Eduard Stehlík: Naše armáda nás před válkou neochrání! Chybí jí peníze a vojáci

„Musíme mít jasnou koncepci a vědět, co koupit nebo kolik vojáků vycvičit. Je tady ale jedno velké ale. I kdyby někdo teď nalil velké peníze do české armády, tak vycvičit vojáka, aby uměl novou techniku obsluhovat, netrvá pár dní. To jsou měsíce, možná roky,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík.

Česko není vojensky připraveno čelit případné válečné hrozbě. „Máme sice hodně velmi kvalitních vojáků, kteří mají bojové zkušenosti, to ale rozhodně nestačí.“

Naši sousedé v Polsku už prý pochopili, že není čas na hrdinství a začali cvičit a vyzbrojovat svou armádu. „Do armády začali nalévat velké peníze. Musíme si uvědomit, že současná hrozba války je vážná. A rozhodně to není v pohodě. Snad trochu času máme ještě i my.“

Čtěte také

Nemoderní zbraně a málo vojáků

Česká armáda je výrazně poddimenzovaná i počty vojáků. „Má o více než polovinu míň lidí, než policie. K plnému stavu, tedy k 20 000, jí chybí nejméně 5000 lidí.“

Naše armádní technika je podle Stehlíka zastaralá. Přitom při vstupu do NATO jsme se zavázali, že do armády půjdou asi dvě procenta HDP|foto: Ivan Holas

Navíc prý máme zastaralou techniku. Přitom při vstupu do NATO jsme se zavázali, že do armády půjdou asi dvě procenta HDP.

„My se ale pohybujeme na polovině, a to s bídou. Je zajímavé, že po první světové válce se u nás stalo něco podobného. Politici tehdy hodně ořezali svou armádu a pak měli co dělat, aby Československo mohlo čelit válce druhé.“

Je náš pocit bezpečí jen iluze?

Podle Eduarda Stehlíka by to už nemělo být pro lidi překvapení. „To, co se děje v Africe, v Sýrii, na Ukrajině přece nemůže nechat nikoho klidným.“

„Jsem především historik, a pokud se podívám do archivu na 30. léta, tak prohlášení tehdejších politiků je zaměnitelné s těmi dnešními. Vždyť tehdy jeden pán s patkou hlásal, že chce jen chránit vlastní národnostní menšiny. A neříká ruský medvěd úplně to samé? Člověk má z toho až husí kůži.“

O Krymu se nějak přestalo mluvit

Historik se také vrátil k ruské anexi Krymu. „Jak je možné, že prezident Putin poruší mezinárodní práva, připojí si část cizí země ke své vlastní a ještě rozpoutá konflikt někde jinde? Navíc už nikdo o Krymu vůbec nehovoří, což tedy asi byl záměr.“

Dostáváme se do situace, kdy se mnozí bojí vyslovit Putinovo jméno. „Je to něco jako jméno lorda Voldemorta, tedy jména, které se nesmí vyslovovat. Přitom ukončení bojů na Ukrajině je otázka jednoho telefonu. Když separatistům zavolá a řekne, aby se vrátili z dovolené, tak zbraně utichnou.“

Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.