naznačila v úvodu, že postoje se mění s prodlužujícím se válečným konfliktem na Ukrajině, jakým způsobem? Vy jste říkala, že třeba ta ochota pomáhat se relativně zmenšuje, ale, ale právě proto, že na začátku byla hodně vysoká. Co jste ještě vysledovali?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, my to, my to v našich datech nemáme, ale je to, je to samozřejmě, je to, jednak on je několik ukazatelů. Je ten zájem, je ta jako ochota pomáhat a tak dále. A ono samozřejmě je pochopitelné, že se, že se to zmenšuje jednak proto, že ta situace, člověk si zvyká na tu situaci a ta situace se stává vlastně každodenním životem. Takže si na ní jako zvyká. A ten prvotní šok to, co se děje, již vlastně není tak šokující, že to není, není tak jako, jako závažné. Lidé to pořád sledují. Je tam samozřejmě i nějaký jako obranný mechanismus. To znamená nesledoval /souzvuk zvuků/ ano, ano otupíme, ale to je vlastně ta, to /souzvuk zvuků/, ano sebeobrany, nějaký proces adaptability na novou situaci. Aby člověk prostě mohl jako pokračovat, tak se prostě adaptuje na novou situaci a bere, bere jí jako, jako normál. To samozřejmě neznamená, že se o to lidi nezajímají, nebo že by už jakoby nepomáhali, ale je to prostě jenom jako proces, který je dál. Samozřejmě my tam máme tendenci vnímat lineárně. To znamená v čase to vždycky bude klesat a vždycky to bude jako méně a méně, což samozřejmě jako není, není pravda. My víme, že kdybych, že, že můžou nastat situace a že ty postoje se můžou zase zvednout. To znamená nějaká událost, která bude dostatečně silná na to, aby /souzvuk zvuků/, ano tak to veřejný mínění opět vyburcuje, nebo to bude událost, která bude vyžadovat novou adaptabilita. Budou to změny, podmínky a občané se znova začnou zajímat, znova jakoby, znova to, to budou jakoby nějakým způsobem se adaptovat na novou situaci. A je důležité říct, že ono i v průběhu času, kdyby se to měřilo ještě podrobněji, dokonce podrobněji než to má STEM každý měsíc, tak s přílivem zpráv se dokonce to může měnit jako i v daném týdnu. To znamená, v daném týdnu můžete jako v pondělí mnohem víc, protože se zrovna něco stalo, věnovat pozornost než třeba v pátek a tak dále. Takže některé ty postoje, zejména ty, které souvisí úzce s tím přílivem informací a s tím, co se aktuálně děje, mohou jako u různých lidí ještě fluktulovat. Zejména zájem, sledování médií a tak dále.

Vladimír KROC, moderátor
Takže dá se říci, zůstává vysoká ochota českých občanů se na nezbytnou dobu, to byl ten dotaz.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
Na začátku uskromnit a oslavit vlastně životní úroveň zájmu konce ukrajinskýmu konfliktu.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
Promění se v té souvislosti názory lidí na přijímání uprchlíků z jiných zemí, myslím z Blízkého východu, z Afriky.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
My jsme se právě na to, na toto ptali. My jsme se ptali už předtím, jak na, na uprchl, v té uprchlické krizi a ptali jsme se jak na uprchlíky z Blízkého východu z Afriky, což byla ta hlavní uprchlická, uprchlická vlna vlastně v roce 2015. Tak jsme se už tehdy ptali na ukrajinské uprchlíky. My jsme měli obě ty otázky. A je to tak, že bylo poměrně vysoké a pořád setrvalé bylo odmítání právě uprchlíků z Blízkého východu a ze severní Afriky. Ale u těch ukrajinských uprchlíků tam tehdy, když jsme to naměřili, tam bylo zhruba 35 % lidí, bylo nějakým způsobem je ochotné přijmout. Teď je to, teď je to mnohem výše. Teď je to prostě většina společnosti. A zároveň je ale důležité jako říct, že my jsme se ptali nejenom na to, jako jestli teda chceme přijmout uprchlíky, ale i na jakou dobu a měli jsme tam otázku, to znamená jako přijmout a usadit. Potom přijmout ale na tu dobu, která je nezbytně nutná a potom teda vůbec nepřijmout. A tam je důležité říci, že, že většina lidí právě to vnímá jako na tu dobu, dobu nezbytně, nezbytně nutnou. Což samozřejmě ale může i tak být relativně dlouhá doba. Jenom, jenom pro představu, když jsem mluvila o těch 35 % někde v roce 2018, pro přijímání jako ukrajinských uprchlíků. Těch, který museli být vysídleni právě, právě z té východní Ukrajiny. Tak teď se pohybujeme zhruba na nějakých 75 %.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se projevují jiné starosti, vysoká inflace, obecně nejistota do budoucna ve společenské diskuzi? Klesá v ní význam války na Ukrajině?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Tak zájem o tu, zájem o válku na Ukrajině a tak dále, zatím ještě nestihl klesnout i proto, že samozřejmě ono jsou to spojené nádoby. Takže vždycky, když, když má, dostáváme informace o tom, jakým způsobem vlastně ta ekonomika je zasažená, tak je samozřejmě zasažena nikoliv jen koronavirovou krizi ale i válkou na Ukrajině. Takže je to spojená nádoba a to znamená ta významnost toho, toho konfliktu jako nemůže, nemůže natolik upadnout, jako významnost nějakého konfliktu, který by se odehrával geograficky a mnohem dál a nezasahoval by tolik ekonomiku. Ale samozřejmě, že se k tomu, že se, že, že se v myslích lidí, jako pokud by, pokud bychom jmenovali to, co, co je teď jako tématem, tak zdražování, inflace a tak dále, je, je nepochybně tématem a nepochybně je tím, co, co, co lidi trápí.

Vladimír KROC, moderátor
Jak by se dala vystihnout ekonomická nálada domácností?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Ekonomická nálada domácností se dá vystihnout tak, že, že se očekává zhoršení. Očekává se zhoršení i celkové, celkové situace jako ekonomické, České, České republiky a i celkově domácnosti začínají očekávat zhoršení své vlastní situace.

Vladimír KROC, moderátor
Dočetl jsem se, že v souvislosti s napadením Ukrajiny Ruskem roste počet dezinformovaných, jak si to vysvětlujete?

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No, je to, je to, je to tím to opět narážíte na, na, na výzkum STEMu. Je to, je to tím, že samozřejmě probíhá, probíhá poměrně intenzivní vlastně nejenom skutečná ale i ta informační válka a objevují se stále jako nové, nové, nové a nové, řekněme, narativy a interpretace té dané situace. A to, že to je jako zásadní věc, to jakým způsobem je obyvatelstvo informováno, to není jenom u tohoto konfliktu vlastně, jako dějiny médií jsou, jsou dějinami propagandy, jsou dějinami jakoby poskytování a neposkytování informací. Povzbuzování a nepovzbuzování obyvatelstva a tak dále. Jako, když se podíváme na, na druhou světovou válku nebo to, co jí předcházelo. Máme tam úplně, úplně ty samé vzorce. A i teď vlastně Česká republika byly, byly samozřejmě pozastaveny přísuny k některým serverům teď na jaře a tak dále. Takže ta informační válka jako probíhá a je, je relativně, je relativně intenzivní.

Vladimír KROC, moderátor
Ono to vypadá společenské diskuzi, že ty názory jsou velmi vyhrocené, vyostřené, že ano, ne, černá, bílá. Vyplývá to i z těch vašich průzkumů nebo do jaké míry jsou třeba ty názory rozostřené? Zajímavé názory nevím, ale /souzvuk zvuků/ samozřejmě.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
No samozřejmě to, jelikož se pohybujeme na poli zahraniční politiky, tak to nevím je poměrně častou, častou odpovědí. A pohybuje se to od 15 až do 20 % a je to úplně vlastně relevantní odpověď. Já to ve veřejným míněním považuju za relevantní odpověď. Prostě lidé nejsou schopni nutně posoudit, co by znamenal třeba vstup Ukrajiny do Evropské unie. Jako můžeme to posuzovat třeba, kdybychom se ptali na Českou republiku, tam lidé mají zhruba představu, co znamená vstup, vstupování a vystupování z Evropské unie a tak dále. Ale tohle to je poměrně komplexní, komplexní situace. Zároveň my to měříme všechno, i když jsme mluvili, lidé souhlasí, nesouhlasí, teď jsme to taky tak polarizovali trocha. Ale my to všechno měříme na podrobnější škálách. Minimálně třeba čtyřbodových. Máme tam takový rozhodný souhlas, jako a spíše rozhodně souhlasím, spíše souhlasím. A vidíme, že je poměrně malá část obyvatel, které mají jakoby ty úplně vyhraněný názory /souzvuk zvuků/ radikální přesně tak. Dost, dost často lidé říkají, no spíše souhlasím, protože samozřejmě ten problém je komplexnější. Sami si nejsou jistí a jednak ten problém je komplexnější na to, aby, aby zcela jako radikálně, radikálně něčím souhlasili. A není to úplně záležitostí jako vše, jako je poměrně málo otázek, kde se dostáváme na třeba 50 % rozhodně, rozhodného souhlasu. To tak jakoby většinou veřejné mínění není.

Vladimír KROC, moderátor
To byla v pořadu Jak to vidí socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. Moc děkuju, mějte se hezky, na shledanou.

Paulína TABERY, Sociologický ústav AV ČR, Centrum pro výzkum veřejného mínění
Děkuju, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.