Přemety v oblacích (7/16)

15. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výřez z knihy Vzduch je naše moře, kterou k seriálu vydává nakladatelství Argo

Málokdo si uvědomuje, že akrobacie ve vzduchu je stará takřka jako létání samo. Už v roce 1913 si Adolphe Pegoud všiml, že nepilotovaný letoun letí dál a dělá obraty. Ve stejném roce už jeho bravurní výkony mohly vidět i tisíce diváků v Praze. 

Prvním králem vzduchu v Československu se stal František Malkovský. V meziválečných letech byl nejpopulárnějším aviatikem v Československu a patrně nejznámějším československým letcem v zahraničí. 

Úctyhodní následovatelé

Bohužel, při leteckém dnu v Karlových Varech, který pořádala Masarykova letecká liga, Malkovský nevybral jednu z vývrtek, havaroval a na následky zranění zemřel.

V první polovině 30. let Františka Malkovského na pomyslné trůnu vystřídal František Novák, který se velice úspěšně – 3 první místa – zúčastnil 4. ročníku prestižních závodů v Curychu. To se psal rok 1937.

Pováleční Králové vzduchu

Po válce se v akrobatickém létání naštěstí pokračovalo a naši se vyšvihli opět mezi leteckou akrobatickou elitu. Stačí vzpomenout jména jako Ladislav Bezák, Jiří Kobrle (který mimochodem jako první na světě závodil za hudebního doprovodu) nebo Petr Jirmus.

Co je skupinová akrobacie? Které z akrobatických prvků přinesli naši piloti do mezinárodních soutěží? Co znamená Mezinárodní hvězdicový let a která letecká esa dnes dělají čest našim barvám?

Který československý akrobatický pilot jako první na světě létal za hudebního doprovodu?

Správně odpověděl a výhercem se stal Libor Červenka, Lichnov. Všichni soutěžící, kteří odpověděli správně, pokračují v soutěži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová