Politolog: Pro EU je Ukrajina obr na hliněných nohou. Pro NATO je silným signálem moderní ukrajinská armáda

10. červenec 2023

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podnikl minulý týden další diplomatickou misi. Kromě Česka navštívil ještě Bulharsko, Slovensko a Turecko. Jaký význam jeho cesta měla v souvislosti s chystaným summitem NATO ve Vilniusu? Co jeho návštěva znamenala pro česko-ukrajinské vztahy? A bude Ukrajina dříve v NATO, nebo v EU? Politolog Jan Kubáček v audiozáznamu ještě vysvětlí, jaké další priority česká diplomacie má, a připomene 20 let od opoziční smlouvy.

„Rusko-ukrajinský konflikt je teď na pověstné křižovatce, s velkou pravděpodobností bude zamrzat. A proto se teď hraje o to, kdo bude mít iniciativu, kdo bude diplomaticky aktivnější a kdo si vytvoří lepší podmínky pro poválečné nebo zklidňující vyjednávání,“ vysvětluje důležitost návštěvy ukrajinského prezidenta politolog Jan Kubáček.

Čtěte také

Dosah ale měla jeho mise i bezpečnostní a vojenský. „Ukrajina si už jedny bezpečnostní záruky prožila. Zjistila ale, že jsou bezcenné. Po krymské krizi se dohodla s Německem a Francií na garanci hranic, na zklidnění poměrů, ukázalo se ale, že dokud do toho nevstoupí silný bezpečnostní garant, tedy Spojené státy americké, které mají přímou linku na Rusko i Čínu, má to zkrátka hodnotu papíru. Důležitá je akceschopnost a odhodlanost,“ připomíná politolog.

Dlouhodobé partnerství

Schůzka tedy ukázala, že Ukrajina má nejenom hodně co nabídnout, ale zároveň stojí i o dlouhodobé dobré partnerské vztahy. „Nebylo to jen o humanitárních tématech, ale už to mělo i podtext bezpečnostně-ekonomický. Novým rozměrem byla poválečná obnova a dlouhodobé ekonomické vztahy, vazby a partnerství, i třeba v oblasti jaderné energetiky.“

Čtěte také

Podle Kubáčka šlo ale i o velmi silný vzkaz v tom smyslu, že i když je Česká republika středně velký a lidnatý stát, dokáže v některých tématech hrát i silnější kartu. „To se ukazuje například ve východní politice EU a NATO. Je před summitem a nemluví se o tom. Všichni si ale uvědomují, že členství v NATO, popřípadě v EU, bude pro Ukrajinu běh na dlouhou trať.“

Bude to dáno nejenom válkou, ale třeba i velikostí země. „Ukrajina je největší země v Evropě, a i když vám to žádný státník v první větě nepřizná, ve druhé přepočítává vaši ekonomiku, vaši hlasovací sílu, ale třeba taky stav armády. A nutno dodat, Ukrajina za chvilku bude mít nejmodernější armádu v Evropě, což bude samozřejmě velmi důležitý signál i ve vztahu k NATO,“ odhaduje Kubáček.

Obr na hliněných nohou

Jinými slovy se tady podle něj vymýšlí nový způsob užšího partnerství s dlouhodobým výhledem budoucího případného členství Ukrajiny v NATO optikou ukrajinské armády, vybavenosti a odhodlání. Jiné to ale bude podle Kubáčka se vstupem Ukrajiny do EU.

„Vstupem Ukrajiny do EU by se okamžitě objevil velmi silný hráč a zajeté hlasovací aliance, ať francouzsko-německý hlasovací motor nebo hlasovací aliance Beneluxu a jižních států, by se rázem rozbily. Vstoupil by tam zkrátka obr, i když na hliněných nohou.“

Důležité podle Kubáčka je, že se vztahy budují na dlouhá desetiletí dopředu. „Takže to, co se bude zítra projednávat ve Vilniusu na summitu NATO, se fakticky bude Ukrajiny dotýkat za pět deset let. Jde o to, aby to bylo předvídatelné, srozumitelné a přijatelné pro obě strany. A pro nás bude ideální, když tam budeme aktivním aktérem s přesahem k ekonomické a bezpečnostní stabilitě,“ uzavírá politolog.

Spustit audio

Související