Být akrobatickým letcem znamená plnit si své sny, říká Martin Šonka

9. září 2010
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Šonka v akrobatickém speciálu Extra 300 SR před sobotním letem společně se svým bratrem Josefem Šonkou, který je týmový koordinátor a manažer

Víte, jaký je rozdíl mezi tlačeným a kopaným prvkem? Anebo co obnáší mnohonásobná rotace? Pro Martina Šonku jde o běžnou rutinu. Křižuje totiž oblohu jako jeden z našich nejlepších akrobatických letců.

Martin Šonka se zrovna dnes účastní mistrovství Evropy v akrobatickém létání v Toužimi. Jeho aktuální pozice v době vysílání byla 16. místo (z asi 50 závodníků). Do studia ČRo 2 - Praha si tak kvůli nám na chvíli odletěl.

Poprvé zjistil, že mu modrá obloha bude zaslíbena, když procházel otcovu knihovnu. Měl velkou sbírku knih o létání a ty ho dovedly až do samotného kokpitu letadla, ve kterém poprvé usedl již v 17letech. Volba byla snadná. Vystudoval vojenskou akademii a vášeň pro stíhací stroje realizoval službou v Armádě ČR, kde aktivně létá již 10 let: "Doufám, že se mi podaří zůstat v křesle aktivního letce co nejdéle. Každý chce nejvíce létat." Kariéra stíhacího pilota je obvykle zakončena vysokou armádní hodností. Na druhou stranu, mezi akrobatickými letci prý najdeme zdatné závodníky i ve věku nad 50 let.

Aktuálně se M. Šonka zabývá leteckou akrobacií na letounu SU-31, se kterým dosahuje mezinárodních úspěchů. Několikrát se stal mistrem ČR, ale tím realizace jeho snů zdaleka nekončí. Věnuje se totiž, jako jediný Čech, rychlostním letům v rámci seriálu Redbull Air Race, což je letecký ekvivalent F1. Používá letadlo EDGE 540, který dosahuje rychlosti 420 km/h. Letoun zdědil od pilota Mikea Mangolda, díky jeho odchodu ze seriálu: "Stroj je to výborný, ale těším se, až zase usednu do kokpitu stíhačky. To je nezaměnitelný zážitek." V rámci vysílání poděkoval také AČR za uvolnění a možnost účastnit se závodů.

Martin Šonka

I když to mnozí z nás netuší, akrobatické létání má v Česku dlouholetou tradici. Ve světové konkurenci dosahujeme těch nejvyšších příček. Co za tím vězí? "Naše trenérská a letecká škola je opravdu výborná. V minulosti to bylo o něco jednodušší, protože si piloti nemuseli za lety platit. Dnes mají své zaměstnání a mohou tedy létat pouze ve volných chvílích.“ Ve srovnání např. s Francouzi nalétají naši akrobatičtí letci přibližně o 20 hodin méně, a to je na výsledcích při soutěžích pochopitelně znát.

12. září budeme moci vidět M. Šonku ve Dlouhé Lhotě u Příbrami na 14. leteckém dni, kde se setká s legendou leteckého sportu Petrem Jirmusem. Ten je dvojnásobným mistrem světa a mistrem Evropy v akrobatickém létání. Jak probíhají takové přípravy na závody, dá se improvizovat? M. Šonka odpovídá: "Nějakou sestavu mám. Je nutné znát hrubou osnovu, ale vše ovlivňuje příroda, jak jsou vysoko mraky a tak dál. Ale musí se také improvizovat, mám i sestavu, která nemá vertikální prvky, pro případ, že by byla velká oblačnost."
Při závodech jde především o přesnost provedených "kousků". Ty zná pilot s velkým předstihem a může se na ně dobře připravit. Krom předem určených zadání se létají volné, ve kterých se obvykle rozhodne o vítězi. Tajné sestavy si jednotlivé týmy sestavují podle sebe a jde o ty nejtěžší akrobatické prvky, v té nejobtížnější kategorii s označením "Unlimited".

K otázce bezpečnosti náš host dodává, že při letošním ročníku Redbull Air Race došlo pouze k jedné letecké nehodě: "Pilotu se naštěstí nic nestalo. Jen si šel zaplavat, druhý o vodu škrtl. Dá se tedy říct, že jde o super bezpečný sport." V každém případě se létá ve velké rychlosti a nízko nad zemí. Pilot musí dobře odhadnout své možnosti i možnosti letadla. Pokud je přecení, jsou následky fatální.

autor: Jan Sklenář
Spustit audio

Související