Pozor na slunce. Kůže spálení neodpouští. Jak dobře chrání opalovací krémy? A který se nejlépe roztírá?
Léto je v plném proudu a na dostatečnou ochranu pokožky před slunečními paprsky je potřeba myslet. Lidská kůže si totiž každé spálení dobře pamatuje a nešetrný přístup umí vrátit jako bumerang. Obzvlášť chránit by se měly děti, jejichž kůže velkou zkušenost se sluncem ještě nemá. Organizace dTest prověřila 13 opalovacích přípravků pro děti s ochranným faktorem 50 a 50+. Který krém se nejlépe roztíral? A který v testu propadl?
„Mazat se opalovacími krémy je nesmírně důležité. Lidská kůže má totiž sloní paměť a už od dětství si pamatuje všechna spálení. Každé další může být potenciálně rizikové třeba pro vznik rakoviny kůže v dospělosti,“ varuje redaktorka spotřebitelské organizace dTest Jana Nováková.
Do laboratoře tentokrát putovalo 13 opalovacích přípravků s ochranným faktorem 50 a 50+. Zastoupeny byly klasické krémy v tubě, přípravky s mechanickým rozprašovačem nebo spreje. Odborníky zajímala přítomnost nežádoucích látek, ale také to, jak jsou jednotlivé přípravky šetrné k životnímu prostředí. V první řadě ale byla největší pozornost věnována tomu, jak účinné krémy v ochraně před sluncem byly.
Štít před sluncem
„Řada lidí se domnívá, že číslo na obale, tedy ono SPF (z angl. Sun Protection Factor), označuje čas, po který lze zůstat na slunci. Tak to ale není,“ upozorňuje redaktorka dTestu. „Udává, kolik škodlivého UVB záření přípravek propustí k pokožce. Takže třeba u faktoru 50 je to jedna pětina, což jsou dvě procenta,“ vysvětluje.
Čtěte také
Laboratorní výsledky deklarovanou výši ochranného faktoru až na jednu výjimku potvrdily. „Dvanáct ze třinácti výrobků musíme pochválit. V řadě případů byla ochrana dokonce vyšší. Bohužel u krému Ladival, který avizoval faktor 50+, jsme naměřili pouhých 21,8. V této souvislosti jsme proto podali podnět Hygienické stanici Hlavního města Prahy.“
Přírodní a chemické filtry
Součástí testování byly i praktické zkoušky. Panel hodnotitelů zkoušel, jak se krémy roztírají nebo vpíjejí do pokožky. Většina krémů si vedla velmi dobře „Pouze výrobek značky Weleda, který jako jediný obsahoval přírodní filtry chránící před spálením, se hůře roztíral a zanechával na kůži bílé stopy.“
Výsledky dTestu:
- Nejhůře dopadl krém Ladival, u něhož dTest naměřil třikrát nižší ochranný faktor, než avizoval výrobce na obalu.
- Nejlépe se umístil krém Avène.
- Nejsnadněji se roztíral krém Vichy.
- Nejlepší poměr ceny a kvality měly krémy značek Decathlon, Nivea a Garnier
Všechny ostatní krémy obsahovaly filtry chemické, tedy vyráběné průmyslově. „Protože jsou některé látky používané k výrobě UV filtrů označeny za potenciálně zdraví škodlivé – jejich škodlivost ale zatím prokázána nebyla – zaměřili jsme se v našem testu i na ně,“ přibližuje dále Nováková.
„Konkrétně jsme hledali potenciální endokrinní destruktory, což je skupina látek, která může mít vliv na hormonální rovnováhu. Většinou jsme nic jsme nenašli. Pouze ve výrobcích Astrid a LaRoche jsme našli potenciálně škodlivý chemický filtr homosalát.“
Čtyři přípravky obsahovaly i potenciálně rizikový filtr oktokrylen, který může být karcinogenní nebo toxický pro reprodukci. „Oktokrylen obsahoval krém Sundance z DM, Nubian, Rossmann a Astrid.“
Související
-
Poškozují opalovací krémy lidskou DNA? Odpovídá odbornice VŠCHT
A k čemu jsou vůbec opalovací krémy dobré? Kromě toho, že se nespálíte...
-
Jak si správně vybrat opalovací krém
Nemažete se příliš? A víte, co přesně značí údaj o voděodolnosti u opalovacích krémů? Poradí vám Ondřej Jánoška z dTestu.
-
Kůže si pamatuje všechny vaše prohřešky. Odmění vás třeba nechtěnou hyperpigmentací
Při hyperpigmentaci kůže se v určitých úsecích objeví výrazně tmavší zóny, hnědé skvrnky. Nejčastěji kolem čelisti nebo nad horním rtem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.